Pardubice představují výsledky debat i studentské vize k oživení břehů řek

Pardubice pokračují v hledání budoucí podoby břehů Labe a Chrudimky. Zatímco odborný tým vedený krajinářským architektem Tomášem Jiránkem pracuje na zpracování Koncepce břehů řek, město představuje dva důležité výstupy. Prvním jsou studentské návrhy vzniklé ve spolupráci s mezinárodní školou architektury ARCHIP, tím druhým jsou závěry veřejných debat.

Jak by mohly vypadat řeky protékající Pardubicemi za deset či dvacet let? Právě touto otázkou se během letního semestru akademického roku 2025/2026 zabývalo přibližně sto studentů mezinárodní školy architektury ARCHIP. Ve spolupráci s městem vytvořili desítky architektonických a urbanistických návrhů zaměřených na veřejný prostor, rekreaci, dopravu, krajinu i vztah města k vodě. Výsledky jejich práce se do 31. srpna představují v Tyršových sadech formou panelové výstavy. Součástí projektu je také katalog shrnující všechny zpracované návrhy.

Sto studentů nabídlo nové pohledy na Labe a Chrudimku

„Právě řeky byly u zrodu Pardubic a dodnes představují jeden z nejcennějších veřejných prostorů. Spolupráce se studenty nám umožnila podívat se na známá místa očima mladé generace architektů a získat řadu podnětných nápadů pro další diskusi o budoucnosti našich břehů,“ říká René Živný, náměstek primátora.

„Studenti pracovali s územím, které má obrovský potenciál a zároveň silnou vazbu na historii i identitu města. Výsledkem je řada originálních pohledů a odvážných vizí, které ukazují, jak různě lze o prostoru kolem řek přemýšlet,“ uvedla Regina Loukotová, rektorka a zakladatelka školy ARCHIP. „Návrhy studentů ukazují široké spektrum možných přístupů a jsou pro další práci velmi inspirativní. Oceňuji, že vedle kreativity myslí i na reálné fungování území,“ doplňuje architekt Tomáš Jiránek, který připravuje koncepci břehů řek Labe a Chrudimky.

Veřejné debaty ukázaly shodu

V rámci přípravy Koncepce břehů řek proběhla na jaře dvě tematická plánovací setkání zaměřená na řeky Chrudimku a Labe. K debatám byli přizváni obyvatelé města, sportovci, vodáci, rybáři, skauti, zástupci spolků i ochránci přírody. Účastníci označili za největší hodnotu pardubických řek jejich přírodní charakter a opakovaně zdůrazňovali význam lokalit, jako jsou Červeňák, Nemošická stráň, park Vinice nebo slepá ramena Labe.

Zaznívala i potřeba lepšího propojení obou břehů, většího počtu přístupů k vodě, rozvoje pěších a cyklistických tras nebo doplnění základního zázemí pro rekreační a sportovní aktivity. Ve všech případech účastníci zdůrazňovali, že případný rozvoj musí respektovat přírodní hodnoty území.

/tz/*