Počet úředníků určitě vzroste

Mnoho let jste pracoval na okresním úřadě (OkÚ). Je pro vás snadné podílet se na ukončení jeho činnosti?

Protože jsem na OkÚ prošel různými funkcemi, mám možnost posoudit činnost tohoto složitého organismu nikoliv pouze z pozice nejvyšší. Mám-li se vyjádřit za Okresní úřad Pardubice, jedná se o 280 pracovníků. Jsou bez nadsázky sehraný tým odborníků, který své úkoly plní na odpovídající úrovni.

Jakožto státní úředník vím, jaké jsou mé povinnosti a ve spolupráci se svými spolupracovníky úkoly související s reformou pochopitelně splníme. Za reálného předpokladu, že obdobná situace, kterou jsem výše popisoval, je i na ostatních okresních úřadech, si jako občan však musím klást otázku: Proč likvidovat systém výkonu státní správy, jehož funkčnost je dlouhodobě ověřena? Chápal bych, že je třeba provést reformu u systému, jenž je překonán a nefunkční. To však není zcela jistě případ OkÚ. Z mého pohledu mi na reformě schází zejména smysluplnost, neboť žádný z jejich cílů (přiblížení státní správy občanovi, její zlevnění, snížení počtu úředníků) rozhodně splněn nebude.To se v plné nahotě začíná projevovat již nyní. Z tohoto hlediska pro mne podíl na ukončení činnosti okresního úřadu nebude snadný.

Nesete odpovědnost za převod majetku okresního úřadu na další subjekty. Myslíte, že při zajišťování tohoto úkolu může docházet ke korupci, případně, jak jí předcházíte?

Majetek státu, svěřený k hospodaření okresním úřadům a potřebný pro výkon veřejné správy bude rozdělen mezi krajské úřady, obce s rozšířenou působností a další správní subjekty. Pro zajištění tohoto úkolu jsou zřízeny komise složené ze zástupců výše uvedených organizací. Majetek by měl být rozdělen poměrným dílem dle jejich velikosti. Materiál, jenž nesouvisí s výkonem státní správy, bude převeden do péče Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), tzv. finanční prokuratury. Myslím, že ve fázi dělení majetku mezi úřady se není třeba korupčních tendencí obávat. Jak tomuto nežádoucímu jevu bude zamezeno po soustředění přebytečného materiálu na ÚZSVM, mi není známo.

S převodem jakého majetku máte největší potíže a proč?

Jako jeden ze třinácti okresních úřadů jsme zajišťovali přípravu budov pro sídlo Krajského úřadu Pardubického kraje. Dosud byly majetkem státu a nyní je ještě na nás, abychom zajistili zdánlivě jednoduchý úkol - jejich převod do vlastnictví krajského úřadu. Smlouvy posuzovala tři ministerstva. Objekty jsou památkově chráněny, tudíž bylo nutno vyžádat souhlas i od Ministerstva kultury ČR. V současné době je však i tento problém vyřešen a probíhá vklad do katastru nemovitostí. Krajský úřad Pardubického kraje bude tak moci v nejbližší době pracovat ve své budově. Mimochodem teprve druhý v pořadí, hned za libereckým.

Problémy s převodem ostatního majetku nepředpokládám. Pokud v komisích zasednou rozumní lidí, určitě se domluvíme. Pravidla jsou více či méně stanovena.

Zkušenosti z okresů ukazují, že některým pracovníkům okresních úřadů se zejména kvůli dojíždění nechce přecházet do orgánů obcí s rozšířenou působností. Jak je tomu u vás?

V pardubickém okrese bych tento problém neviděl příliš dramaticky. Počet úředníků potřebných pro výkon veřejné správy po reformě jednoznačně vzroste, takže většina pracovníků OkÚ nalezne uplatnění v Pardubicích. Na obce s rozšířenou působností přijde podle situace platné v současné době 31 lidí. Dle mého názoru někteří tuto změnu uvítají, neboť dosud do Pardubic dojížděli právě z okolí těchto obcí. Negativním způsobem se tedy tato změna dotkne 8 % zaměstnanců Okresního úřadu Pardubice, u kterých lze pochopitelně předpokládat menší spokojenost právě z důvodu nutnosti dojíždění.

Máte vůbec v rukou prostředky, jak zajistit, že výkon pravomocí předaných na pověřené obce budou vykonávat vždy pracovníci s odpovídající kvalifikací?

Kromě obcí s rozšířenou působností nezbytně potřebují kvalifikované personální zázemí i krajské úřady, úřady nově vznikající a další státní subjekty. Potřeba úředníků je zkrátka vyšší, než je jich v současné době k dispozici. V sídlech okresních úřadů bude v počátečním období - po 1. lednu 2003 - kvalifikovaných pracovníků dostatek. U dalších obcí s rozšířenou působností se po přechodnou dobu může nedostatek zaměstnanců s odpovídající odborností vyskytnout. Prostředky, jak zajistit výkon pravomocí předaných na výše uvedené obce pomocí pracovníků s odpovídajícím zaměřením, tedy nemám. Snažíme se jim však všemožně vycházet vstříc. Plánujeme například stáže nových pracovních sil těchto obecních úřadů ještě na OkÚ pro jejich rychlejší zaškolení.

Panují obavy, že následkem zrušení okresních úřadů bude celkový nárůst úřednického aparátu v obcích a na krajských úřadech. Jsou tyto obavy oprávněné?

Podle dlouhodobé vize našich politiků činných v reformě veřejné správy by údajně časem mělo úředníků v ČR ubýt. Já osobně nemám k dispozici materiály, ze kterých by bylo možné tyto závěry odvozovat, nemohu tedy tento politický názor potvrdit ani vyvrátit. Z praktického vývoje situace v současné době jsem však nucen konstatovat, že obavy z nárůstu úřednického aparátu jsou oprávněné. Stejný počet úředníků rozdělených na tři až šest míst v okrese (obce s rozšířenou působností) nemůže poskytnout občanům stejný servis jako z jednoho místa. Takto jednoduše tato rovnice prostě fungovat nemůže. To by mělo být jasné každému manažerovi, aniž by byl specialista na veřejnou správu.

Kromě obcí s rozšířenou působností jsou zde kraje s plánovaným počtem zaměstnanců, který jenom v Pardubicích dosáhne téměř dvojnásobku počtu lidí pracujících dnes na OkÚ. Je třeba si také uvědomit, že v důsledku zániku okresních úřadů vznikají úřady nové. Plánované počty zaměstnanců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových několikanásobně překročí počet pracovníků, kteří tutéž agendu řeší v současné době v rámci majetkových oddělení OkÚ. Jak jsem uvedl, pokud existuje dlouhodobější koncepce snížení počtu úřednického aparátu, nejsem s ní seznámen. Je však nepochybné, že se v současném časovém období nacházíme v její vzestupné fázi.

V nedávno zveřejněné stati spoluiniciátorka reformy veřejné správy Yvonne Strecková prohlásila, že "podstatná část ze 194 obcí, které na sebe převezmou velkou státní objednávku ve výkonu státní správy, se na svůj úkol těší a připravují se". Patří podle vašich zkušenosti k těmto obcím také Holice, Pardubice a Přelouč?

Paní Yvonne Strecková je známa svými "rétorickými schopnostmi" a "uměním", či spíše "neuměním" naslouchat názorům a argumentům druhých. Slyšel jsem z úst pana ministra o skupině šedesáti starostů, kteří se před půldruhým rokem snad i těšili, neměl jsem však možnost vyslechnout příčiny jejich optimismu. Hovořím však s řadou starostů, kteří se na celou věc dívají z realističtějšího hlediska dnešní doby. A tu jsem mnohdy nucen vyslechnout obavy hospodářů, posuzujících výši nákladů za věci nezbytné pro rozjezd nových úřadů, kolik je bude stát v dalším období jejich provoz, kolik na to dostanou od státu.

A jak je tomu na Pardubicku? Nerad bych se vyjadřoval za vrcholné orgány samosprávy. Když už mi však tato otázka byla položena, snad mi prominou, ale to co vidím v jejich tvářích, nejsou optimisticky rozzářené oči v očekávání lepších zítřků. Mám obavy, že to jsou vrásky zodpovědných lidí způsobené starostmi, jak se vypořádat s touto zakázkou. Se zakázkou, o které dopředu vědí, že za ní zcela zaplaceno nedostanou.

Miloš Charbuský