Zájem zástupců měst a obcí se v případě projednávání vládního návrhu novely energetického zákona zcela pochopitelně soustřeďuje především na problematiku dalšího rozvoje infrastrukturních sítí v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a rozvodů...
Zájem zástupců měst a obcí se v případě projednávání vládního návrhu novely energetického zákona zcela pochopitelně soustřeďuje především na problematiku dalšího rozvoje infrastrukturních sítí v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a rozvodů tepla, a tedy i uplatňování veřejného zájmu při dalším rozšiřování těchto sítí.
Chybí jasné vymezení pojmu
Současná právní úprava (zákon číslo 458/2000 Sb., energetický zákon) zmiňuje veřejný zájem v souvislosti se zřizováním a provozováním distribučních soustav u elektřiny a plynu a rozvodu tepla v oblasti teplárenství. Bližší vymezení tohoto pojmu chybí v energetickém zákoně a domnívám se, že i v jiné české právní normě. Spíše nepřímo o tom svědčí problémy energetických společností spojené se stavbou nových vedení, jejich rozšiřováním nebo i nepatrnou změnou jejich trasy, pokud tyto změny iniciuje provozovatel zařízení. Jasná právní úprava toho, co je veřejným zájmem a co jím už není, by určitě přispěla k předvídatelnému jednání energetických společností i jasnějšímu vztahu majitelů dotčených nemovitostí k těmto společnostem.
Celý problém však, podle mého názoru, spíše souvisí s tím, v jakém právním prostředí energetické společnosti v ČR podnikají. Energetické společnosti jsou založeny a pracují primárně v režimu obchodního zákoníku a další práva a povinnosti jim ukládá energetický zákon. Tento výčet právních norem pro fungování společností není úplný, ale do jisté míry symbolizuje jejich rozporuplné postavení v oblasti podnikání, a to i v oblastech, které se dotýkají zájmů měst a obcí, vlastníků nemovitostí i všech spotřebitelů energie.
Jsou pouze dvě možnosti
Podnikatelský plán jednotlivých společností by se měl především zaměřit na provozování a rozvoj rozvodných zařízení včetně využití potenciálu zvýšení odběru energie v jejich zásobovacím území a zároveň maximalizaci zisku za tyto činnosti. V případech, kdy odběratel žádá o významné zvýšení odběru nebo o zřízení zcela nového odběrného místa s relevantním příkonem (nejde obvykle o jednotlivé domácnosti), nemusí být tyto požadavky v souladu s kritérii použitými v podnikatelském plánu společností a často také ani s výší odběru energie po dobu, která je nutná k rozumné návratnosti potřebných investic na tento odběr. Vzhledem k tomu, že energetické společnosti mají v podstatě povinnost připojit každého odběratele, který o to požádá (jestliže je to technicky možné), existují pro energetické společnosti pouze dvě možnosti jak tyto investice financovat, pokud by to nebylo pouze ze zisku společností: zatížit těmito investicemi zcela nebo zčásti všechny své odběratele nebo zatížit opět zcela nebo zčásti těmito investicemi pouze ty odběratele, kteří tyto investice vyvolali (princip uplatněný v energetickém zákoně).
V konkrétních případech může být atraktivita zvýšeného nebo nového odběru pro energetické společnosti značně rozdílná z důvodu umístění odběru v systému jejich sítí a časového průběhu dodávky energie. Nezanedbatelným parametrem pro rozhodování energetických společností často bývá i nutnost posílení rozvodného zařízení i vlastních rozvodů v těch částech zásobovaného území, které se zvýšenou dodávkou konkrétnímu odběrateli přímo nesouvisí, i když bez tohoto posílení by zvýšení dodávky tomuto odběrateli nebylo technicky možné.
Všechny tyto parametry ovlivňují rozhodování společností v rámci právního prostředí, ve kterém podnikají. Při dnešním stavu rozvoje jednotlivých rozvodných sítí a dalších rozvodných zařízení není asi žádoucí ani možné stimulovat energetické společnosti pouze v oblasti zvyšování odběru nebo připojování zcela nových odběratelů energie. Znamenalo by to také formulovat pro tyto společnosti jiné podmínky podnikání, než jsou obsaženy v současném právním rámci. Pro hodnocení úspěšnosti podnikání energetických společností musí mít rozhodující váhu zvyšování bezpečnosti, spolehlivosti a kvality dodávky energie a v případě dalšího rozšiřování odběru ekonomická efektivnost tohoto typu investic pro energetickou společnost i spotřebitele.
(Návrh novely energetického zákona prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtení a druhé se očekává v průběhu podzimu - pozn. autora).
Jasná právní úprava toho, co je veřejným zájmem a co jím už není, by určitě přispěla k předvídatelnému jednání energetických společností i jasnějšímu vztahu majitelů dotčených nemovitostí k těmto společnostem.
předseda Energetického regulačního úřadu
