Třiďme společně kovy ještě lépe, vyzývají Pražské služby. Recyklovat je lze takřka donekonečna!

Třídění kovových obalů je v hlavním městě čím dál běžnější. Lidé tu mají k dispozici síť šedých kontejnerů, kterou plánuje metropole dále rozšiřovat. Čistota vytříděného materiálu je dlouhodobě velmi dobrá, navíc množství železa a hliníku každoročně roste. Pražské služby hrají klíčovou roli v rámci svozu této komodity na většině území Prahy. Zároveň se společnost věnuje edukaci, aby všichni přesně věděli, co do šedých kontejnerů skutečně patří. Recyklace kovů představuje jeden z nejúčinnějších způsobů, jak přispět k ochraně životního prostředí, šetří přírodní zdroje i energie.

Kovy patří mezi důležité opakovaně recyklovatelné suroviny a Praha má v jejich sběru nastavený jasný směr: postupné rozšiřování sítě nádob. Díky tomu se lidem snáz třídí a data ukazují, že této možnosti aktivně využívají. Loni odložili do šedých kontejnerů na veřejných stanovištích v ulicích metropole 954 tun železa a hliníku, což představuje meziroční nárůst o 29 tun. V roce 2022 šlo celkově o 831 tun a v roce 2021 o 757 tun vytříděného kovu.

Kvalita tohoto materiálu je dlouhodobě velmi dobrá, pravidelně přibývá odevzdaného železa i hliníku. „V různých městech však platí různá pravidla, proto prosíme občany i návštěvníky metropole, aby se i nadále řídili polepy na odpadních nádobách. Zatím si vedeme skvěle, ale jen díky společnému úsilí by se nám mohlo podařit překonat magickou hranici jednoho tisíce tun vysbíraného kovu ještě letos,“ přeje si generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman.

Jak vypadají nádoby na kov

V hlavním městě jsou kontejnery na kovový odpad v drtivé většině šedé a jejich typickým znakem je tvar zvonu. Podzemní kontejnery, klasické popelnice nebo jiné typy odpadních nádob pak mají vždy šedivá madla, víka či jiné rozlišovací prvky. Bezpečně je člověk pozná především podle polepů. Pokud bývají často plné, musí na to občané upozornit odbor životního prostředí příslušné městské části. Ten může u své svozové společnosti objednat ve spolupráci s městem častější výsyp nebo další nádoby. 

„Nejbližší veřejné stanoviště tříděného odpadu najdete snadno a rychle na odpady.mojepraha.eu, včetně frekvence svozu, plánovaných svozových dnů a dalších užitečných informací. Nechybí ani důležitá funkce hodnocení,“ doplňuje tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.

Co je možné vytřídit do nádob na kov

Vyprázdněné a sešlápnuté nápojové plechovky, konzervy, víčka, alobal, kovové tuby, kávové kapsle a tak podobně patří do jedné nádoby. Napoví shodné recyklační symboly na obalech i na řadě popelnic a kontejnerů, podle nichž se člověk hravě zorientuje. Konkrétně zkratka FE nebo ALU s čísly 40 nebo 41 uvnitř trojúhelníku ze šipek.

Naopak do žádného z více než dvou tisíc dvou set šedých kontejnerů v ulicích metropole nepatří žádné tlakové nádoby, hořlavé spreje, kanystry ani obaly od motorových olejů a chemikálií. „Dále hasicí přístroje nebo plynové kartuše od turistických vařičů či zahradních grilů. Tyto produkty noste prokazatelně prázdné do míst zpětného odběru,“ apeluje na veřejnost Alexandr Komarnický.

Kov se podle odborníků rozkládá v přírodě dlouhé roky, desetiletí až staletí. Po dotřídění, recyklaci a následném zpracování se přitom může v rámci cirkularity vracet do oběhu v jiné podobě takřka donekonečna, jako je tomu v případě skla. A to je přesně ten důvod, proč se Pražské služby prakticky od svého vzniku intenzivně věnují edukaci veřejnosti a prosí: „Třiďme společně kovový odpad ještě lépe!“

Množství vytříděných kovových obalů v Praze (v tunách)

* 2016: 21 (od srpna do konce roku)

* 2017: 144

* 2018: 262

* 2019: 421

* 2020: 629

* 2021: 757

* 2022: 831

* 2023: 925

* 2024: 954

* 2025: 769 (ke 30. 9.)

* Počet nádob na sběr kovových obalů na venkovních stanovištích v Praze: 2232 (ke 30. 9. 2025)

/tz/*

Ilustrační foto: Pražské služby