Ministerstvo pro místní rozvoj zatím pro rok 2024 nechystá žádné výzvy z inovovaného Programu rozvoje regionů 2024+, ačkoliv právě jeho předchůdce – Program rozvoje regionů 2019+ – loni významně pomohl řadě obcí s obnovou jejich místních komunikací či s rekonstrukcemi jejich veřejných budov. Důvodem jsou omezené možnosti státního rozpočtu na rok 2024. Přesto však Ministerstvo pro místní rozvoj ještě nehází flintu do žita.
Program rozvoje regionů 2019+ se svými podprogramy Podpora obnovy a rozvoje venkova (pro obce do 3000 obyvatel s důrazem na obce do 1500 obyvatel) a Podpora obcí s 3001 až 10 000 obyvateli, který je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj a je financován z národních zdrojů, resp. ze státního rozpočtu, byl v minulém roce velmi úspěšný.
Jak v závěru loňského roku pro Moderní obec připomněl náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň, bylo tomu tak i díky zjednodušení administrace žádostí o podporu podávaných obcemi, ale také proto, že obce mohly již podané žádosti ještě doplnit či opravit. Zatímco v minulých letech bývalo například kvůli formálním nedostatkům vyřazeno i 40 až 50 procent žádostí o dotaci, tentokrát šlo o pouhých zhruba pět procent žádostí.
Úspěch programu byl dán i tím, že Ministerstvo pro místní rozvoj jej důsledně zacílilo na oblasti, které z analýzy potřeb a požadavků obcí vyplynuly pro ně jako klíčové. Tedy na obnovu místních komunikací a v obcích do 3000 obyvatel také na rekonstrukce veřejných budov.
„Ačkoliv jsme například podporu obnovy místních komunikací snížili na 50 procent způsobilých výdajů, uspokojili jsme přibližně 30 procent všech žadatelů, zatímco dříve to bývala zhruba jedna šestina. Úspěšnost obcí v žádostech o dotaci tedy tentokrát byla podstatně vyšší, než tomu bývalo dříve,“ uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň. Zároveň s uspokojením kvitoval skutečnost, že úspěšnost obcí z hospodářsky a sociálně ohrožených území (HSOÚ) byla v tomto ohledu dokonce až 70procentní.
Připomeňme, že do Programu rozvoje regionů 2019+ a obou jeho uvedených podprogramů bylo v roce 2023 alokováno přes dvě miliardy korun s tím, že loňské výzvy byly vypsány ze střednědobého výhledu, a byly tak pro ně částečně využity i rozpočtové prostředky z roku 2024.
Obdobnou výši alokace zamýšlelo Ministerstvo pro místní rozvoj použít i pro výzvy v rámci inovovaného Programu rozvoje regionů 2024+ také v letošním roce. Dopady vládního ozdravného balíčku, ale zejména nastavení státního rozpočtu pro rok 2024 však přinesly i krácení kapitoly MMR.
Při projednávání zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 v Poslanecké sněmovně bohužel neuspěl ani pozměňovací návrh členky dolní parlamentní komory a předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Elišky Olšákové, jímž spolu s několika dalšími poslankyněmi a poslanci chtěla kapitolu MMR zvýšit o 1,8 mld. Kč, aby tato suma mohla být použita pro Program rozvoje regionů 2024+.
Zatím proto nyní s vyhlášením nových výzev pro obce v uvedeném programu nelze počítat. A to i přesto, že některé agentury zabývající se poradenstvím v oblasti dotací už obcím nabízejí pomoc při přípravě žádostí o podporu z Programu rozvoje regionů 2024+ i v letošním roce.
„Samozřejmě se nechceme smířit s tím, aby z tohoto našeho programu nebylo možné v roce 2024 vypsat žádnou výzvu,“ zdůraznil v rozhovoru pro Moderní obec náměstek ministra pro místní rozvoj. Poukázal přitom i na velkou podporu, kterou MMR své snaze ze strany zaznamenává nejen od Sdružení místních samospráv ČR, ale také od Svazu měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR.
„Koneckonců, vezmeme-li například padesátiprocentní dotaci obci na obnovu jejích místních komunikací, k níž radnice přidá dalších 50 procent z vlastních zdrojů, vygeneruje takto podpořený obecní projekt státu daňový příjem ve výši minimálně 30 procent své celkové ceny,“ poznamenal Radim Sršeň. Připomněl rovněž to, že projekty tohoto druhu jsou velice důležité i pro fungování místních a regionálních firem, z nichž mnohé zejména v poslední složité době mají problémy s tím, aby se udržely na trhu.
Radim Sršeň vyjádřil naději, že počátkem letošního roku bude možné pracovat s případnými přebytky hospodaření jednotlivých resortů v roce 2023. I tam by se eventuálně mohla otevřít možnost využít část těchto peněz ve prospěch rozvoje regionů a alespoň jeden či dva dotační tituly vypsat.
„Pokud však jde o hospodaření resortu místního rozvoje, tak v něm jsme v toce 2023 veškeré finance využili takříkajíc do poslední koruny a žádné přebytky rozhodně mít nebudeme,“ konstatoval Radim Sršeň. Vyzval však čtenáře Moderní obce k tomu, aby sledovali web MMR, které tam bude o všech případných možnostech podpory rozvoje regionů neprodleně informovat.
Už v roce 2023 MMR umožňovalo obcím, aby například pro kofinancování dotačně podpořené obnovy místních komunikací využívalo i zvýhodněné úvěry Národní rozvojové banky (NRB). Konkrétně obce mohly při využití padesátiprocentní dotace na tyto účely pro kofinancování projektu až ze 40 procent použít zvýhodněný úvěr NRB.
Ostatně jediným akcionářem Národní rozvojové banky je Česká republika zastoupená spolu s ministerstvy financí a průmyslu a obchodu také právě Ministerstvem pro místní rozvoj.
„Finanční nástroje tohoto druhu budeme využívat stále častěji,“ potvrdil Radim Sršeň a dodal: „Ostatně je to pro obce výhodnější, než když spoří takříkajíc do polštáře, kde jim nemalou část úspor »spolkne« inflace. Proč by si však místo toho obec raději nevzala výhodný úvěr, ať už od NRB nebo od běžné komerční banky – zvláště bude-li úročení úvěru výrazně níže pod mírou inflace, a pak úvěr splácela ze svých daňových příjmů?“
Stejnou filozofií se MMR bude řídit i v dotační podpoře dostupného bydlení, kde se výše dotační složky podle Radima Sršně bude pohybovat od zhruba 25 do 45 procent uznatelných nákladů. Zbytek bude možné dofinancovat ze zvýhodněných úvěrů ať už od Národní rozvojové banky, nebo od běžných komerčních bank či od Státního fondu podpory investic, přičemž splácení úvěru bude možné například také z výnosu nájemného.
„Zkrátka a jednoduše řečeno, nebudeme naslepo přidělovat dotace ve výši 70 či 80 procent uznatelných nákladů, ale v nižším podílu, aby obce efektivněji využívaly i vlastní možnosti a zdroje a ani se nepouštěly do projektů, které pro ně a jejich obyvatele vlastně nemají žádný smysl,“ uvedl Radim Sršeň. „A moc rád mohu prohlásit, že starostky a starostové to tak většinou i chápou a přijímají.“
Náměstek ministra pro místní rozvoj zároveň zdůraznil, že dotační programy podpořené z Evropských strukturálních a investičních fondů, tedy ani výzvy z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), stejně jako dotační tituly z Národního plánu obnovy kráceny v roce 2024 nebudou.
Dotčen nebude ani celý ministerský systém podpory bydlení, od něhož MMR očekává, že s využitím finančních prostředků z Národního plánu obnovy povede ke vzniku tisíců nových bytů.
Podporován bude také nadále cestovní ruch, na což je pro rok 2024 vyčleněno 190 mil. Kč. Zachována bude i podpora soutěže Vesnice roku apod.
V závěru rozhovoru pro Moderní obec Radim Sršeň zmínil i některé nejbližší dotační výzvy, které MMR avizovalo už na samém sklonku roku 2023. Ať jde například o pomoc ministerstva obcím – v souvislosti s plánovanou digitalizací stavebního řízení – na doplnění IT vybavení jejich stavebních úřadů (viz: https://moderniobec.cz/mmr-pomuze-obcim-s-digitalizaci-stavebniho-rizeni-na-it-vybaveni-jejich-stavebnich-uradu-pripravilo-252-milionu-korun-radnice-se-mohou-prihlasit-do-konce-unora/) nebo o pomoc obcím (a krajům) při obnově jejich majetku zničeného či poškozeného při nedávném rozvodnění některých toků, ale i při jiných živelních pohromách (viz: https://moderniobec.cz/mmr-vyclenilo-pro-samospravy-200-milionu-na-obnovu-po-povodnich-a-dalsich-zivelnich-pohromach-program-zivel-otevre-uz-zacatkem-ledna/).
Radim Sršeň upozornil i na to, že letos také bude vypsán nový národní dotační titul na podporu hospodářsky a sociálně ohrožených území ve výši 140 mil. Kč.
„Rád využívám i této příležitosti, abych všem starostkám a starostům i dalším zastupitelům obcí a měst, stejně jako zaměstnancům radnic popřál hodně zdaru v jejich práci pro občany i v roce 2024,“ řekl Radim Sršeň.
„Na Ministerstvu pro místní rozvoj si uvědomujeme, že tato jejich práce se odehrává v nejsložitější první linii, kde se za nikoho nelze schovat, na nikoho není možné se vymlouvat, ale pokaždé je třeba i za cenu velkého osobního nasazení řešit hned a okamžitě veškeré problémy, jak je například přinášely všechny krize, jimž jsme museli během posledních let čelit. V tom obce a města sehrály obrovskou a nezastupitelnou roli. I v Evropském výboru regionů, jehož činnosti mám tu čest se účastnit, vidím, že tak hluboce vážně je význam obcí a měst brán v celé Evropské unii, a to i v těch jejích členských zemích, které mají daleko větší centralizaci státní správy a samosprávy. Prostě, všude jsou si vědomi, že stát obce a města potřebuje,“ uzavřel náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň.*
/rš/
Na snímku: náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň
Foto: archiv MMR
