Zákon o obcích vyjmenovává orgány obce. Jaké jsou jejich pravomoci, kdo je stanoví a jaké jsou mezi nimi vzájemné vztahy? Obec spravuje své záležitosti prostřednictvím zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo) a dalších orgánů, kterými jsou rada obce (dále jen rada), starosta, obecní úřad,...
Zákon o obcích vyjmenovává orgány obce. Jaké jsou jejich pravomoci, kdo je stanoví a jaké jsou mezi nimi vzájemné vztahy?
Obec spravuje své záležitosti prostřednictvím zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo) a dalších orgánů, kterými jsou rada obce (dále jen rada), starosta, obecní úřad, obecní policie a zvláštní orgány. Pravomoci orgánům obce lze stanovit pouze zákonem (především zákonem o obcích a dále zvláštními zákony, například zákonem o obecní policii).
»Nejvyšším« orgánem obce je zastupitelstvo, jehož členové jsou voleni ve volbách do zastupitelstev obcí přímo občany obce oprávněnými volit. Z řad členů zastupitelstva jsou pak voleny další orgány obce - rada, starosta.
Zastupitelstvo v úvodu volebního období zpravidla stanoví základní cíle, kterých by chtělo ve čtyřletém období dosáhnout - ať už formou »programového prohlášení« či »úkolů« apod. K jejich naplnění by měla být směrována činnost ostatních orgánů obce a jejich plnění pravidelně (zpravidla ročně) vyhodnocováno.
Zákon o obcích rozděluje pravomoci orgánů obce na vyhrazené a nevyhrazené. Vyhrazené pravomoci musí, pokud zákon o obcích nestanoví jinak, vykonávat pouze ten orgán obce, kterému jsou určeny. Vyhrazené pravomoci nelze mezi orgány obce, až na výjimky stanovené zákonem, přesunovat. Nevyhrazené pravomoci primárně vykonává rada, popřípadě starosta v obci, kde se rada nevolí; zastupitelstvo si však jejich výkon může vyhradit, a to buď trvale, nebo jen pro konkrétní případ.
Zastupitelstvu jsou vyhrazeny pravomoci podle § 84 a 85 zákona o obcích. Patří mezi ně především zásadní věci, týkající se programu rozvoje obce, schvalování rozpočtu a závěrečného účtu, rozhodování ve věcech zakládání nebo zrušování právnických osob a organizačních složek a ve věcech, týkajících se složení a činnosti dalších orgánů obce a další uvedené v zákoně o obcích.
Pravomoci zastupitelstva mohou rozšířit i jiné zvláštní zákony. Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o významných majetkoprávních úkonech.
Radě jsou vyhrazeny pravomoci podle § 102 odst. 2 zákona o obcích. Vedle toho zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce - pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo si je zastupitelstvo nevyhradilo. Rada nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech, které jsou jí vyhrazeny, s výjimkou ukládání pokut za správní delikty podle zákona o obcích a rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce.
Zastupitelstvo i rada rozhodují usnesením. Zákon o obcích stanoví, že právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.
Starosta má pravomoci podle § 103 zákona o obcích a rozhoduje rovněž o záležitostech v samostatné působnosti obce svěřených mu radou podle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Své úkony by měl z důvodu právní jistoty činit písemně.
V obci, kde se rada nevolí vykonává její pravomoc (§ 99 odst. 2) starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).
Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly uložené mu zastupitelstvem nebo radou, pomáhá výborům zastupitelstva a komisím rady v jejich činnosti a rozhoduje v záležitostech, které mu svěří rada. Obecní úřad vykonává přenesenou působnost (§ 61 odst. 1 písm. a) zákona o obcích) - s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce.
JUDr. MIROSLAV BÝMA, Ph.D.
právník
