Výsledky analýzy cen studií proveditelnosti vysvětluje Daniel Foltýnek, vedoucí odboru marketingu a posílení absorpce Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko.
Neúspěšní žadatelé zaplatili firmám za zpracování studie proveditelnosti více než ti, kteří uspěli. Jak je to možné?
Podle mého názoru tento fakt přímo souvisí s kvalitou a efektivitou přípravy celého projektu. Pokud žadatelé svůj záměr kvalitně plánují a uskutečňují, neměli by se dostat do situace časové nebo informační tísně, jež může být vzápětí zneužita. To je viditelné nejen na přemrštěné ceně za projektové práce či přípravné studie, ale také na samotné podstatě projektu a jeho kvalitě. Důkazy o této příčinné souvislosti jsme našli ve zmiňované analýze.
Zatímco zjednodušené studie u projektů s rozpočtem do 10 milionů korun jsou cenově vcelku vyrovnané, existují velké rozdíly v cenách základních studií u nákladnějších projektů. Kde vznikají?
Je běžnou praxí stanovovat ceny jako procentuální podíly, například u projektové dokumentace. V případě studií proveditelnosti však tento úzus neplatí, cena by měla být stanovena s ohledem na hospodárnost a efektivitu vynakládaných prostředků. Jako příklad bych mohl uvést výstavbu objektu městského úřadu versus hotelu či penzionu. Zatímco v druhém případě předpokládám, že součástí studie bude podrobná marketingová analýza, segmentace a podobně, u budovy pro městskou správu je "trh" a "produkt" definován mnohem jednoznačněji, analytická část by měla být mnohem jednodušší, a tedy levnější. Stanovení ceny v závislosti na rozsahu stavebních prací není správným postupem. Cenové rozdíly mezi studiemi pro "levné" a "nákladné" projekty vycházejí právě z těchto procent.
S cenami za pořízení studií mají problémy především malé obce. Jedna základní studie proveditelnosti přišla na milion korun, výjimkou nejsou ani ty statisícové. Kde hledat důvody přeplácení zpracovatelů a co doporučujete, aby k tomu nedocházelo?
Kvalita a efektivita přípravy a realizace projektu je přímo úměrná kvalitě, zkušenosti a motivaci projektového týmu. Zatímco větší města mají k dispozici specialisty či celé oddělení pro přípravu evropských projektů, malá města jsou na tom o poznání hůř. A pokud za této nelehké situace navíc selže i řídící a kontrolní funkce zodpovědných osob, je na světě exces, jehož svědky jsme byli i my. Tou jedinou radou může být nepodcenění přípravy projektů jak z hlediska časového, tak personálního.
Podle čeho se mají žadatelé orientovat při výběru zpracovatele a posuzování ceny?
Reference místo slibů, to je parafráze známého reklamního sloganu. Myslím si, že starosta obce, která z ROP dotaci obdržela, se rád podělí se svou zkušeností a podá reference na konkrétní zpracovatelskou firmu. Posuzování ceny je nyní se zveřejněním výsledků analýzy mnohem snazší.
/ms/
