01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Příliš šetřit na kvalitě se nevyplácí

Vybavení dětských hřišť podléhá od konce 90. let přísným pravidlům. Stanoví je české normy ČSN EN 1176 a 1177, jimiž by se měl řídit každý provozovatel hřiště. Závaznými se však tyto dvě normy staly až přijetím nařízení vlády č. 329/2002 Sb., které platí od 1. 12. 2002.

Výstavba nového či rekonstrukce starého hřiště se musí uskutečnit v souladu s těmito předpisy. Pokud by došlo k úrazu na zařízení, které normám nevyhovuje, padá veškerá (případně i trestní) odpovědnost na provozovatele.

Města a obce zareagovaly na tuto situaci různě - podle stavu své pokladny a také podle vůle zastupitelů riskovat případný střet se zákonem. Úplnou rekonstrukci stávajících hřišť si mohou dovolit jen ty nejmovitější. Většina obcí a měst přistoupila k omezení počtu hřišť, anebo provozují hřiště dál s rizikem.

POROVNÁNÍ JE OBTÍŽNÉ

Co čeká město, které se rozhodne uvést svá hřiště do stavu vyhovujícího platným normám? Výrobců herních prvků, kteří mají doklad o tom, že jejich výrobky splňují příslušné normy, působí na našem trhu několik. Jejich katalogy nabízejí dostatečně pestrý sortiment, limitující je však jejich cena. Vzájemné porovnání je obtížné, neboť značné rozdíly v cenách podobně vypadajících prvků vyplývají z použití různých materiálů, z různých úprav povrchů, z odlišných garancí, které na prvky výrobce poskytuje atd. Nejlevnější výrobci pracují s měkkým dřevem, jehož odolnost vůči počasí i opotřebení běžným používáním je omezená a provozovatel musí počítat s tím, že je bude za několik málo let znovu měnit. O stupeň výše jsou prvky z tvrdého dřeva (u nás například z akátu) a nejtrvanlivější jsou kovové prvky, při řádné údržbě takřka nezničitelné.

Každý provozovatel musí k těmto výdajům přičíst náklady na dopadové plochy, kde se příliš šetřit nedá - speciální písek (podle norem), drobný štěrk i borka nebo jiný podobný materiál nejsou levné a rozhodující položkou je při volbě z nich zpravidla dostupnost, tedy náklady na dopravu.

Jinou možností je zbudování dopadových ploch z dostatečně silných pryžových dlaždic. V tomto případě je však cena nesrovnatelně vyšší než u předchozích řešení, navíc dlaždice musí být položeny na rovný tvrdý povrch, což tuto volbu ještě více prodražuje.

Dalším nákladem je řádné oplocení hřiště, které by si dobrý hospodář měl zajistit dříve, než začne do hřiště investovat statisíce korun. Hřiště nebývají sice většinou terčem vandalů, ale znehodnotit práci mohou i toulaví psi a bez plotu je zbytečné vyvěšovat pro hřiště nějaký řád. Oplocení navíc chrání nejen před nezvanými návštěvníky zvenčí, ale ochraňuje samotné děti před vnějšími vlivy tím, že jednoznačně vymezí bezpečný prostor pro hraní.

CITLIVÁ ZÁLEŽITOST

Celkem tak rekonstrukce jednoho hřiště může vyjít na pár set tisíc korun stejně tak jako na několik miliónů. Záleží na tom, jak provozovatel k věci přistoupí. Příliš šetřit na kvalitě se nevyplácí. Otázkou však je, kolik herních prvků je nutné na hřiště umístit, zejména těch, jejichž instalace vyžaduje i rozsáhlé úpravy dopadových ploch. Při výběru typů prvků by měl provozovatel vycházet z předchozích zkušeností a nově instalovat jen ty prvky, o které mají děti skutečně zájem a využívají je.

Omezování provozu dětských hřišť nebo dokonce jejich zavírání je věc velmi citlivá. Provozovatel musí počítat s hlasem veřejnosti. Zvlášť citlivé jsou případy, kdy rodiče se na výstavbě hřiště nebo jeho opravách sami podíleli - a zcela logicky jsou na nich amatérsky zhotovené hrací prvky hřiště nejčastěji s normami v kolizi. Vysvětlit, proč k výměně musí dojít, proč "to, co funguje už pět let, nemůže fungovat dál", je pak úkol možná těžší než přesvědčit zastupitele, aby z chudého rozpočtu vydolovali pár set tisíc korun právě na dětská hřiště.

Po našem návratu mezi evropské státy nám přibylo mnoho přísných předpisů a norem. V případě dětských hřišť je určitě správným a nezbytným krokem důraz na bezpečnost. To pro provozovatele znamená odstranit všechno, co by mohlo dětem ublížit, a pak s citem a podle stavu pokladny může něco doplňovat. Bude-li hřiště nějakou dobu poloprázdné, zdraví dětí ani jejich možnosti si hrát to neuškodí. Dejme jim hlavně prostor, aby si měly kde hrát - a o ten zbytek se už postarají samy.

místostarosta Roztok

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down