01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Prospěšný zákon přináší i nástrahy

Nedávná výměna dopisů mezi radnicí v Telči a krajem Vysočina o telčském domově důchodců vcelku výstižně ilustruje nejistotu, jaká nyní panuje v zastupitelstvech krajů i v řadě jednotlivých obcí kvůli zákonu číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách, který nabyl účinnosti 1. ledna 2007. Pouhý informativní dotaz z telčské radnice zřejmě natolik zneklidnil radní kraje, že přijali usnesení o tom, že Domov důchodců Telč do správy kraje nepřevezmou.

Domov důchodců (DD) Telč sídlí v památkově chráněné budově špitálu z poloviny 16. století. Pokud by toto zařízení mělo plně vyhovět standardům kvality sociálních služeb daným vyhláškou MPSV co do počtu klientů ubytovaných na jednotlivých pokojích, vybavenosti apod., vyžádalo by si to podle ředitele domova Ing. Miloše Roudenského investice zhruba dvou až tří desítek miliónů korun. Město však zatím neví, zda s účinností nového zákona o sociálních službách část klientů postupně nezačne preferovat jiný typ zajištění péče a z domova důchodců časem neodejde.

NEJISTOTA NEJEN V TELČI

"Pokud by taková situace nastala," konstatuje starosta Telče Mgr. Roman Fabeš, "mohlo by to mít velký negativní dopad nejenom na náš domov důchodců, ale v širším pohledu i na stávající fungující síť sociálních ústavů." Nejistota města vyvěrá z faktu, že zákon mj. zavádí novou sociální dávku - příspěvek na péči, nahrazující dosavadní příspěvek pro bezmocnost či příspěvek při péči o osobu blízkou. Nový příspěvek státu adresně přiznávaný podle míry závislosti příjemce na pomoci druhé osoby však už nebude vyplácen k důchodu, ale příjemce jej obdrží přímo od městského úřadu. Pokud senior ubytovaný v domově důchodců na něj má nárok, je nyní postaven před volbu, zda se raději nevrátí do své rodiny a příspěvek nevyužije na úhradu služeb poskytnutých třeba i příbuznými či sousedy.

Starosta Fabeš v závěru loňského roku odhadl, že jen náklady na provoz DD Telč, poskytujícího služby 60 klientům, v roce 2006 převýší 11 mil. Kč (tedy zhruba 183 tisíc Kč na lůžko). Říká: "Dosud byl způsob financování tohoto zařízení vcelku jasný. Příspěvek státu na lůžko v roce 2006 činil přibližně 67 tisíc korun a deseti tisíci korun přispíval na každé lůžko kraj - což celkem dalo částku 5,8 mil. Kč. Dalším významným zdrojem příjmů byla úhrada pobytových nákladů a poskytovaných služeb ze strany klientů, jehož výše je v podstatě stálá a pohybuje se kolem 4 mil. Kč (přibližně 66 tisíc Kč na lůžko ročně). Zbývající část nákladů na provoz DD Telč financovalo z pozice zřizovatele město. Loni tak šlo o částku 1,5 mil Kč (zhruba 25 tisíc Kč na lůžko). Pokud se však příspěvek státu na provoz DD Telč sníží, půjde to k tíži zřizovatele."

Stávajícím klientům DD se totiž podle zákona č. 108/2006 Sb. úhrady minimálně po dobu tří let zvyšovat (nebudou-li s tím souhlasit) nemohou a smlouvu o poskytování sociálních služeb (na jejichž úhradu by použili příspěvek na péči) může domov důchodců uzavírat pouze se seniory, kteří požádají o přijetí po 1. lednu 2007.

Proto město vzneslo dotaz na kraj Vysočina, zda v případě, že Telč nebude mít pro svůj domov důchodců dost peněz, by byl ochoten provoz dofinancovat či domov převzít. "Čekal jsem spíše "úřednickou" odpověď než projednání našeho dotazu v radě kraje a následné usnesení o nepřevzetí našeho domova důchodců krajem," podotýká starosta Fabeš. "Je to tak trochu nedorozumění."

KRAJ: ZATÍM BY TO BYL RISKANTNÍ KROK

Bc. Jiří Vondráček, radní kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí, komunitního plánování a neziskových organizací, však připomíná, že v kraji podobně jako Telč jsou obce zřizovateli ještě dalších šesti domovů důchodců. "Kdyby kraj vyhověl Telči, musel by vyhovět i dalším podobným žádostem," tvrdí. "V období závažných změn, které přináší zákon o sociálních službách a které jsou spojeny s nejistým rozsahem financování ze státního rozpočtu, by tak rozsáhlé opatření bylo i pro kraj spojeno s ohrožením služeb. Ostatně rozhodnutí rady kraje nevyloučilo možnost, že se problematikou, kterou vnímáme jako vážnou, budeme po realizaci změn podle tohoto zákona dále zabývat."

Kraj Vysočina loni ze svého rozpočtu na sociální služby svým vlastním příspěvkovým organizacím poskytl téměř 40 mil. Kč a téměř 35 mil. Kč obcím a nestátním neziskovým organizacím. V rozpočtu pro letošní rok na tyto účely vyčlenil opět stejný objem finančních prostředků. Ovšem počítá i s tím, že se už v roce 2007 také zvýší příspěvky klientů za pobyt a služby v domovech důchodců a dalších zařízeních tohoto druhu, které jsou ve správě kraje. Bc. Jiří Vondráček předběžně odhaduje tento nárůst ze 166 na 226 mil. Kč. Upozorňuje však, že podle úspěšnosti klientů těchto zařízení v řízení o nových dávkách může výše nárůstu ještě doznat změn.

STÁT (OPĚT) PLNĚ NEHRADÍ NÁRŮST VÝKONŮ OBCÍ

Za pravděpodobně nejobtížnější úkol, vyplývající z nového zákona, radní Vondráček považuje to, že už nyní má existovat plně funkční kontrolní institut obcí s rozšířenou působností. Právě jejich úředníci budou posuzovat žádosti o příspěvek na péči, provádět sociální šetření žadatelů a také kontrolovat využívání poskytnutého příspěvku.

S radním kraje se shoduje starosta Telče: "Pracovnice našeho sociálního odboru se k novému zákonu zúčastnily všech školení, které organizovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajský úřad i Vzdělávací centrum pro veřejnou správu Jihlava. Pokud jde o odbornost, domnívám se, že budeme schopni odpovídajícím způsobem provádět jak sociální šetření, tak kontrolu využívání příspěvků a kvalitu poskytované péče. Jenže zatím nám nikdo nepředal přesné počty klientů, pobírajících dosavadní příspěvky, a tím i objem vyplácených dávek a návazných agend (starosta nám odpovídal v polovině loňského prosince - pozn. redakce). Máme sice počítače, ale chybí programové vybavení. Už se smiřujeme s tím, že od počátku ledna 2007 pojedeme v této oblasti naostro bez možnosti systém předem vyzkoušet. Odhadujeme, že budeme muset ke dvěma určeným a proškoleným pracovnicím přibrat ještě jednu. Není mně však jasné, z čeho to vše zaplatíme. Dosud nikdo oficiálně nepotvrdil, že za nárůst výkonů pro stát dostaneme také adekvátní náhradu. Přislíbené navýšení příspěvku na výkon státní správy tuto činnost pokryje pouze částečně. Nechápu, proč v souvislosti s převodem některých agend ze státu na město nedošlo také k delimitacím odpovídajícího počtu pracovníků."

MPSV: VELKÁ ZÁTĚŽ TO NEBUDE

Mgr. Martin Žárský, ředitel odboru sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), oponuje: "Úkony, které budou obce v souladu s novým zákonem vykonávat, nejsou nijak revolučně nové. Například sociální šetření je zcela standardní metodou sociální práce, kterou sociální pracovníci obcí již dlouhodobě vykonávají." Poukazuje i na to, že státní rozpočet na rok 2007 v souvislosti s účinností zákona o sociálních službách navýšil příspěvek na výkon státní správy obcím s rozšířenou působností o 203 mil. Kč a že při projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně byl tento příspěvek ještě zvednut o dalších 200 miliónů. Navíc poslanci v letošním rozpočtu posílili o tři miliardy korun i položku na dotace pro poskytovatele sociálních služeb.

Připomeňme však, že Svaz měst a obcí (SMO) ČR už loni v říjnu požadoval v souvislosti se zákonem o sociálních službách navýšit obcím s rozšířenou působností příspěvek na výkon státní správy o celkem 500 mil. Kč - a kdyby se tak nestalo, měla by být účinnost zákona podle názoru SMO dokonce odložena.

Jak Mgr. Žárský dále uvedl, podle poznatků MPSV jsou k uplatnění nového zákona už všechny obce s rozšířenou působností vybaveny i technikou, softwarem a napojeny na informační síť a všichni příslušní pracovníci obcí byli náležitě proškoleni.

Vyšší nároky plynoucí ze zákona na obce s rozšířenou působností připouští i Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených ČR (NRZP). "Ale uvědomme si, že původní systém se do nového bude překlápět automaticky, takže kdo například k 31. 12. 2006 dostával k důchodu příspěvek pro bezmocnost, plynule místo něho začíná od 1. 1. 2007 pobírat příspěvek na péči. Nových žádostí o tento příspěvek bude zpočátku určitě málo a rozsah úkolů pro obce se bude zvětšovat postupně. Obce také dostaly na přezkoušení všech příjemců celé dva roky, během nichž se jim nepochybně příspěvek na výkon státní správy znovu zvýší."

NOVÁ BUDOUCNOST DOMOVŮ DŮCHODCŮ

Podle Václava Krásy není nutné se obávat ani o budoucnost domovů důchodců či jiných zařízení tohoto druhu. "Některá zařízení asi opravdu - ale nejdříve až za několik let - skončí. Jejich zaměstnanci ovšem budou mít o práci postaráno, zejména v terénních sociálních službách. Dokonce se obávám, že v sociálních službách se pracovníků nakonec bude ještě nedostávat. Vždyť se odhaduje, že tato sféra by během tří až čtyř let měla vytvořit kolem 10 tisíc nových pracovních příležitostí. A současné domovy důchodců? Řada jejich klientů zajisté nemá potřebu využívat jejich každodenní 24hodinové služby. Ale rozhodně nevybízím k tomu, aby nyní museli domovy důchodců opouštět. Vždyť mnozí z nich by už ani neměli kam se vrátit. Ale do budoucna by už teď zřizovatelé řady domovů důchodců měli uvažovat o jejich transformaci na zařízení, která budou poskytovat zejména šesti až osmihodinové služby klientům formou řekněme denních stacionářů či se více soustřeďovat na pomoc v terénu. Poptávka po takových službách poroste a naopak bude ubývat klientů, kteří budou chtít být trvale umístěni v domovech důchodců."

Václav Krása, který je po loňských komunálních volbách i členem Rady Městské části Praha 17 pro sociální oblast, vidí smysl nového zákona v tom, že všichni, kteří potřebují služby sociální péče, nyní mohou sami svobodně rozhodovat o tom, jaké služby si vyberou a kolik za ně zaplatí. Tato výhoda podle předsedy NRZP mnohonásobně převyšuje riziko, že někteří příjemci příspěvek využijí jiným způsobem.

"Nový zákon nejvíce pomůže lidem v menších obcích," zdůrazňuje Václav Krása. "Tam totiž dosavadní systém sociálních služeb bývá absolutně nedostupný, protože pečovatelská služba z větších měst za nimi dvacet i více kilometrů nezajíždí. Nyní tam každý potřebný člověk bude mít peníze na to, aby mohl zaplatit kupříkladu mladé mamince ze sousedství třeba za úklid či uvaření oběda. Obce by si měly uvědomit, že zákon o sociálních službách pomůže hlavně jejich seniorům, kteří zatím často jen nedůstojně čekají na nějaké milosrdenství, zatímco nyní budou moci za poskytnuté služby hrdě zaplatit."

VOZÍČKÁŘI JSOU OPATRNĚJŠÍ

Poněkud skeptičtější je ředitel a člen správní rady Ligy za práva vozíčkářů Zdeněk Škaroupka. "Pravda, zákon konečně reflektuje moderní terénní sociální služby, jako třeba osobní asistenci. Zaměřuje se i na kvalitu sociálních služeb a zachování občanských práv jejich uživatelů. Přínosem je také vznik finanční dávky mandatorního charakteru na úhradu služeb. Ale nezdá se mně rozumný způsob posuzování výše dávky ani dvojkolejnost financování. Myslím si, že zákon zakládá mnoho možností pro vznik korupčního jednání a realizace v praxi bude drahá. Například vznikají stovky úřednických míst bez sebemenšího pokusu o digitalizaci a vzájemné sdílení dat a informací. Vadí mně, že poskytovatelé mají desítky závažných povinností a jejich dodržování podléhá státní kontrole se závažnými důsledky. Ale dávku je možné realizovat i v rodině nebo prostřednictvím tzv. sousedské výpomoci, které na-opak nemají pravidla žádná."

PŘÍNOS JE NESPORNÝ, ÚSKALÍ VŠAK TAKÉ

Starosta Telče Mgr. Roman Fabeš zákonu o sociálních službách neupírá jeho prospěšnost: "Přínosem je to, že příspěvek na péči je adresný a nejen seniorům umožní zůstat v rodinném prostředí po dobu, dokud jej rodina společně s dalšími službami dokáže zabezpečit. Na druhé straně je zde riziko, že tento příspěvek bude využit i jinak než na potřebnou péči. A také bude do jisté míry ohrožen stávající systém poskytování služeb v sociálních zařízeních, neboť chybějící dotaci státu zřizovatel bude muset hradit ze svého. Pokud na to ovšem bude mít..."

Podle Bc. Jiřího Vondráčka nový zákon přináší rozsáhlou principiální změnu právní úpravy, která vyvolává vysoké transformační náklady a požadavek na navýšení výdajů ze státního rozpočtu. "Nový zákon přináší části uživatelů větší možnost ovlivňovat kvalitu a strukturu nabídky sociálních služeb tím, co si budou nakupovat. Je však i vykročením do neznáma, při němž se teprve budeme učit řešit celou řadu situací, které zákonodárce ani nepředpokládal," uzavřel radní kraje Vysočina.

IVAN RYŠAVÝ

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down