Studie na zemědělských pozemcích na Příbramsku potvrdila neblahý vliv meliorací na půdní vláhu a erozi půdy

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP) vypracoval studii věnující se přírodním charakteristikám zemědělských půd v okolí obcí Drásov a Suchodol na Příbramsku. Analýza předmětných pozemků potvrzuje možné negativní vlivy hydromeliorací. Jednofunkční meliorační stavby urychlují odtok vody z území, a tím mohou mít vliv na zhoršení půdního sucha v dané oblasti. Studii, která také přináší návrhy opatření vedoucí k lepšímu zadržování vody v krajině, zadala vypracovat společnost Panattoni, jež se specializuje na udržitelnou výstavbu průmyslových hal.

Studie VÚMOP se kromě přírodních, zemědělských a majetkoprávních vztahů věnovala posouzení srážko-odtokových charakteristik, ohroženosti půdy vodní erozí a zejména identifikaci staveb zemědělského odvodnění (drenážních systémů). Na základě zjištěných skutečností byla formulována možná východiska a související rizika při plánování využití krajiny. Analýzy vztahující se k erozní ohroženosti byly provedeny z pohledu zemědělce a stávající dotační politiky, tj. ve vazbě na plnění tzv. standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES). Analýza potvrdila přítomnost drenážních staveb, které mají vedle přínosů pro zemědělce i negativní vliv v podobě nadbytečného drenážního odtoku, vysoušení půda v případě poruchy drenáže vzniku povrchového odtoku a eroze.

Drenážní stavby se v minulosti budovaly za účelem rozvoje a podpory zemědělství. Hydromeliorace jsou významným fenoménem české krajiny. Tradice výstavby zemědělského odvodnění sahají až do konce 19. století, přičemž jejich nejintenzivnější realizace probíhaly mezi léty 1935-1940 a 1965-1985. Odvodnění zemědělské půdy se navrhovalo s cílem optimalizovat zemědělské využití půdy – odvádět přebytečnou půdní a mělkou podzemní vodu z pozemků
a zpřístupnit je k zemědělským operacím. Odvodnění tedy reguluje vodní režim primárně zemědělských půd, ale i celého hydrologicky souvisejícího území. Vodní režim půd ovlivňuje návazně také tepelné a živinné procesy, což vede k výrazné změně mikroklimatu a jakosti povrchových vod.

Vedle příznivých účinků zemědělského odvodnění existují i zmíněné potenciálně negativní vlivy na prostředí. U nás vybudované drenážní odvodnění je většinou jednofunkční, takže slouží pouze k odvodnění pozemku. Urychluje tak podpovrchový odtok vody a může prodlužovat suchá období a zvýšit tím negativní důsledky nepříznivého stavu půdní vláhy. Intenzivní zemědělská činnost v podobných lokalitách způsobuje destabilizaci ekosystémů, snižuje strukturální heterogenitu půd, dochází ke snížení biodiverzity a přirozeného krajinného potenciálu. Pokud se na funkci drenáží díváme v kontextu klimatických změn jako na významný faktor ztráty vody z krajiny, je třeba hledat způsoby, jak tento stav řešit.

Dle provedeného průzkumu bylo v řešeném území nalezeno několik lokálních zamokření na zemědělské půdě, evidentně z důvodu poruchy drenážního potrubí. Přítomnost staveb zemědělského odvodnění byla rovněž doložena identifikací řady udržovaných i neudržovaných drenážních šachtic.

„Tato zjištění jsou velmi dobře využitelná při posuzování dalšího osudu staveb odvodnění, opravách či konkrétních návrzích opatření vedoucí k zvýšení retence vody v krajině a zlepšení její kvality. Mimořádně důležité jsou rovněž identifikované stavby odvodnění ve vazbě na nekonfliktní rozvoj intravilánu či plánování jiných plošných a liniových staveb v území, aby nedocházelo např. k výstavbě rodinných domů na odvodněné půdě s předem neidentifikovanou zemědělskou drenáží, což přináší i řadu právních sporů končících u soudu,“ vysvětluje Petr Fučík, vedoucí oddělení Hydrologie a ochrany vod z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

„Nedostatek vody v krajině patří k těm nejvážnějším a nejčastějším problémům regionálního rozvoje prakticky po celé České republice. To také ještě podtrhly teplotně nadstandardní předešlé roky, když zejména v létě je problém nejvíce zřetelný. Naše společnost, která si zakládá na šetrnosti k životnímu prostředí, se už dlouhodobě věnuje boji proti suchu nejrůznějšími způsoby. V našich průmyslových parcích stavíme retenční nádrže, řešíme možnosti vsaku či v jejich okolí pomáháme s tvorbou remízků, které pomáhají zadržovat vodu v krajině. Zkušenosti a časté konzultace s experty nás v této oblasti utvrdily v názoru, že se jedná o skutečně závažný problém, který ovlivňuje celá řada faktorů, přičemž jedním z nich bylo často nezohledňování či negativní působení rozsáhlých melioračních staveb. Proto jsme se rozhodli navázat spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, abychom využili jejich zkušenosti a podrobné analýzy půdy a odvodněných pozemků pro návrhy konkrétních řešení, jež by dotčeným lokalitám mohla pomoci,“ vysvětluje Pavel Sovička, ředitel Panattoni pro ČR
a Slovensko.*

/zr/

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down