První fotovoltaika na objektu města se v Krnově osvědčila. Už tam na veřejných budovách fungují další tři

Necelý rok v Krnově na radniční administrativní budově ve Vodní ulici funguje fotovoltaická elektrárna. Ještě do konce minulého roku k ní na objektech města přibyly další tři fotovoltaiky.

Až 805 vysazených stromů činí ekvivalent úspory emisí oxidu uhličitého díky fotovoltaické elektrárně, která byla loni na jaře instalována coby první na jednom z objektů v majetku města Krnova (okres Bruntál). Skládá se z 80 panelů o celkovém výkonu 36 kWp s předpokladem roční výroby energie ve výši až 34 MWh. 

„I když je elektrárna v plném provozu teprve od loňského dubna, naše očekávání v dodávce a pokrytí části spotřebované energie se splnila. V roce 2025 vyrobila energii ve výši 28 130,00 kWh, což odpovídá příjmu 132 213 korun. Ze sítě bylo odebráno celkem 59,522 MWh, takže spotřeba činila 31,392 MWh,“ uvedl k FVE na jedné z budov městského úřadu ve Vodní ulici referent odboru investic Petr Mynář s tím, že elektrárna podle výrobce může pokrýt až polovinu energie spotřebované ze sítě, záleží však na počasí. „Jen od dubna do srpna jsme vyrobili 23 MWh, což je průměrná roční spotřeba tří nízkoenergetických domků využívajících elektřinu i k topení,“ dodal vedoucí odboru majetkové správy Pavel Jáchymčák.

Graf zachycuje výrobu energie fotovoltaickou elektrárnou ve Vodní ulici. v Krnově. Zdroj: web města

Během minulého roku byly na objektech města dokončeny další tři fotovoltaiky. První z nich s počtem 220 solárních panelů s celkovým výkonem 99 kWp je na domově pro seniory v Rooseveltově ulici a vyšla na 1 557 791 korun bez DPH. Druhá se nachází na úpravně vody Prameniště Zlatá Opavice, má 111 solárních panelů s celkovým výkonem 49,95 kWp a stála 725 677,36 Kč bez DPH. „Na čistírně odpadních vod u Petrova rybníka se nachází třetí s počtem 244 solárních panelů, jejichž celkový výkon je 109,8 kWp, ta vyšla na 1 856 307 korun bez DPH,“ konstatoval Petr Mlynář a vysvětlil, že přesné úspory se nedají nyní definovat „Kromě krátké doby od uvedení do provozu je to i vzhledem k omezené délce slunečního svitu v zimním období, kdy můžeme jen odhadovat, kolik energie bude vyrobeno. Předpoklad je sice dán výkonem dané fotovoltaické elektrárny, avšak celkové úspory jsou evidentní až po delším časovém období. U všech tak budeme výrobu a úspory sledovat a vyhodnocovat,“ připomněl Petr Mynář.

Instalace fotovoltaických elektráren v Krnově byla finančně podpořena Operačním programem Životní prostředí 2021-2027.

Těmito realizacemi radnice dokončila návrhy společnosti Frank Bold Advisory, jež mapovaly možnosti umístění fotovoltaických elektráren na střechách městských objektů. „Na základě nových legislativních požadavků poptáváme, jak pokračovat v komunitní energetice. Už vloni jsme zahájili jednání s dodavateli ohledně zpracování dalšího postupu. Výsledkem bude, na jaké střechy a jaké velikosti je vhodné umisťovat fotovoltaické elektrárny, a které případně rozšíříme o uložiště, či zda energii budeme sdílet do veřejného osvětlení. Na základě tohoto zhodnocení budeme pokračovat v dalších realizacích,“ uzavřel Pavel Jáchymčák. *

/tz, rš/

Na snímku: Vůbec první fotovoltaická elektrárna byla na veřejné budově v Krnově loni na jaře instalována na administrativní budově s celoročním provozem ve Vodní ulici. Radnici k tomu vedl fakt, že během každého léta tam musel probíhat proces nuceného větrání a chlazení, což představovalo vysokou zátěž na spotřebu elektrické energie. Foto: web města