PŘÍLEŽITOST PRO PODNIKAVÉ

Jakkoli turistika v České republice zaznamenává v posledním období spíše stagnaci, lze očekávat, že během několika let trendy návštěvnosti a turistického ruchu opět porostou. Svědčí pro to zkušenosti a poznatky z vývoje v řadě západních zemí. Jako aktuální vystupuje i u nás otázka, co návštěvníkům,...

Jakkoli turistika v České republice zaznamenává v posledním období spíše stagnaci, lze očekávat, že během několika let trendy návštěvnosti a turistického ruchu opět porostou. Svědčí pro to zkušenosti a poznatky z vývoje v řadě západních zemí.

Jako aktuální vystupuje i u nás otázka, co návštěvníkům, ať z tuzemska nebo ciziny, nabídnout alternativně k ověřeným oblastem velkého cestovního ruchu. Marketingové agentury cestovního ruchu připravují své perspektivní projekty právě nyní, v mimosezónním období.

POD SPOLEČNÝM LOGEM

Atraktivita Prahy, veletržního Brna, západočeských lázeňských míst nebo horských středisek je mimo diskuzi. V posledních letech ovšem roste také zájem o "objevování" méně známých lokalit, samozřejmě za předpokladu, že v místech bude k dispozici nabídka, která zaujme. Tato starost musí vycházet z regionů samotných, ať jde o ubytování, stravování, místní atraktivity i kvalitní anebo i doprovodné seriózní služby.

Další velkou starostí je, aby nové cestovatelské produkty nevnesly do lokalit neduhy a nectnosti průmyslového turismu, jak se o tom přesvědčují exponovaná turistická centra. Jedním z programů, které se tímto směrem orientují, jsou tzv. Stezky dědictví. Už ze stručné charakteristiky projektu je patrné, že programy neplynou ani mimo zájem radnic a magistrátů.

Agenturou nově prosazující takový méně tradiční program, je v Brně činné Evropské centrum pro eko- a agroturistiku. Jak uvedl jeho ředitel M. Burian, utvářením lokálních sdružení, tzv. asociací, mapuje, stimuluje a zprostředkovává perspektivní nabídkovou bázi. Jejím vyhodnocením, které získá na základě komunikace s celým místním spektrem, upřesňuje a koncipuje nabídku tras, atraktivit a vhodných pobytových míst. Agentura se snaží podnítit zástupce obcí, podnikatele, provozovatele ubytovacích a stravovacích zařízení a samozřejmě i atrakcí a památek, pro něž je turistický ruch zajímavý, k postupům zvýrazňujícím místo jejich regionu na turistických mapách.

Pro obce, podnikatele nebo i kulturně vlastivědné subjekty ne vždy existuje příležitost jednat vstřícně ke vkusu zájmové klientely, často není však ani dostatek příležitostí, jak potenciální turistickou klientelu oslovit. Při koncentraci prostředků investovaných do propagace pod společným logem, do přímých kontaktů s touroperátory cestovních kanceláří, do výměny odborných zkušeností účastníků z různých etap cestovního ruchu, přípravy itinerářů v různých jazycích lze i v turisticky dosud méně atraktivních lokalitách vytvořit nejen pestrou a přitažlivou nabídku, ale zejména turisty do regionu přivést.

"ZELENÁ TURISTIKA"

Program Stezky dědictví je v České republice aktivní od roku 1998, kdy jeho české zastoupení experimentálně vytipovalo několik regionů. Jde jednak o Uherskohradišťsko, Bruntálsko - Šumpersko, severní Čechy a Pošumaví.

Zásluhou aktivit zmíněného programu již přicestovali do oněch méně frekventovaných regionů vyznavači "zelené" či "měkké" turistiky. Program se totiž opírá i o mezinárodní zkušenosti. Z podnětu v Nizozemí sídlícího Evropského centra ekologické turistiky běží tyto programy vedle České republiky i na Slovensku a v Makedonii, když již dříve byl obdobný postup s úspěchem zahájen v Bulharsku.

Jak vyplývá z vyhodnocených poznatků, rozvíjené služby využívají menší skupiny návštěvníků (k těm je program cílen), kteří hodlají zemi i zvolený kraj poznat důvěrněji. Pro turisty upřednostňující kratší přesuny uvnitř regionu, například mikrobusem nebo prostředky individuální přepravy, pro vyznavače pěšího putování nebo cykloturistiky, zájemce o návštěvy jízdáren, obdivovatele leckdy přehlížených stavitelských či technických památek bývá specializovaná mimometropolitní nabídka lákavá a nacházejí i čas se místním pamětihodnostem věnovat.

Protože se takto koncipuje významné turisticky průmyslové subodvětví, vedle přímého podílu na tvorbě HDP je jeho nepominutelný impuls i v tom, že vytváří tolik důležitá pracovní místa.

STEZKY A STESKY

Na jižní Moravě, kde participují na projektu Stezek subjekty od Telče přes Uherské Hradiště až ke Kroměříži, spolupracuje s agenturou řada obcí i podnikatelů, souhrnně asi dvacítka lidí. Ve škále motivů, které je inspirovaly k účasti, najdeme nejrůznější. Společné však je přesvědčení, že zvýšená turistická návštěvnost prospěje v mnoha ohledech. Přínos vyplývá z využití lůžek a vyššího počtu podaných jídel v penzionech, vyššího obratu obchodní sítě cílových i etapových míst, směněných peněžních prostředků a přistupuje i renomé dalšího zviditelnění regionu. Zájem o půjčovny kol přinese profit majitelům, umělecký řemeslník profituje na exkursi v dílně nejen finančně. Rozšíří i image, která otevírá další rozvojové možnosti.

Jestliže je startovací etapa činnosti sdružení rozložena do let 1998 až 2000, zástupci centra už dnes projektují směry svých marketingových aktivit za tento horizont. Zvažují například, nakolik promítnou všeobecné nebo tématicky koncipované pobyty. Podle mezinárodních statistik má do roku 2020 vzrůst počet těch, kteří se vydají za turistikou až o 1,6 miliónu lidí. Právě s tím souvisí otázka kapacit a nastavení principů tzv. šetrné turistiky. Cestování bude představovat významnou náplň volného času a zájem těchto lidí bude pravděpodobně také strukturovaný.

JIŽNÍ MORAVA

Vlastimil Otáhal je například majitelem vyhlášené znojemské vinotéky. Nebrání se ani zákazníkům, ani hostům - turistům, kteří k němu zavítají Stezkou. S nabídkou sortimentu jim podá i poutavý výklad k tradicím vinařství v českých zemích. Pivařsky konkurenční Belgičany nemálo překvapí, když se dozví, že se dnes u nás pěstuje víno na třetinové rozloze proti době Karla IV. A záhy i turisté oslovení dobrou frankovkou lépe pochopí, proč moravští vinohradníci za vinný "krabicový" import z Evropské unie dvakrát neděkují.

Milovníky folklóru a etnografie nadchne Jízda králů, jazykové rozdíly při sdělování dojmů vzápětí stírá šmak regionální kuchyně. Hosté jsou překvapeni, když zvěřina - třeba Jelínek - je jim krajově specificky doporučena i v tekutém stavu. Naopak poněkud překvapí, že v nabídce dosud není zařazena třeba návštěva obuvnického muzea ve Zlíně. Boty přece nosí každý a turisté, ať odkudkoli, jich prošoupou tím více.

SEVERNÍ ČECHY

Naproti pozitivní jihomoravské zkušenosti se v severních Čechách aktivita Stezek prosadila méně. Důvody proč tomu tak je, lze hledat třeba ve vymezení lokalit regionu, v čemž se musí kriticky zorientovat sama agentura. Ale možná spočívají i v místně objektivních dispozicích. Pravděpodobněji nejfrekventovanější zahraniční klienti nemusí cítit potřebu vázat se na marketingové agentury. U domácích turistů, znalých místních poměrů, asi obecné argumenty příliš nezabodují. K dlouhodobějším pobytům však i zde inspirují zase jen dobré služby, což je impuls pro magistráty, památkáře, kulturně-informační střediska, podnikatele.

ZÚROČUJÍ SE PENÍZE PHARE?

Návštěvnická klientela regionálních Stezek přijíždí zejména z Nizozemí, Belgie, Německa a Velké Britanie. V porovnání s dalšími postkomunistickými státy, kde je program Stezek dědictví uplatňován, vycházejí prý české aktivity příznivě. Hodnocení nastíněné kmotry programu však není důvod ani přeceňovat. Šetrnou turistiku, zprostředkovanou zmíněnou agenturou, zatím ročně využívá asi 3000 návštěvníků. Jak lze poděkovat za každého návštěvníka, "šetrnost" lze vztáhnout na nevelké objemy, zatímco region by ji samozřejmě raději vnímal ve vztahu k obecně ohleduplnému chování účastníků s tím, že by jich mělo přijíždět více.

Jako výstižnější se ukazuje pojem "turistika zelená". Ať Česká centrála cestovního ruchu nebo podnikatelé i magistráty obcí by ve svých regionech rádi viděli turistů daleko víc.

Ti, kteří přijeli, patří vesměs mezi střední vrstvy. Vyžadují i při svých turistických pobytech služby na úrovni vlastního životního stylu. Komparativní výsadou proti dalším zemím a faktorem k nám cíleného zájmu bezpochyby může být už geografická dostupnost České republiky. Ani západním turisté dnes již nepřehlížejí finanční náročnost svého rekreačního pobytu. Hledají optimální relaci v cenách i v nabídkách služeb.

Stezky jsou orientovány spíše ke krátkodobějším (týdenním) pobytům. I to zvyšuje zainteresovanost turistů na rozumné relaci času přepravy k aktivnímu poznávacímu pobytu. Jak širokou a zajímavou paletu služeb budou moci využít a do jaké míry bude nabídka s to zvýšit turistickou frekvenci v regionech, to nepochybně bude záležet na místních subjektech a kritériem se stane již příští sezóna.

Turistická marketingová agentura neotvírá vlastní receptář, neříká, zda vystupuje z pozic turistů hledajících svůj region, podnikatelů v turistice nebo třeba obcí. Faktem je, že už samotné obce musí ve prospěch návštěvnosti dělat nemálo: ze střednědobého hlediska brát uvedená kritéria v úvahu třeba v přípravě územních plánů, z krátkodobého třeba podílem na kulturních podnicích, přehlídkách, festivalech nebo i vhodnou regionální propagací. Turistická infrastruktura se netvoří ze dne na den. Pro pozice dalších poskytovatelů služeb jsou zároveň podstatná kritéria běžného konkurenčního prostředí. Bezprostřední pocity nemusí vyznívat vždy optimisticky, avšak perspektivně je adaptace na konkurenční podmínky určitě nezbytností.

A ještě jedna poznámka. V programu "zelené" turistiky se ředitel Evropského centra Ing. Burian zmínil o podpoře aktivit z fondů Phare. Ano, často bývá odpověďmi na takové poznámky zdůrazňována potřeba výcviku před tzv. hotovou nabídkou. Ať už jsou peníze využity v programu v kterékoliv etapě, s výjimkou zastoupení Stezek na několika veletrzích chybělo otevřené slovo k využití těchto prostředků.

O podstatné části tezí iniciátor programu "zelené" turistiky nemusí subjekty malé rekreace ani obce přesvědčovat. Související aktivity dělají přece ve vlastním zájmu (a za své peníze). Jsou-li na projekt k dispozici ještě peníze externí, tím lépe.

Ale otázku, jak je s těmito prostředky nakládáno, mohou kdykoli vznést zcela legitimně a usilovat i o spolurozhodování, v jakých proporcích by měly být nejlépe rozloženy.

LADISLAV JENČÍK,

publicista

FOTO ARCHÍV