
Technický stav silnic III. třídy ve středních Čechách se za poslední dva roky výrazně zlepšil. Oproti roku 2024 přibylo více než 636 kilometrů komunikací hodnocených jako výborné a délka silnic v havarijním stavu se snížila o 332 kilometrů. Vyplývá to z nejnovějšího měření proměnných parametrů, které pro Krajskou správu a údržbu silnic Středočeského kraje (KSÚS) zpracovala společnost VARS BRNO. Průzkum zahrnoval více než 6 120 kilometrů silnic III. třídy ve všech dvanácti okresech regionu.
Z výsledků srpnového a zářijového měření je zřejmé, že více než dvě třetiny hodnocené silniční sítě Středočeského kraje jsou ve výborném nebo dobrém stavu. Nejvyšší hodnocení získalo 2 512 kilometrů komunikací, tedy 41 procent celkové délky. Dalších 1 612 kilometrů, což představuje 26,3 procenta, bylo klasifikováno jako dobrých. Ve vyhovujícím stavu je téměř 692 kilometrů silnic.
„Středočeský kraj spravuje nejrozsáhlejší krajskou silniční síť v republice. Její modernizace a postupná obnova představují dlouhodobý úkol, který vyžaduje značné finanční prostředky. Výsledky měření ukazují, že se stav komunikací zlepšuje. Zároveň ale jasně potvrzují, že investice do silniční infrastruktury musí pokračovat. Naším cílem je nejen opravovat silnice v nejhorším stavu, ale také předcházet jejich dalšímu zhoršování,“ říká Josef Pátek, středočeský krajský radní pro oblast silniční dopravy.
„Výsledky měření jsou pro nás velmi důležitou zpětnou vazbou. Potvrzují, že technický stav našich silnic se zejména v posledních letech postupně zlepšuje. Jen za poslední dva roky významně přibylo komunikací v nejlepší klasifikační kategorii a současně výrazně ubylo těch v havarijním stavu,“ shrnuje Aleš Čermák, ředitel KSÚS, a pokračuje: „Přesto před sebou máme velké množství práce. Více než 1 300 kilometrů silnic vykazuje nevyhovující nebo havarijní technický stav. To je holý fakt. Na tyto úseky se musíme v rámci dalšího plánování oprav zaměřit a na těch v lepším stavu dbát na kvalitní údržbu.“
Konkrétně v nevyhovujícím stavu zůstává 337 kilometrů, v havarijním pak dalších téměř 970 kilometrů komunikací. Dohromady jde o přibližně 21 procent hodnocené silniční sítě. „Při porovnání s výsledky předchozího měření je patrný kladný vývoj. V roce 2024 bylo ve výborném stavu 1 876 kilometrů silnic, letos to je 2 512 kilometrů. Jde tedy o nárůst o 636 kilometru, tedy téměř o 34 procent,“ shrnuje Aleš Čermák ze zprávy specializované firmy.
Ještě výraznější je pokles délky komunikací v nejhorších kategoriích. Zatímco v roce 2024 bylo v nevyhovujícím nebo havarijním stavu celkem 1 721 kilometrů silnic, letos je to 1 307 kilometrů. Jejich délka se tak snížila o více než 414 kilometrů, přibližně o čtvrtinu. Zlepšení potvrzuje také průměrná klasifikace vozovek. V roce 2017 dosahovala hodnoty 2,95, v roce 2021 činila 2,84, v roce 2024 klesla na 2,62 a letos dosáhla hodnoty 2,29. Nižší číslo přitom znamená lepší technický stav komunikací. Je však třeba připomenout, že starší měření zahrnovala rozdílný rozsah silniční sítě.
Nejnovější výsledky tak potvrzují příznivý vývoj stavu silnic III. třídy. Přestože se podíl komunikací v nejlepších kategoriích významně zvýšil a havarijních úseků ubylo, více než pětina hodnocené sítě stále vyžaduje zvýšenou pozornost. „Prioritou je tedy pokračování systematické obnovy silniční infrastruktury a dlouhodobé zlepšování jejího technického stavu,“ shoduje se Josef Pátek s Alešem Čermákem.
Měření prováděla společnost VARS BRNO pomocí speciálního diagnostického vozidla CleveRA, které prostřednictvím laserových senzorů a kamer vyhodnocuje technický stav povrchu komunikací. Sleduje například podélné a příčné nerovnosti, vyjeté koleje, trhliny, výtluky nebo další defekty vozovek. Výsledné hodnocení zohledňuje tři hlavní oblasti – komfort jízdy, bezpečnostní parametry a míru konstrukčního porušení vozovky. Díky tomu poskytuje komplexní informace o stavu jednotlivých silničních úseků.
Z výsledků jednotlivých okresů vyplývá, že nejlepší průměrný technický stav silnic III. třídy vykazují okresy Beroun a Praha-západ. Oba dosáhly klasifikační hodnoty 2,04. Následuje Kolínsko s hodnotou 2,06. Na Berounsku je ve výborném nebo dobrém stavu více než 75 procent hodnocených komunikací. V nevyhovujícím či havarijním stavu se tam nachází pouze 8,5 procenta silniční sítě, což je nejnižší podíl v kraji. V okrese Praha-západ je ve dvou nejlepších kategoriích dokonce 76,6 procenta komunikací.
Naopak nejslabší výsledky vykazuje Mělnicko, kde průměrná klasifikace dosahuje hodnoty 2,64. Z celkových 575 kilometrů silnic je tam téměř 148 kilometrů v havarijním stavu. Společně s nevyhovujícími komunikacemi jde o téměř 32 procent okresní sítě. Horší průměrné hodnocení bylo zaznamenáno také na Nymbursku (2,51), Mladoboleslavsku (2,48) a Rakovnicku (2,43).
Nejrozsáhlejší hodnocenou síť silnic III. třídy má Benešovsko, kde měření zahrnovalo téměř 756 kilometrů komunikací. Z toho bylo 362 kilometrů klasifikováno jako výborných.
Minulý rok nechala Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje u společnosti VARS BRNO přezkoumat i stav silnic II. třídy. Výsledek je nabíledni. Stav je v dekádovém srovnání výrazně lepší, nicméně oproti roku 2023 se nepatrně zhoršil. Je to dáno tím, že opravy „dvojek“ musí být, kvůli své vytíženosti, daleko zevrubnější. Jsou tedy náročnější na přípravu a technologii oprav, a tedy i finanční krytí.
Sečteno, podtrženo, více než polovina středočeských silnic II. třídy je ve výborném nebo dobrém stavu. Hodnocení za rok 2025 zahrnuje síť dlouhou přibližně 2 408 kilometrů. Ve výborném stavu je 600 kilometrů silnic a v dobrém dalších 746 kilometrů, dohromady tedy téměř 56 procent sledované sítě. Jako vyhovující bylo vyhodnoceno dalších 386 kilometrů. Naopak nevyhovující stav vykazuje přibližně 190 kilometrů a havarijní stav 485 kilometrů, tedy zhruba pětina celé sítě.
Průměrná známka stavu vozovek dosáhla hodnoty 2,67 na pětistupňové škále, kde jednička znamená nejlepší a pětka nejhorší stav. Oproti roku 2016, kdy činila 3,38, jde o výrazné zlepšení. Tehdy bylo v havarijním stavu téměř 794 kilometrů silnic, tedy o více než 300 kilometrů více než nyní. Ve srovnání s rokem 2023, kdy byla 2,50, však nastalo mírné zhoršení. Délka silnic v havarijním stavu se za poslední dva roky zvýšila přibližně o 66 kilometrů.
Nejlepší průměrné hodnocení vykázal okres Beroun (2,17), následovaný okresy Praha-východ (2,35) a Kolín (2,41). Nejslabší výsledek má okres Mělník (3,01). Měření probíhalo v září a říjnu 2025. A jako v případě silnic III. třídy, i tady výsledky pomohou KSÚS při plánování údržby a oprav.
/zr/*
Ilustrační foto: web Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje