Lidé nemají dostatečné informace k fungování systému záloh na PET lahve. Po seznámení s navrhovanými parametry podpora záloh klesá. O studii institutu INESAN informovalo Spotřebitelské fórum.
Srovnávací studie INESAN (Institutu evaluací a sociálních analýz) posuzovala výsledky pěti samostatných a na sobě nezávislých výzkumů zaměřených na postoje obyvatel k zálohovaným PET obalům. Konkrétně šlo o projekty IPSOS („Postoje české společnosti k zálohování PET lahví“ z ledna 2019), Kantar CZ („Výzkum postojů Čechů k zálohovému systému“ z ledna 2019), KPMG („Nákupní zvyklosti 2018: Obaly a třídění“ z listopadu 2018), Mareco („Problematika zálohování PET lahví“ z března 2019) a MARKENT („Postoje veřejnosti k zálohovaným obalům“ z dubna 2019).
Na základě zadání Spotřebitelského fóra posuzoval INESAN výstupy z jednotlivých průzkumů především s ohledem na parametry, které jsou vyžadovány oborovými normami pro správně provedený a prezentovaný výzkum. „Hlavním cílem studie INESAN bylo zjistit, zdali je na základě výsledků pěti samostatných a na sobě nezávislých výzkumů zaměřených na postoje obyvatel k zálohovaným PET obalům možné odhadnout vhodnost zavedení zálohovaného systému na obaly v ČR,“ uvedl předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš.
Z jednotlivých průzkumů podle závěrů INESAN vyplývá, že dotazovaní často nemají dostatečné informace o fungování zamýšleného systému záloh, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda ho budou využívat, či nikoliv. V případě výzkumů, ve kterých byly respondentům takovéto informace sdělovány v průběhu dotazování, se ukazuje spíše záporný postoj k zálohovaným obalům. Naopak u výzkumů, kde tazatelé neposkytovali respondentům informace o fungování systému zálohovaných obalů, se ukazuje spíše kladný postoj k zálohovaným obalům. U výzkumů, kde je respondentům nabízena možnost „nevím“ nebo „nezajímá mě to“, se k této možnosti kloní značná část dotazovaných. To dokládá, že respondenti nemají o systému dostatečné informace, na základě kterých by si mohli utvořit stabilní postoj.
Informovaní respondenti obecně hodnotili systém zálohovaných lahví spíše negativně, zatímco neinformovaní ho hodnotili spíše pozitivně. „Klíčové je správně a úplně informovat o tom, co systém zálohovaných obalů obnáší. Lidé jsou výrazně nakloněni snaze o omezení vzniku odpadu, ale nemají moc přehled o tom, co pro to konkrétně budou muset sami udělat. A systém záloh na ně klade poměrně vysoké požadavky, které většina v praxi nejspíše nebude splňovat,“ upozorňuje Roman Lyach z INESAN.
Rozdíly našel INESAN také v kvalitě zpracování jednotlivých výstupů. Závěrečné zprávy, které poukazují na negativní postoj respondentů k zálohovanému systému, jsou popsány ve větším detailu a poskytují více informací než výstupy, které poukazují na pozitivní přístup dotazovaných k zálohovaným obalům. V jejich případě lze ověřit kvalitu zpracování analýzy jen v omezené míře. Např. z výzkumu provedeného agenturou Kantar vyplývá, že 93–98 % dotázaných by vracelo PET lahve a 89–98 % by vracelo plechovky, kdyby byly zálohovány. S ohledem k takto vysokým hodnotám se z pohledu tohoto výzkumu nezdá pravděpodobné, že by problematika uskladnění odpadů korespondovala s velikostí bydliště.
Z posuzovaných průzkumů vyplývá, že zálohované lahve podporují lidé, kteří žijí ve větších městech a pravidelně třídí odpad. To může znamenat, že na menších městech nebude systém fungovat a netřídící lidi stejně ke změně chování nepřiměje. Respondenti by uvítali, pokud by se daly zálohované obaly vracet na všech výdejnách a ne pouze ve velkých prodejnách. To výrazně ovlivňuje postoje k zálohovaným obalům – ve chvíli, kdy si lidé mysleli, že se mohou lahve vracet v každé prodejně, měli k zálohovaným obalům kladný vztah. Pokud ovšem měli informaci, že je možné vracet lahve pouze ve velkých prodejnách (nad 300 metrů čtverečních plochy prodejny), jejich postoj byl negativní, a to především u lidí žijících mimo velká města.
„Srovnávací studie INESAN poukázala na fakt, že na jednotlivé průzkumy k zálohování, které jsou často prezentovány v médiích, bychom se měli dívat s odstupem. Pokud by měly být studie provedeny ideálním způsobem, bylo by dobré informovat lidi o tom, co přesně tento systém obnáší – způsob vracení, skladování a dalšího využití. A teprve poté provést šetření reprezentativním způsobem podle věku, pohlaví, bydliště, socio-ekonomického statutu nezávislým subjektem,“ uzavírá předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš.*
/tz/
O složitosti dané problematiky vypovídají v podstatě nesmiřitelné postoje obou stran, tedy zastánců u odpůrců zálohového systému. Níže je stanovisko generálního ředitele Mattoni 1873 pana Alessandra Pasquale k informacím, které zazněly na tiskové konferenci Spotřebitelského fóra:
1) Nejčerstvější průzkumy od IPSOS a KANTAR ze září 2019 (zveřejněné 12.9.) prokázaly podporu záloh na PET lahve a plechovky v ČR, i když dotazovaným bylo velmi pečlivě vysvětleno, že cena bude navýšena o zálohu, lahve se musejí vracet do obchodů a to nezmačkané. Argument odpůrců záloh ohledně výzkumů tedy neplatí. Stejně tak závěry oponentů záloh klamou a zbytečně straší spotřebitele tvrzením, že lahve a plechovky bude možné vracet jen do velkých obchodů. Přitom v zahraničí je běžné a studie iniciativy Zálohujme počítají s tím, že bude možné vracet je prakticky všude.
2) Studie LCA (Life-Cycle Analysis, tedy analýza environmentálních dopadů) je jediným validním a komplexním nástrojem, který umí porovnatelně posoudit dopad na životní prostředí tím, že porovnává všechny aspekty v průběhu celého životního cyklu obalu včetně dopravy. Studii LCA pro iniciativu Zálohujme odpovědně zpracovali vědci na VŠCHT Praha, kteří při výpočtech pracovali vždy s takovými variantami čísel, které byly vůči dopadu zavedení záloh kritičtější (např. vliv vzdáleností v dopravě). Navíc odpůrci záloh dosud žádnou LCA studii, která by analyzovala jimi prosazovanou cestu intenzifikace sběru a třídění z pohledu dopadů na životní prostředí, nepředložili.
3) Odpůrci záloh zmiňují možné zneužívání systému záloh, např. dvojité vracení stejné lahve. Faktickou výhodou zálohového systému naopak je, že každá lahev je po celou dobu svého oběhu evidována a je tedy velmi snadné zkreslování čísel odhalit. I proto se na podobné věci v zálohových systémech přišlo takřka okamžitě, zatímco do detailních čísel současného systému nikdo nevidí.
4) Fabulace o tom, že by zálohový systém měl nějak poškodit stávající systém sběru – nic takového se nepotvrdilo v žádné ze zemí, kde je zálohový systém zaveden, jedná se tedy o pouhou spekulaci. Často uváděný příklad poklesu sběru v Německu nesouvisel se zavedením zálohového systému, ale byl důsledkem časové souhry několika různých nařízení, které v případě ČR není nutné opakovat.
Ředitelka Spotřebitelského fóra Eva Prudilová k tomu uvádí: "Srovnávací studie INESAN se průzkumům z letošního září věnovat nemohla, protože zpracování studie probíhalo v červenci a srpnu 2019 a 12. září již byla hotová ve své závěrečné podobě."
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Thank you for sharing this great post, I am very impressed with your post, the information given is very meticulous and understandable. I will regularly follow your next post. clash of armour