Menu
e-shop
Kulturní dědictví patří dlouhodobě k hlavním důvodům, proč lidé vyrážejí objevovat Česko, a zároveň tvoří jeden z pilířů domácího i příjezdového cestovního ruchu. Loni za nimi mířilo 49 % zahraničních návštěvníků a 37 % domácích cestovatelů. Mezinárodní den památek, který připadá na 18. dubna, každoročně připomíná jejich význam pro cestování.
Zatímco dříve dominovalo především hlavní město, dnes se pozornost návštěvníků se zájmem o památky stále častěji obrací i k ostatním regionům. Turisté vyhledávají autentická místa, méně známé lokality a stále více propojují poznávání historie s dalšími zážitky.
Za památkami přijíždí do Česka především návštěvníci ze vzdálenějších zemí, kteří chtějí během jedné cesty poznat co nejvíce. Turisté z těch sousedních svou návštěvu tuzemska kombinují třeba s aktivním odpočinkem. Vedle toho ale existují i národy, které mají k historii a kultuře blízko.
„Za památkami cestují hlavně ti, kteří to k nám mají dále. Mezi vyznavače historie patří například Belgie, Francie, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Velká Británie nebo Izrael. Ze vzdálenějších trhů evidujeme silný zájem z Japonska, Jižní Koreje nebo USA. Oproti tomu turisté ze sousedních států často kombinují památky s aktivním odpočinkem, přírodou nebo gastronomií,“ říká František Reismüller, ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism.
Rostoucí zájem o tuzemské památky potvrzují i data. Objekty ve správě Národního památkového ústavu loni přivítaly 4,3 milionu návštěvníků, čtyřmilionová hranice padla už potřetí v řadě. Obecně jsou nejčastější volbou hrady a zámky, včetně těch v soukromém vlastnictví. Turisté ale míří také do muzeí a galerií, na věže, do chrámů, za lidovou architekturou nebo se vydávají po stopách slavných osobností. Mezi nejnavštěvovanější patří tradičně Pražský hrad, kam loni dorazilo 2,7 milionu lidí.
V případě hradu Trosky přispěl k výraznému nárůstu zájmu herní fenomén Kingdom Come: Deliverance II a také navazující projekt KCDLive. V kurzu jsou též technické památky nebo architektonické skvosty. Tak třeba Muzeum nákladních automobilů Tatra loni navštívilo na 59 tisíc lidí, obdobný počet pak zamířil i do brněnské Vily Tugendhat.
Letošní sezóna potvrzuje, že regiony dokážou na rostoucí poptávku reagovat. Rozšiřují nabídku o nové expozice, zpřístupňují dříve uzavřené prostory a přicházejí s netradičními prohlídkovými okruhy, které dávají známým místům nový rozměr.
Například v Plzeňském kraji rozšiřuje nabídku Západočeské muzeum v Plzni a láká mimo jiné na velkou interaktivní výstavu ke 100. výročí Hurvínka. Na Šumavě pak Dům Karla Klostermanna v Srní přináší novou expozici věnovanou životu a dílu tohoto spisovatele. V citlivě zrekonstruované barokní faře z roku 1820 vzniklo moderní muzeum i badatelna, které návštěvníkům přibližují svět šumavských románů.
Karlovarský kraj láká na hrad a zámek v Bečově nad Teplou, kde se propojuje historie šlechtického sídla s jedinečným příběhem relikviáře sv. Maura. Novinkou je také zpřístupnění dlouho očekávané části středověkého hradu. Ve středních Čechách otevírá zámek Lešany nový prohlídkový okruh, díky kterému se návštěvníci dostanou do dosud nepřístupných částí a poznají jeho historii z nové perspektivy.
V Libereckém kraji se po rekonstrukci znovu otevírá Vísecká rychta v Kravařích. Tradiční lidová stavba dostává nový život díky moderní expozici etnografa Marka Hofmana „Chalupy herců, muzikantů a zpěváků na Českolipsku a v okolí“. Na jižní Moravě pak Dietrichsteinská hrobka v Mikulově připomíná význam jednoho z nejdůležitějších šlechtických rodů a doplňuje nabídku regionu známého nejen vínem, ale i historií.
V Jihočeském kraji ve Vimperku mohou návštěvníci objevovat revitalizované Pivovarské terasy, které citlivě propojují historii s moderním využitím. Z původně zanedbaného svahu vznikl atraktivní veřejný prostor pro odpočinek, setkávání i kulturní akce, který nabízí výhledy na vimperský zámek a terasy určené k relaxaci i aktivnímu trávení volného času.*
/tz/
