01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Projekt meziobecní spolupráce se rýsuje také na Kolínsku

Pilotní projekt Podpora meziobecní spolupráce z dílny Svazu měst a obcí ČR (SMO) zapouští po celém území ČR své kořeny. O tom, jakou má perspektivu na Kolínsku, jsme hovořili se dvěma »motivujícími starosty« - Vítem Rakušanem z Kolína a Pavlem Drahovzalem z Velkého Oseku.

Oficiálně se projekt nazývá Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností, přičemž spojením sil má umožnit zkvalitnění a zefektivnění veřejné služby, a tím získat pro obce a města další peníze pro jejich rozvoj. Jak zaznělo také ve dnech 19. a 20. září na Sněmu SMO ČR v Českých Budějovicích, kde byl projekt jeho účastníkům rovněž detailně představen, Svaz se z dlouhodobého hlediska netají tím, že chce pro meziobecní spolupráci získat i podporu ze strany státu. »Stát by měl výrazně finančně podporovat obce, které budou spolupracovat v území na zajištění svých zákonných kompetencí,« praví se mj. v základních informacích o pilotním projektu na jeho webu www.obcesobe.cz.


Pro podporu spolupráce obcí projekt umožní vytvořit odborné a administrativní zázemí ve všech územích správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Malé týmy pracovníků, za výrazné podpory motivujících starostů z daného území a metodické podpory ze strany SMO napomohou vypracovat ucelené materiály za jednotlivá území. Ty se mají stát podkladem pro diskusi zástupců obcí, jak společně řešit dostupnost základních škol či sociálních služeb v území, jak společně organizovat odpadové hospodářství, ale třeba také to, jaké jsou možnosti řešení dopravní obslužnosti regionu, jak společně zadávat výběrová řízení, společně nakupovat energie či jiné služby apod.

NEJDE O NAŘIZOVÁNÍ SYSTÉMU, NÝBRŽ O JEHO SEŘIZOVÁNÍ

»I když se může zdát, že jde o projekt, který je zatím koordinován zejména »z centra« - z Kanceláře SMO, bez zapojení měst a obcí, resp. zastupitelstev a jejích členů to nepůjde. Přínos projektu je prvořadě pro obce a města. Nejde o nařizování systému, ale o jeho seřizování. Užitek tak bude v konečné řadě pro obyvatele regionů. I když se to nezdá, tak se tato záležitost týká každé obce v této zemi. Jde o první příležitost, jak plošně vytvořit stabilnější vztahy v regionech a zefektivnit výkon mnoha povinností, kterými jsou obce obtěžkány. Zkusme tedy všude překonat počáteční nedůvěru a podívat se na projekt jako na příležitost, jak zlepšit fungování nejen své obce a města, ale i širšího okolí,« říká starosta obce Velký Osek Mgr. Pavel Drahovzal. Spolu se starostou Kolína převzal roli motivujícího starosty (viz box na str. 39) pro spádové území ORP Kolín.

Starosta Kolína Mgr. Vít Rakušan dodává: »Obce by si měly uvědomit, že v příštích letech budou do České republiky mířit možná poslední evropské peníze. Proto je nutné vytvářet prostředí a podmínky k tomu, aby mohly být čerpány efektivně na skutečně potřebné věci, nikoliv jako v minulosti i na spoustu nesmyslů. Jedinou možností je být dobře připraven, disponovat strategickými rozvojovými plány - a právě v tom má být daný projekt především nápomocen.«

KOLÍN, VELKÝ OSEK... A KDO JEŠTĚ?

Jak jste se o projektu dozvěděli? A kolika obcí na Kolínsku by se mohl týkat?

Vít Rakušan: O projektu jsem se dozvěděl z oficiálních materiálů Svazu měst a obcí. Dalším informačním kanálem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj. A kolik obcí se do projektu nakonec opravdu zapojí? Zatím si netroufám to odhadnout. Bližší informace o projektu budou poskytnuty na pravidelném setkání starostů obcí ve správním území ORP Kolín na konci září (tedy až po uzávěrce tohoto vydání MO - pozn. redakce). Teprve pak budeme schopni zmapovat reálný zájem.

Pavel Drahovzal: O projektu vím ze své činnosti v orgánech SMO od počátku roku 2013. Snad nic neuspěchám, uvedu-li, že dosud se k projektu na Kolínsku kromě města Kolín a obce Velký Osek předběžně pozitivně vyjádřilo i několik dalších obcí a jeden mikroregion s desítkami obcí.

NEJEN ŠKOLSTVÍ, SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Které konkrétní příležitosti může projekt přinést obcím ve vašem regionu?

Vít Rakušan: Nemělo by jít o uměle vytvářené akce, nad jejichž formulací by starostové museli dlouho přemýšlet. Projekt by měl pomoci v přirozeném rozvoji regionu, být napasován na autentické potřeby každé oblasti. Zároveň nutí představitele měst a obcí přemýšlet koncepčně, dlouhodobě, v širších souvislostech. Klasickým příkladem takových činností jsou sociální politika, školství, cestovní ruch, zdravotnictví... Tady se město velikosti Kolína neobejde bez úzké spolupráce se svým okolím. Naopak obce potřebují přirozené centrum regionu, jež jim bude v uplatňování jejich vizí nápomocno. A nechtěl bych zapomenout na další podstatný moment, jímž je koordinace v oblasti krizového řízení. Povodně, které letos zasáhly náš region v takovém rozsahu poprvé, jednoznačně ukázaly, že i zde je před námi spousta koncepční práce.

Pavel Drahovzal: Projekt má obcím umožnit sdružit své zájmy na zajištění některých zejména administrativně a finančně náročných činností při výkonu státní správy (např. ohlašovací, evidenční či registrační povinnosti, koordinace veřejných zakázek) a samosprávy (např. zjišťování potřeb různých druhů veřejných služeb, snazší koordinace lokálních až regionálních aktivit, jako jsou krizové řízení, turistický ruch, školství, sociální politika, odpadové hospodářství). Přínosem by měly být nižší náklady na zajištění těchto činností, stejně jako vyšší odbornost a efektivita (profesionalita) výkonu veřejné správy. Pro Velký Osek by projekt mohl znamenat snazší (efektivnější a rychlejší) způsob komunikace a koordinace aktivit s jinými obcemi, zejména u projektů a poskytování služeb, např. odpadového hospodářství či vodohospodářství.

ODPOVĚDNOST OBCÍ ZA ÚZEMÍ JE DÁNA, SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI SUBJEKTY VŠAK VÍTÁNA

V čem při rozvoji daného území spatřujete úlohu obcí zapojených do projektu a v čem úlohu dalších subjektů, které v tomto území rovněž působí, zejména místních akčních skupin (MAS)?

Vít Rakušan: Obce a města mají jistě silnější postavení než jakákoliv jiná sdružení či MAS. Ale chci zdůraznit, že jejich zkušenost a znalost regionu a jeho potřeb jsou pro úspěch projektu meziobecní spolupráce velkou výhodou. Aby byl projekt skutečně úspěšný v realitě života lidí, - a nikoliv jen na papíře, musí zákonitě souznít s neziskovým sektorem, respektovat zájmy podnikatelských struktur a zájmových sdružení. Zde spatřuji onu koordinující úlohu většího města, jehož úkolem bude vyvažovat případnou nerovnováhu a zajistit vznik široce přijímaného rozvojového dokumentu.

Pavel Drahovzal: Úloha obcí a měst v území je zřejmá přímo z Ústavy ČR. Jde o základní jednotku státu na určitém území, kde prostřednictvím volených zástupců mohou tamní občané uskutečňovat veřejně prospěšné aktivity k jeho rozvoji. Koordinace aktivit s dalšími subjekty působícími v území je jedním z možných přínosů projektu. Je však třeba si uvědomit, že tyto subjekty nemají tak silnou legitimitu jako obce a města. Velká část z nich je totiž tvořena subjekty bez přímé odpovědnosti vůči občanům v daném území, a proto přirozeně nemají ani odpovědnost, ani široký rozsah kompetencí k zajištění jeho rozvoje. Předpokládám, že tyto subjekty, jako jsou i vámi zmíněné místní akční skupiny, mají a budou mít zájem na spolupráci s obecní (místní) samosprávou v regionu bez ohledu na to, zda jsou zapojeny do tohoto pilotního projektu či nikoliv. V opačném, předpokládám, že spíše hypotetickém případě by totiž nerespektovaly vůli obyvatelstva z daného regionu, což by odporovalo demokratickým principům včetně principu partnerství a spolupráce. Bude jen na rozhodnutí obcí zapojených do projektu, jak úzce chtějí vtáhnout do spolupráce MAS či jiné obdobné konglomeráty nezisko-vého, podnikatelského a veřejnoprávního sektoru. Nemohou na ně však přenést veškerou odpovědnost za rozhodování o rozvoji daného území, neboť pouze obce jsou vždy povinovány efektivně o dané území pečovat, ať již přímo nebo zprostředkovaně, např. prostřednictvím MAS.

VŠECHNY OBCE SI BUDOU NAVZÁJEM ROVNOCENNÝMI PARTNERY

Kolín jako jednoznačně největší město v regionu, navíc i v postavení ORP na straně jedné. A na straně druhé potom ostatní, podstatně menší města a obce zapojené do projektu. Jak se to rýmuje?

Vít Rakušan: Demokratické rozhodování a rovné postavení každé jednotlivé obce musí být samozřejmě ctěno. V žádném případě nepůjde o vytváření jedné městské aglomerace s jedním vedením. Kolín má jako přirozené historické centrum regionu zkušenost s koordinací nejrůznějších činností v rámci někdejšího okresu, dnes ORP Kolín. Máme dostatečný úřednický aparát, dobré zkušenosti s administrací projektů všeho druhu. I to by mohlo být velkou výhodou - pro nás i pro partnerské obce ve společném projektu.

Pavel Drahovzal: Kromě toho, že Kolín má statut ORP, je i přirozeným spádovým centrem pro zhruba stovku měst a obcí v regionu. V poslední době osvědčil svou roli i při řešení mimořádných událostí v obcích na Kolínsku vyvolaných už připomenutými povodněmi počátkem června. Vzhledem k jeho velikosti a historii lze oprávněně předpokládat, že Kolín může poměrně rychle a účinně napomáhat koordinaci aktivit spojených s projektem. V rámci projektu každá zapojená obec bude mít při rozhodování o vážných věcech rovnocenné postavení. Město Kolín by však mělo ještě navíc některé povinnosti nutné k naplnění projektu, např. zpracování analýzy stavu území v různých oblastech činnosti.

Prostřednictvím projektu by měly být v území řešeny zejména oblasti školství, sociální a odpadového hospodářství. Kterých z nich by se projekt ve vašem regionu měl týkat především?

Vít Rakušan: Právě zde vidím demokratické principy rozhodování v rámci obcí sdružených v projektu. Na co se v projektu soustředíme, o tom musí rozhodnout představitelé obcí, které projeví ochotu se na meziobecní spolupráci podílet. Samozřejmě všechny vámi jmenované oblasti jsou pro další rozvoj také našeho regionu stěžejní.

Pavel Drahovzal: Všechny tyto tři základní oblasti jsou důležité. Na pořadí priorit je ovšem třeba se shodnout s ostatními obcemi a městy zapojenými do projektu. Kromě těchto oblastí by další prioritou mohlo být třeba krizové řízení nebo turistický ruch. Další návrhy mohou vzejít z uvedeného setkání starostů koncem září.

BUDE PROJEKT PŘIBRZDĚN KOMUNÁLNÍMI VOLBAMI 2014?

Oba jste v projektu přijali roli »motivujícího« starosty«. Které první kroky k uskutečnění projektu jste v této své nové pozici už učinili a která případná první úskalí už jste museli překonávat?

Vít Rakušan: Zatím koordinujeme další kroky s kolegou Drahovzalem z Velkého Oseka, který má jako právní a dlouholetý pracovník SMO o projektu nejpřesnější informace. Rovněž jsme v kontaktu s re- gionální koordinátorkou projektu Ing. Janou Havelkovou. Dalším rozhodujícím momentem pro budoucnost pilotního projektu na Kolínsku se stane zmíněné setkání starostů ORP Kolín a zjištění jejich reálného zájmu o projekt. Osobně vidím největší úskalí v příštích komunálních volbách, které se konají už za rok. Ano, může se nám podařit namotivovat současné představitele měst a obcí. Ovšem za rok se realita může výrazně změnit a nebude dostatek vůle a sil dotáhnout věci do zdárného konce.

Pavel Drahovzal: Jsem v úzkém kontaktu s kolegou Rakušanem a krajskou koordinátorkou Ing. Havelkovou. Nyní, po vyjasnění základního rámce a smyslu projektu, je třeba začít přesvědčovat starosty k zapojení do projektu, k čemuž chceme využít jejich už zmíněné setkání koncem září. Největším úskalím u nových věcí je vždy počáteční nedůvěra. A platí to i u tohoto svazového projektu. Vím, že otevřenou informovaností a podporou skutečného zájmu o jeho uskutečnění se ji daří překonávat, a tím se daří i naplnit smysl projektu.

Dalším úskalím, jak už připomněl kolega Rakušan, je harmonogram realizace projektu.V říjnu 2014 se odehrají komunální volby. Může se stát, že některá nově zvolená zastupitelstva budou chtít přednostně řešit naprosto jiné záležitosti a projektu nedají dostatečnou prioritu. Přesto věřím, že snaha o rozvoj regionu je v určité míře součástí vědomí každého zastupitelstva, a proto projekt meziobecní spolupráce zcela neodsunou takříkajíc »na vedlejší kolej«.

 

Projekt Podpora meziobecní spolupráce

Základní informace o projektu:

- je plně hrazen ze zdrojů OP Lidské zdroje a zaměstnanost;

- zapojit se do něj mohou i obce a města, která nejsou členy SMO;

- projekt trvá od 1. 5. 2013 do 30. 6. 2015;

- přímá finanční podpora do jednotlivých území je až 2,5 mil. Kč.

Prostřednictvím projektu:

- budou podpořeni starostové, kteří přispějí k porozumění a sounáležitosti mezi obcemi;

- ve spolupráci s konkrétní obcí, nebo již existujícím dobrovolným svazkem obcí budou zaměstnány týmy, jež budou připravovat podmínky pro budoucí meziobecní spolupráci na základě rozhodnutí volených představitelů daného území;

- bude zmapována situace v území, což přispěje k hledání společných řešení v povinných oblastech, řešených v rámci samostatné působnosti obcí. Jimi jsou: předškolní výchova a základní školství; odpadové hospodářství a sociální služby. Lze se zapojit do společných řešení i ve volitelných oblastech, jejichž řešení obce v území preferují.

Projektem placený čtyřčlenný tým:

- působí ve smluvní obci či stávajícím DSO;

- je zaměstnán smluvní obcí nebo již existujícím dobrovolným svazkem obcí, přičemž je na vůli zaměstnavatele, zda najme nové lidi, či využije-li stávající zaměstnance jak z obcí, tak např. i z MAS;

- bude plnit úkoly vyplývající ze smluvního vztahu mezi Svazem a obcí, na základě pokynů ze strany realizačního týmu projektu;

- je obsazen pozicemi: koordinátor meziobecní spolupráce v území, pracovník pro tvorbu analýz a strategií, tematický expert pro volitelnou oblast a asistent.

Projekt podporuje silné osobnosti v území - motivující starosty:

Dva starostové, jeden za obec a druhý za město, budou garanty projektu v daném území.

Podrobněji o projektu na www.obcesobe.cz.

ZDROJ: SMO ČR

 

Regionální koordinátorka: V souvislosti s projektem se bez zábran ptejte na cokoliv

Mezi regionálními koordinátory pilotního programu Podpora meziobecní spolupráce je také Ing. Jana Havelková, neuvolněná místostarostka Kostelce nad Černými lesy (okres Praha-východ). Ve funkci koordinátorky má na starost území Středočeského kraje. Podle jejích slov i ve středních Čechách mnohé obce zoufale potřebují peníze na investiční projekty typu oprav budov, výstavby nových škol, vodovodů, kanalizací, dopravní infrastruktury, oprav komunikací, zvelebení veřejných prostranství apod., stejně jako na zajištění veřejných služeb.

Peníze přímo nepřinese, ale pomůže je získat

»Obce většinou přesně vědí, co potřebují, mají programy rozvoje včetně akčních plánů a projektových zásobníků. Otázka číslo 1 však zní: Kde na to vzít?« říká Jana Havelková a zdůrazňuje: »Projekt nepřináší přímé investiční peníze. Ale nastavením meziobecní spolupráce vytváří nástroje a podmínky, aby se cesta k podpoře obecních projektů a společného řešení problémů otevřela. V tomto kontextu považuji za obrovský úspěch, že ze 17 středočeských obcí s rozšířenou působností (ORP) od srpna, kdy jsem převzala funkci regionální koordinátorky, je již na šesti územích připraven smluvní partner, který je připraven převzít zodpovědnost za realizaci projektu.«

Protože jde o projekt 100% zaměřený na obce, smluvním partnerem může být výhradně obec či svazek obcí. Smluvního partnera se tak již podařilo získat pro území ORP Kolín, kde jím bude město Kolín. Stejný model je přichystán v území ORP Slaný, Český Brod, Kutná Hora a Říčany. Dalším příkladem je území ORP Mladá Boleslav, kde zodpovědnost převezme město Kosmonosy, přičemž město (ORP) Mladá Boleslav bude v roli partnera.

Základní škola zřízená svazkem obcí

V rámci projektu by obce měly spolupracovat zejména v oblasti školství, sociální a odpadového hospodářství - ale případně také nad dalšími tématy v rámci samostatné působnosti. Jana Havelková potvrzuje, že výběr tří pilotních oblastí plně odpovídá potřebám středočeských obcí. V okolí Prahy je např. obrovská poptávka po umístění dětí v mateřských i základních školách. Třeba v Kostelci nad Černými lesy, jak upozorňuje koordinátorka, má tamní ZŠ nedostatečnou kapacitu. »Nabízejí se dvě cesty: Buď navýšit kapacitu školy, nebo snížit počet žáků. První volba by znamenala obrovské investice nejen do prostorů pro výuku (střízlivý odhad 20 mil. Kč učebny a 15-20 mil. Kč tělocvična), ale také do školní jídelny a vybavení kuchyně (asi 10 mil. Kč). Kde však na to vzít peníze?« vysvětluje Jana Havelková. »Další možností by bylo zmenšení školského obvodu a vypovězení smluv některým obcím. Jenže ani to by nebylo ideální řešení, neboť problém by se tím jen odsunul. Ovšem jen zdánlivě, protože stejně jsou na tom další zřizovatelé základních škol na Říčansku. Forma meziobecní spolupráce nastiňuje řešení - základní škola zřízená svazkem obcí. Protože v černokostelecké ZŠ je 40 % žáků místních a 60 % z okolních obcí, tento model by narovnal i financování školy, a to i na nutné investice a provoz,« dodává koordinátorka.

Území každé ORP bývá něčím jedinečné. Tak třeba na území ORP Kralupy nad Vltavou se více diskutuje o odpadovém hospodářství. V řadě míst se však chápou příležitosti společně řešit i »volitelné« oblasti. V jejich případě obce zatím nejčastěji uvažují o protipovodňových opatřeních, ale také třeba o cestovním ruchu nebo o vyšší bezpečnosti na svém území.

Pokud jde o vztah místních akčních skupin k projektu, koordinátorka nabízí první pozitivní zkušenosti: »Při jednáních na ORP jsou přímo města, která si přizvou zástupce "svých" MAS. Stalo se tomu tak např. ve Slaném a v Kutné Hoře. Obou jednání se účastnili i zástupci MAS jako velmi přínosní aktéři a bylo i jasně vidět, že se zde "táhne za jeden provaz". Např. Český Brod a Říčany předpokládají spolupráci s MAS také formou využití zkušeností jejich pracovníků.«

Než se do projektu přihlásíte...

Jana Havelková má i doporučení pro obce, kde teprve zvažují své případné zapojení do projektu: »Určitě je vhodné takový záměr projednat s okolními kolegy starosty a v rámci "své" obce. Asi není nutné snažit se o 100% podporu v zastupitelstvech. Někde je to totiž nastavené tak, že opozice ze své podstaty zkritizuje každý krok starosty. Každopádně je třeba seriózně zvážit možnosti obce, popř. dobrovolného svazku, které uvažují o pozici smluvního partnera. Pracovní místa v projektovém týmu jsou zajímavá, 100% financování také. Ale od smluvního partnera se očekává, že poskytne zázemí pro projektový tým. Pozice v tomto týmu nejsou "reprezentativní", bude to o práci a i o zkušenostech, takže toto doporučuji zohlednit i při obsazování pracovních pozic. Prvním krokem by mělo být prostudování dostupných materiálů, konzultace s regionálním koordinátorem, s národním koordinátorem - a bez ostychu a bez zábran se ptát na cokoliv.«

 

Ani město velikosti Kolína se v případě takových činností, jako jsou sociální politika, školství, odpadové hospodářství, zdravotnictví či třeba cestovní ruch, neobejde bez úzké spolupráce se svým okolím. Naopak obce potřebují přirozené centrum regionu, jež jim bude v uplatňování jejich vizí nápomocno.

Starosta Kolína Vít Rakušan: Největší úskalí pro projekt vidím v komunálních volbách už v příštím roce. Některá nová vedení obcí a měst pak mohou mít jiné priority než meziobecní spolupráci.

Starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal: Byl jsem vždy zastáncem určité míry spolupráce mezi obcemi a v tomto smyslu budu motivovat nejen sebe, ale i kolegy starosty bez ohledu na projekt.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down