Kdo stanoví pravomoci orgánů obce a jak je mohou uplatňovat? Je rozdíl mezi pravomocemi vyhrazenými a nevyhrazenými? Jaké jsou vztahy mezi orgány obce? Pravomoci obcím lze stanovit pouze zákonem (především zákonem o obcích a dále zvláštními zákony). Obec své záležitosti spravuje prostřednictvím...
Kdo stanoví pravomoci orgánů obce a jak je mohou uplatňovat? Je rozdíl mezi pravomocemi vyhrazenými a nevyhrazenými? Jaké jsou vztahy mezi orgány obce?
Pravomoci obcím lze stanovit pouze zákonem (především zákonem o obcích a dále zvláštními zákony). Obec své záležitosti spravuje prostřednictvím zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo) a dalších orgánů, kterými jsou rada obce (dále jen rada), starosta, obecní úřad, obecní policie a zvláštní orgány.
Zákon o obcích rozděluje pravomoci orgánů obce na vyhrazené a nevyhrazené. Vyhrazené pravomoci musí, pokud zákon o obcích nestanoví jinak, vykonávat pouze ten orgán obce, kterému jsou určeny. Nevyhrazené pravomoci primárně vykonává rada, popřípadě starosta, kde se rada nevolí, zastupitelstvo si však jejich výkon může vyhradit, a to buď trvale nebo jen pro konkrétní případ.
Zastupitelstvu jsou vyhrazeny pravomoci podle § 84 a 85 zákona o obcích. Patří mezi ně především zásadní věci, týkající se programu rozvoje obce, schvalování rozpočtu a závěrečného účtu, rozhodování ve věcech zakládání nebo zrušování právnických osob a organizačních složek a ve věcech, týkajících se složení a činnosti dalších orgánů obce a další uvedené v zákoně o obcích. Pravomoci zastupitelstva mohou rozšířit i jiné zvláštní zákony. Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o významných majetkoprávních úkonech.
Radě jsou vyhrazeny pravomoci podle § 102 odst. 2 zákona o obcích. Vedle toho zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce - pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo si je zastupitelstvo nevyhradilo. Rada nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech, které jsou jí vyhrazeny, s výjimkou ukládání pokut za správní delikty podle zákona o obcích a rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce.
Zastupitelstvo i rada rozhodují usnesením. Zákon o obcích stanoví, že právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.
Starosta má pravomoci podle § 103 zákona o obcích a rozhoduje rovněž o záležitostech v samostatné působnosti obce svěřených mu radou podle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Své úkony by měl z důvodu právní jistoty činit písemně.
Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly uložené mu zastupitelstvem nebo radou, pomáhá výborům zastupitelstva a komisím rady v jejich činnosti a rozhoduje v záležitostech, které mu svěří rada.
Vyhrazené pravomoci nelze mezi orgány obce, až na výjimky stanovené zákonem, přesunovat. Pokud rada svěřuje rozhodování v určitých záležitostech starostovi nebo obecnímu úřadu, měla by tak učinit konkrétně (určitě) formulovaným usnesením, aby nebylo pochyb o tom, jaké pravomoci jsou svěřovány. Takto svěřené rozhodování by mělo být zahrnuto do organizačního řádu obecního úřadu, který schvaluje rada, stejně tak rada stanoví rozdělení pravomocí v obecním úřadu.
Zdůrazňuji nutnost dodržovat rozsah pravomocí jednotlivých orgánů obce stanovených zákonem o obcích a zvláštními zákony a dodržovat zákony v rozhodovací činnosti orgánů obce. Překročení rozsahu oprávnění, nesplnění zákonem stanovené povinnosti "ať už úmyslně nebo z nedbalosti", může přivodit neplatnost příslušného úkonu orgánu obce.
JUDr. MIROSLAV BÝMA, Ph.D.
právník
