Přes tisíc Stromů svobody bude vysazeno na podzim. Zdobit budou města v Česku, Evropě, USA i na Novém Zélandu

Díky kampani Stromy svobody 1918–2018, jejímž pořadatelem je Nadace Partnerství, bude během října vysazena nejméně tisícovka nových Stromů svobody. Ty budou lidé sázet na připomínku letošního stoletého výročí Československa. Samotná Nadace Partnerství spolu se společnostmi Arboeko, Nano Energies, C&A, GLS a Českou radou dětí a mládeže poskytne 240 lip.

Další komunity po celém Česku přihlašují spontánně další výsadby, ve spolupráci s velvyslanectvími nebo českými školami v zahraničí se připravují také oslavy a sázení Stromů svobody po celé Evropě i ve Spojených státech. „Nyní jsme v půlce našeho cíle vysadit symbolických 2018 stromů. Uvítáme všechny, kdo se budou chtít přidat a být zaznamenáni v naší mapě na www.stromysvobody.cz, která bude sloužit jako digitální pokladnice příběhů české a slovenské státnosti,“ říká ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. Vedle letos nově rostoucích stromů web čítá i přes tři tisíce exemplářů, které byly vysázeny v minulých sto letech.

Celorepublikový výsadbový happening vyvrcholí v týdnu od 20. do 28. října, ve kterém je koncentrováno největší množství veřejných akcí. „V prvních letech samostatné republiky se sázelo prakticky ve všech obcích. Jednalo se o často velké lidové veselice za přítomnosti škol, spolků, lokálních politiků a firem. Chceme, aby se 28. říjen stal opět pevně spjatý s tradicí sázení stromů, ve které se bude pokračovat každoročně,“ přibližuje ambice kampaně její koordinátorka Zuzana Šeptunová.

Stromy svobody nebudou nově zdobit jen česká, moravská a slezská města a vesnice. Oslavit československé jubileum plánuje i řada krajanů. „Sázet budou žáci a učitelé Československé školy v Drážďnanech přímo 28. října, o den dříve se zapojí Československá škola v Pittsburghu. Na americké půdě bude od 18. října růst také Strom svobody v pensylvánském Betlémě. Ten vysadí na půdě Moravian College jeden z patronů kampaně, ilustrátor dětských knih Petr Sís. V nedalekém Brooklynu plánujeme také výsadbu spolu s První unitářskou církví, jejíž členkou byla i Charlotta Masaryková,“ vypočítává Zuzana Šeptunová. Anglosaské stromy doplní lípy v Bristolu a Oxfordu, kde krajanské setkání proběhne již 13. října.

Do kampaně se zapojí i české a slovenské ambasády. Od konce září již připomíná boj malých národů za nezávislost Strom svobody v norském městě Koppang. Ten společně zasadili český velvyslanec v Norském království Jaroslav Knot a velvyslankyně Slovenské republiky Denisa Frelichová. „Těšit se můžeme i na olivovník nebo pomerančovník svobody v Madridu, který plánuje tamní ambasáda vsadit do země 26. října. Jedna z nejvíce exotických lokalit pro nový Strom svobody by měla být Manila, kde výsadbu domlouváme s českou ambasádou na Filipínách. Během říjnových jarních prázdnin na Novém Zélandu vysadí lípu také místní Česká škola Dunedin,“ uzavírá Zuzana Šeptunová. Chybět pak nebudou ani města na Slovensku a Ukrajině.

POZORUHODNÝ PŘÍBĚH LÍPY SVOBODY VE STOCHOVĚ

Příběh Lípy svobody ve Stochově na Kladensku začíná za války v červnu roku 1942. Jeho hlavním hrdinou je František Řezáč, tehdy sedmadvacetiletý vystudovaný zahradník, absolvent tehdejší školy Pomologického ústavu v Ruzyni, selský syn ze statku čp. 23 v Honicích. Byl to právě František, kdo několik dnů po vyhlazení Lidic přivezl z pražského zahradnictví, kde pracoval, mladou lípu – lípu svobody. S několika místními kamarády ji zasadil v drátěném koši mezi okrasné stromy a keře v parku uprostřed návsi, přičemž se všichni domluvili, že až válka skončí („Němci přece musí válku prohrát“), najdou pro ni důstojnější místo.

František uložil pod lípu zapečetěnou ocelovou schránku a v ní listinu s prohlášením, které nazval Přání národa. Všichni si byli dobře vědomi toho, co by se stalo, kdyby na to přišlo gestapo. Na slavnostní zasazení pak lípa musela počkat více než tři roky. Tou vhodnou příležitostí se staly okresní dožínky, které v Honicích v září 1945 uspořádal tehdy nově vzniklý jednotný Svaz české mládeže na okrese Nové Strašecí, jehož členy se stala většina mladých lidí z Honic. František Řezáč byl jedním z členů nového svazu mládeže a také jedním z hlavních organizátorů těchto dožínek, kterých se účastnilo několik vesnic v nejbližším okolí. Přesazení lípy svobody bylo hned úvodním bodem programu. Před jejím slavnostním zasazením vystoupil zástupce okresního výboru svazu mládeže, asi předseda, jakýsi pan Reichl, který pronesl slavnostní řeč, přečetl původní neporušenou listinu z roku 1942, a přečetl i nově sepsanou listinu k znovu nabyté svobodě. Obě listiny pak byly vloženy do schránky, ta byla znovu zapečetěna, uložena do země a Lípa svobody zasazena nad ní – v severozápadním rohu návsi, před statky čp. 23 a 24.

Dnes je to krásný strom a v jeho kořenech je ukryta schránka s poselstvím pro další generace.*

(Sepsáno podle vzpomínek Františkova kamaráda Stanislava Dundra z Honic čp. 10, viz:   https://www.stromysvobody.cz/DetailStromu.aspx?id=781)

Více informací na webu kampaně: www.stromysvobody.cz, kde najdete i mapu stromů svobody.

/zr/

K foto:

Lípa svobody ve Stochově

Foto: archiv města

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *