Zatímco v minulém díle* jsme se věnovali přínosu okružních křižovatek především architektuře a estetice prostředí, v této části se budeme zabývat jejich výhodami pro zvýšení bezpečnosti v silničním provozu.
Nejprůkaznější a nejdůležitější předností okružních křižovatek (OK) je jednoznačně bezpečnost provozu. Z dlouholetého výzkumu, který se zabýval srovnáním dopravní nehodovosti na rekonstruovaných okružních křižovatkách (stav "po") s původním stavem neřízených i řízených křižovatek (stav "před") v ČR1) i v zahraničí, vyplývají následující fakta:
okružní křižovatky jsou jednoznačně nejbezpečnější úrovňové křižovatky, podle našich sledování o 28 až 68 %, podle různých typů OK,
efekt OK je ještě výraznější při vyjádření dopravních nehod v počtech zranění a ekonomických ztrát - jsou až několikanásobně bezpečnější.
PROČ JSOU OK BEZPEČNÉ?
Uvedeme si hlavní důvody:
provoz se odehrává v daleko nižších rychlostech, rychlosti všech směrů a pohybů jsou vyrovnané,
odpadá na nich nejnebezpečnější pohyb "odbočení doleva", který se uskutečňuje dvojnásobným odbočením doprava, což je pohyb relativně bezpečný,
řidič si "hlídá" pouze jeden nadřazený směr při vjezdu do křižovatky,
všechny vjezdy jsou si dopravně rovny a jsou podřízeny hlavnímu směru po okruhu.
Podrobnější členění dopravních nehod stavů "před" a "po" rekonstrukci ukazují grafy. Z jejich srovnání je patrné, že struktura nehod zůstává stejná, mění se jen podíly jednotlivých příčin nehod. První rok po přestavbě OK je trochu atypický, protože si řidiči teprve "zvykají". Znamená to například, že nepřiměřená rychlost jízdy vzroste, aby se později výrazně snížila. Je ale nutné si uvědomit, že původních 6,8 % nehod se stalo v daleko vyšších rychlostech než těch konečných 16,6 %. Výrazné snížení nehod je evidentní v případech nedání přednosti v jízdě - pokles ze 45,5 % až na 24,3 %. Naopak nesprávný způsob jízdy svědčí o tom, že naši řidiči ještě nejsou na těchto typech křižovatek úplně "doma".
OBECNÉ ZÁSADY PRO NÁVRH
Budeme-li tedy uvažovat o výstavbě okružní křižovatky, měli bychom respektovat zajištění následných podmínek, které podmiňují jejich správnou funkci:
1. Včasná postřehnutelnost v komunikační síti, komunikačním tahu, avizování na příjezdech - jde především o vyznačení změny typu křižovatky na OK, a tím změny přednosti pro dosud hlavní proudy,
2. Správné dopravní vyznačení na příjezdech vede ke snížení rychlosti, zvýšení pozornosti řidičů, informovanosti řidiče - jde především o upozornění na rozdílné podmínky v křižovatce proti úseku, důraz je nutné klást na adekvátní dopravní značení s použitím doprovodných stavebních úprav (zúžení jízdného pásu, vložení středního dělicího pásu, optické brzdy, negativní zpomalovací prahy, zesílení svislého dopravního značení apod.),
3. Správná dispozice křižovatky, která zahrnuje:
geometrické prvky na vjezdu, okruhu a výjezdu by měly odpovídat jednak organizačním a regulačním záměrům (především vedoucím ke snížení rychlostí všech proudů), jednak by měly podporovat plynulost pohybů (souvislosti s poloměry okružního pásu, poloměry vjezdové a výjezdové pojížděné hrany, šířkové uspořádání vjezdu, okruhu a výjezdu), významnou úlohu přitom hraje prstenec, který by mohl být vnímán jako součást jízdního pásu pro všechny druhy vozidel (ne pouze fungovat jako prostorová rezerva pro průjezd rozměrných vozidel),
rozhledové poměry především na vjezdech, na výjezdech hlavně při použití bypassů na okruhu při vícepruhových pásech (průhlednost středního ostrova, zjištění rozhledových trojúhelníků a mrtvých úhlů),
soulad mezi dopravní poptávkou a dispozicí - jde o navržení prostorové dispozice na vjezdech i okruhu tak, aby odpovídala dopravnímu zatížení, nepříznivý je především stav naddimenzované dispozice, proměnlivé uspořádání na vjezdech eventuálně kvadrantech okruhu,
zajištění viditelnosti při ztížených podmínkách v nočních hodinách a se sníženou viditelností při špatných povětrnostních podmínkách, způsob, druh a umístění umělého osvětlení apod.
PŘÍKLADY REALIZOVANÝCH OK
V Moderní obci č. 3 na straně 32-33 jsou uvedeny již realizované OK - dvě ve městě Chrudim, jedna v Rožmitále pod Třemšínem a jedna v Jáchymově. U křižovatky Na Bídě v Chrudimi a Jáchymově nebyla hlavním důvodem rekonstrukce nehodovost (ale kapacita, respektive estetika). Naopak čistým příkladem přestavby na bezpečnou OK byla nehodová křižovatka v Rožmitále pod Třemšínem, na které ukazatel nehodovosti klesl až na 13 %. Obdobně na křižovatce Bohemia v Chrudimi se snížila nehodovost na 20 % původního stavu.
Další příklady přinášíme v tomto druhém díle. Je to křižovatka v Písku (obr. 1), která je trochu atypická. Původně to sice byla také OK, ale její uspořádání vykazovalo některé závady. Jednak tam chybělo důsledné značení s předností v jízdě pro všechny vjezdy, jeden silniční tah byl křižovatkou "protažen" jako hlavní komunikace s důslednou předností v jízdě (na obrázku je to směr od jihu na západ), jednak všechny dopravní ostrůvky včetně kruhového ostrova byly pouze nakresleny vodorovným značením - celkový dojem prostoru byl neuspokojivý. Nyní po odstranění uvedených závad představuje zdařilý příklad okružní křižovatky.
DOPORUČENÍ
Na několika příkladech jsme velmi zjednodušenou formou prezentovali pouze malé křižovatky s jedním pruhem na vjezdu i na okruhu. Je ale velký rozdíl mezi jednotlivými typy okružních křižovatek co do jejich geometrického provedení i organizace provozu. Například je zcela evidentní, že na velkých křižovatkách (s více pruhy na vjezdech i na okruhu) je situace ve srovnání s malými opačná. Jsou výrazně nebezpečnější. Zatímco v ČR neumíme jezdit ve více pruzích (na vjezdech se stavíme pro jistotu do pravého pruhu, máme potíže především kvůli změně pruhů při jízdě po okruhu, tzv. průplet), v zahraničí jsou známá určitá zlepšení tohoto stavu (například řízení provozu světelnou signalizací nebo důsledné vedení jednotlivých směrů křižovatkou). U nás jsme v tomto ohledu zatím na začátku, ale vývoj se bude tímto směrem jistě ubírat.
A naše přání na závěr: Byli bychom vděčni čtenářům Moderní obce za informace o připravovaných realizacích okružních křižovatek v té které obci nebo městě. Pomohly by nám k uskutečnění dopravních průzkumů stavu "před", které jsou nezbytné pro zpětné vyhodnocení efektu OK, respektive vynaložených investic.
(Článek byl zpracován za podpory Vý-zkumného záměru 04 Udržitelná výstavba, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 6840770005 - pozn. autora.)
PETR SLABÝ
Fakulta stavební ČVUT Praha
Poznámka
1) Úkol Ministerstva dopravy ČR: Vliv vybraných návrhových prvků, realizovaných opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu, na nehodovost a plynulost dopravy, ukončený 2005.
Pět hlavních kritérií pro návrh a hodnocení OK
bezpečnost ( nehodovost) dopravního provozu,
kapacita systému, nebo křižovatky,
negativní vlivy na životní prostředí,
ekonomické zhodnocení stavby i provozu,
estetika a architektura prostředí.
Kontakt: e-mail: petr.slaby@svs.cvut..cz
