Podle dat Indexu sociálního vyloučení za rok 2023 se počet obcí ohrožených sociálním vyloučením meziročně zvýšil o 10 procent. Index je od roku 2016 nástrojem vlády k analýze situace v sociálním vyloučení napříč regiony. Pomáhá účinně zaměřovat podporu Agentury pro sociální začleňování na nejvíce zasažené obce a slouží i dalším institucím veřejné správy.
„V České republice je 238 obcí, kde míra sociálního vyloučení přesahuje hodnotu 12, která znamená vysokou zátěž. Připisujeme to hlavně dlouhodobým důsledkům covidové pandemie, zvyšování cen energií a vysoké inflaci způsobené válkou na Ukrajině,“ uvedl Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj. V dalších 298 obcích je zátěž jen o málo nižší. Index sociálního vyloučení ukazuje, že největší problémy se sociálním vyloučením mají kraje Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský. „Pro ústřední orgány je to další budíček – varování, že je potřeba koordinovat státní politiky sociálního začleňování v nejvíce postižených regionech,” dodal ministr.
Roste počet domácností, které se neobejdou bez státních dávek
Index sociálního vyloučení je základním orientačním nástrojem vlády pro monitoring situace v oblasti sociálního vyloučení a zahrnuje řadu indikátorů, jako jsou příjemci příspěvků na živobytí, osoby v exekuci, dlouhodobě nezaměstnaní nebo předčasné odchody ze vzdělávání. Zhoršení pozorujeme u třech z pěti těchto ukazatelů. Výrazně vzrostl počet vyplacených příspěvků na bydlení, zvýšil se také počet příspěvků na živobytí. „To nám naznačuje možný propad domácností, které v minulých letech dokázaly své náklady na bydlení s většími či menšími obtížemi hradit, nyní by už ale bez podpory státu v rámci rodinných rozpočtů nevyšly,“ doplnil Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování. O více než jedenáct tisíc vzrostl také počet dlouhodobě nezaměstnaných. Nejvíce dlouhodobou nezaměstnaností trpí Karlovarský a Ústecký kraj.
Meziročně naopak došlo ke snížení celkového počtu lidí s exekucí o více než 30 tisíc. I přesto zůstává v ČR více než 621 tisíc lidí s jednou či více evidovanými exekucemi. „Ukazuje se, že pro lidi s nízkými příjmy a vícenásobnými exekucemi je insolvenční řízení stále těžko dostupné,“ uvedl Šimáček a dodal: „Je potřeba aby i tito lidé, pokud mají motivaci své dluhy řešit, dostali novou šanci zapojit se do společnosti a také na standardní trh práce, ze kterého nyní obvykle vypadávají.“
Agentura pro sociální začleňování
Hlavní činností Agentury je spolupráce s obcemi na řešení sociálního vyloučení. Podporuje města při obnově sociálně vyloučených lokalit, rozvoji dostupného bydlení, řešení dlouhodobé zátěže obyvatel, zpřístupnění vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním nebo zvyšování bezpečnosti. Aktuálně spolupracuje s více než 60 obcemi. V posledním období významně rozšířila spolupráci mj. s Generálním ředitelstvím Úřadu práce. Představení analýzy stavu sociálního vyloučení se proto zúčastnila také ředitelka krajského ředitelství Úřadu práce v Ústí nad Labem, Martina Bečvářová, která představila příklady dobré praxe spolupráce při podpoře zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných.
Index sociálního vyloučení vydává Agentura každoročně pro všechny obce v České republice. Index umožňuje vládním institucím i dalším subjektům účinně zaměřovat podporu na nejvíce zasažené oblasti a koordinovat opatření mezi různými úrovněmi správy.
Analýzu stavu sociálního vyloučení najdete zde.
/tz/*