Loňský rok měl být pro obce podle odhadů naplněn černými scénáři. I když zatím nejsou o jejich hospodaření kompletní čísla, s největší pravděpodobností na rok 2009 skutečně nebudou jejich představitelé vzpomínat rádi. Minulý rok však přinesl obcím i některá pozitiva.
Zpomalení ekonomického růstu, které se mj. promítlo i do nižšího výnosu daní, možnost pro vybrané fyzické osoby - podnikatele neplatit v roce 2009 zálohy na daň z příjmů nebo rostoucí nezaměstnanost a jen pozvolný vývoj mezd, to vše limitovalo v minulém roce domácí poptávku. Světová recese navíc snížila zahraniční zájem o české zboží a služby, což nemohlo neovlivnit podnikání v naší relativně malé ekonomice silně závislé na zahraničním obchodu.
To jsou jen některé z faktorů, které více či méně omezily hlavní zdroje příjmů obecních rozpočtů.
Některé obce se na zhoršené podmínky připravily lépe, jiné hůře, takže dopady světové recese se do hospodaření jednotlivých obcí nepromítly stejnou měrou. Koneckonců, informace o tom, že se ekonomická situace zhorší (a s tím i daňové výnosy), byly známé již koncem roku 2008. Obce tedy měly dost času se na nezvyklou situaci nižšího objemu rozpočtu ve srovnání s předchozím rokem s předstihem připravit.
PRVNÍ POLOLETÍ V PŘEBYTKU
Obce, na rozdíl od státu, byly v roce 2009 v důsledku ekonomické recese konfrontovány »jen« s nižšími rozpočtovými příjmy, nikoli i s vyššími rozpočtovými výdaji například v důsledku růstu nezaměstnanosti. Navíc, téměř polovinu rozpočtu obcí tvoří dotace ze státního rozpočtu a státních fondů. Jejich objem zůstal v zásadě zachován, protože byly jako výdaj schváleny ve státním rozpočtu.
I díky tomu měly obce jako celek ještě v polovině roku na svých bankovních účtech téměř 80 miliard korun, což vytváří docela slušnou rezervu. Dalších více než 31 miliard korun měly na svých účtech krajské samosprávy. Rozpočtové hospodaření územních samospráv skončilo v prvním pololetí přebytkem ve výši téměř 29 miliard korun, který byl ale nižší než o rok dříve.
DŮVĚRYHODNÝ PARTNER
Další příznivou zprávou byla skutečnost, že pro banky zůstaly obce, i přes ztížené podmínky, důvěryhodným partnerem. Instituce poskytující úvěry se totiž v důsledku světové finanční krize staly velmi obezřetnými a mnohem důsledněji než dříve zvažovaly, komu půjčit a komu nikoli. Tento trend lze ilustrovat na porovnání úvěrů v podnikatelském sektoru a v sektoru územní samosprávy (viz grafy).
Zatímco například ještě v březnu 2009 představovaly úvěry firmám největší díl z celkově poskytnutých úvěrů, od dubna toto prvenství převzaly domácnosti. Tempo růstu nových úvěrů podnikům se zhruba do poloviny roku postupně snižovalo a od srpna klesal i celkový objem nesplacených úvěrů, a to zrychlujícím tempem. Ve srovnání s prosincem roku 2008 poklesl objem těchto úvěrů v prosinci 2009 již o téměř 8 %.
NE KAŽDÝ ÚVĚR DOSTANE
Opačný vývoj zaznamenaly úvěry územním samosprávám, i když jejich celkový objem je mnohem nižší ve srovnání s podnikovou sférou nebo s domácnostmi. Meziroční tempo se zvyšovalo po celý rok 2009, a to z 6,5 % v lednu na dvojciferný růst započatý v srpnu, přičemž v prosinci již činilo 30,6 %. Růst objemu bankovních úvěrů územním samosprávám je odrazem jednak ochoty bank půjčovat těmto, z jejich hlediska důvěryhodným, subjektům, jednak potřebou obcí a krajských samospráv financovat kapitálové projekty, zejména spolufinancované z evropských fondů.
I když to na první pohled vypadá, že banky půjčují obcím a krajům snadno, zcela jistě nevyhoví každé žádosti o úvěr. Větší naději má ten subjekt, který dokáže předložit projekt, zaručující návratnost vložených prostředků, a který je v dobré finanční kondici. Případně ten, kdo již v minulosti prokázal, že splácí dluhy včas a řádně. Předpokladem je schopnost žadatele odhadnout své budoucí příjmy a výdaje a vyhodnotit, který projekt z mnoha žádoucích je ten nejlepší. Přizvat k těmto rozhodovacím procesům odborníka není nikdy na škodu.
VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ZA 60 MILIARD
Je známo, že obce v České republice realizují značnou část investic financovaných z veřejných zdrojů. To se podepisuje nejen na existenci obecního dluhu a jeho růstu, nýbrž také na aktivitách subjektů územní samosprávy na veřejných zakázkách. V roce 2009 se uskutečnilo více než 9 tisíc výběrových řízení, z nichž vyšel nějaký vítěz. Mezi zadavatele těchto dokončených výběrových řízení přitom patřila Praha a její městské části, statutární města, města, městyse a obce.
Jejich podíl na celkové sumě, kterou zadavatele vítězné veřejné zakázky stály, činil 23 %, což je necelých 60 miliard korun. Nejsou zde přitom zahrnuty veškeré zakázky, u nichž zadavatel nemá se zákona povinnost je uvést ve veřejně dostupném systému. Kromě uvedených subjektů jsou dalšími zadavateli příspěvkové organizace obcí a organizace, které vlastní. Ty nejsou v těchto číslech započteny.
UCHAZEČE PROVĚŘOVAT
Mezi firmami, které ve veřejných zakázkách vypsaných subjekty územní samosprávy zvítězily, lze nalézt i takové, na něž byl v loňském roce vyhlášen bankrot. Několik vítězů bylo naopak do obchodního rejstříku zapsáno koncem roku 2008 nebo až v průběhu roku 2009.
Ještě častěji se vyskytly případy, kdy vítězná firma deklaruje v Registru ekonomických subjektů (RES) nulový nebo jen velmi malý roční obrat a vyhrála zakázku v řádu statisíců a více. Například u vítězů, u kterých je v RES uveden nulový roční obrat, nalezneme tři zakázky s cenou nad 100 milionů korun a dalších 37 s cenou nad 10 milionů korun.
Z hlediska transparentnosti je dobře, že povinnost předávat informace o veřejných zakázkách do uveřejňovacího systému exis- tuje. Bylo by ještě lepší, kdyby zadavatelé kromě jiného více sledovali nejen historii uchazečů o veřejnou zakázku, ale i jejich aktuální finanční situaci.
Prověřením potenciálního vítěze se lze vyhnout případným nepříjemným překvapením v budoucnu a z toho plynoucím ztrátám.
VĚRA KAMENÍČKOVÁ
vedoucí analytického oddělení ve společnosti CCB - Czech Credit Bureau
Novou silnici mezi obcemi Brtnice a Zašovice na Jihlavsku užívají motoristé od konce října 2009. Výstavba pětikilometrového úseku stála 210 milionů korun, ale 92,5 % prostředků je dotace z Regionálního operačního programu Jihovýchod, zbytek zaplatil kraj Vysočina.
FOTO: ARCHIV
