Tváří březnového vydání Moderní obce je Pavel Pacal, starosta Třebíče v Kraji Vysočina

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Pavlem Pacalem, starostou Třebíče, jenž byl i úspěšným rozhodčím ledního hokeje. Pavel Pacal se také stal tváří březnového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Březnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Nenechte si ujít ani téma měsíce, které tentokrát nese název Doprava a dopravní systémy.

* Pavel Pacal, starosta Třebíče: Za největší problém Třebíče považuji dopravu a nadměrný počet aut, které zaplavují město. S tím souvisejí i dopravní problémy, parkovací politika a další. Podle statistiky v našem regionu přibylo za posledních deset až patnáct let v registru sedm tisíc vozidel, což je obrovský počet. Lidé jsou schopni autem zajet téměř kamkoliv, a město tak zavalit. Ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic připravujeme obchvat Třebíče, který by odvedl značnou část dopravy z centra města. Ale také potřebujeme, aby se obchvat města dotýkal, je to tedy složité. Především je třeba působit na veřejnost, aby lidé po městě nejezdili autem, pokud to není bezpodmínečně nutné. Pak také připravujeme dokument o udržitelné mobilitě – netýká se jen aut, ale všech druhů dopravy včetně pěších a cyklistů – a řeší, jak by spolu pěší, cyklisté, MHD, auta mohly existovat ve vzájemné symbióze a navzájem si nepřekážely, ale respektovaly se.

* Michael Rataj, poslanec, starosta obce Branka u Opavy: Obecně vzato model, který byl použit ve třetí výzvě kotlíkových dotací a jenž do výměny kotlů zapojil i municipality, je velmi zajímavý a stálo by za to jej využít (a rozvinout) i v jiných oblastech. Například v oblasti bydlení. Je známým faktem, že v České republice chybějí byty a bytová výstavba neodpovídá poptávce. Přitom však – alespoň u nás ve Slezsku tomu tak je – se v obcích hojně vyskytují dvougenerační rodinné domy, které obývají třeba jen dva lidé. Typicky se stává, že děti vyletí z „rodného hnízda“, zůstanou »ve světě« a v domku zůstává (zůstávají) žít jen jejich stárnoucí rodič (rodiče). Těm však stačí přízemí a patro mají prázdné.

Když se jich zeptáte, proč část domu nepronajmou, a nepřilepší si tak k důchodu, jako důvody obvykle uvádějí obavy z chování a serióznosti případných nájemců, že nechtějí problémy, tudíž nic raději pronajímat nebudou.

Tady se přece nabízí možnost, jak se zapojením samosprávy vrátit tyto byty na trh. Municipalita by plnila roli garanta pronájmu, což si samozřejmě vyžádalo delší výklad, a za to by státem byla zvýhodněna – například formou bonusové dotace na výstavbu seniorského nebo startovacího bydlení. Šlo by tedy o nějakou účelovou dotaci, o kterou by obec stála, například na vybudování komunitního centra, a navíc by ještě získala další peníze za svou aktivitu a zapojení do procesu obsazení volných bytových jednotek na svém katastru. Což už by bylo pro municipality motivující. Podobně by jistě bylo možné takový systém aplikovat i na další problémové oblasti.

Osobně bych nejraději v rámci Nové zelené úsporám začal protežovat výstavbu fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů, stodol atd., a na to navázanou výměnu kotlů za tepelná čerpadla. Podpora by měla být zásadní, jako tomu bylo například nedávno v Polsku, kde každá domácnost za instalaci fotovoltaické elektrárny na střeše rodinného domu zaplatila 500 eur a zbytek platila Evropská unie. Investovat takovou částku se polským domácnostem určitě vyplatilo. Naši občané by podobnou dotaci jistě rádi využili také. V zásadě se ekonomové shodují, že z energetické krize se musíme proinvestovat. Samozřejmě nejen domácnosti, ale i municipality, případně celé komunity by měly mít v tomto směru maximální podporu a možnosti.

* Patrik Schramm, starosta Budišova nad Budišovkou na Opavsku: Náš inovativní projekt Vytvoření malé lokální distribuční sítě pro distribuci tepla a elektřiny s prvky SMART GRID byl zahájen již v roce 2017. Vlastní záměr realizovat inovativní projekt Budišova nad Budišovkou přinesla společnost YOUNG4ENERGY, která pro město zajistila komplexní přípravu celého projektu, včetně nezbytných projektových dokumentací, úředních povolení a dotačního managementu. Velmi významným efektem jsou minimální emise, což přispívá ke zlepšení ovzduší ve městě. Nyní budeme odebírat pouze 20 procent elektřiny ze sítě, a navíc si výrazně levněji vyrobíme teplo pro všechny tři objekty. Současně s projektem jsme pořídili vícemístný elektromobil Nissan eNV200, který bude sloužit nejen městu, jeho příspěvkovým organizacím a společnostem, ale i spolkům. V rámci projektu jsme vybudovali i veřejnou nabíječku na elektromobily.

* Pavel Nechvátal, starosta obce Pavlice na Znojemsku: Dostavěná páteřní dálniční síť je v nedohlednu, obchvaty stovek obcí na silnicích prvních a druhých tříd ještě dál. Konkrétně v případě naší obce Pavlice na Znojemsku (při silnici I/38 ze Znojma /Vídně/ na Jihlavu /Prahu/) Ředitelství silnic a dálnic po zhruba deseti letech opět ožilo a začalo se zabývat jejím obchvatem. Pokolikáté už? Ovšem předchozí projekty jsou samozřejmě již nepoužitelné, takže se začíná zase od nuly. Slovy projektanta, pokud se vše podaří, nenajde se v okolí žádná chráněná žabička, nikdo se proti ničemu neodvolá, tak za pět až sedm let budeme mít stavební povolení…

Takže si každý asi udělá představu, kdy se po obchvatu svezeme. Navíc se obchvat projektuje v uspořádání 1+1. Přitom o třicet kilometrů dál, v Rakousku, na stejné silnici nedávno otevřeli obchvaty zbylých obcí v uspořádání 2+1. Dnes, kdy naší obcí projede každý den mezi 7500 a 8500 vozidly, jezdíme jako vlak: Zapadneme s autem do vyjetých kolejí a jedeme a jedeme mezi kamiony, protože vozidel v protisměru je tolik, že předjet kamion je nemožné. Nebo to chce notnou dávku odvahy.

Na podzim loňského roku proběhlo médii, že byl zprovozněn dálniční obchvat Lubence na Podbořansku. V roce 2016 tam obcí – podle výsledků sčítání dopravy, denně projelo 8600 vozidel. O pět let později mají za obcí D6.

Kdyby to tak šlo i u nás! Jenže my jsme zapomenutý kraj. Ono je jednodušší postavit všechny dálnice paprskovitě do Prahy a pak se divit, že tam kolabuje doprava.

Nejhorší je, že všichni víme (vědí to i projektanti –a hlavně to vědí odpovědní zástupci ŘSD), že zde chystáme něco, co až se s velkou slávou za dvacet let postaví a uvede do provozu, tak to již nebude odpovídat potřebám. Jenže jim je to asi jedno. Univerzální odpověď zní: My za to nemůžeme, tak rozhodla komise. Tak jsou dané podmínky. Je totiž strašně jednoduché schovat se za slovo „oni“. Připomíná mi to hodiny literatury, kde jsme se učili o hře španělského dramatika Lope de Vegy Fuente Ovejuna…

* Pavel Nedvědický, primátor statutárního města Ústí nad Labem: První fází rozvoje vodíkové mobility v Ústí nad Labem bude vybudování vodíkové plnicí stanice, druhou fází pak v bezprostřední návaznosti pořízení vodíkových autobusů, které nahradí autobusy na naftu. Po deseti letech tak pokračuje český pilotní projekt, na kterém by DPmÚL a.s. nemohl pracovat bez významné podpory statutárního města Ústí nad Labem. Zavádění infrastruktury vodíkové mobility navazuje na memorandum o spolupráci uzavřené mezi městem a Spolkem pro chemickou a hutní výrobu a na Národní akční plán čisté mobility. Cílem jsou pozitivní dopady na kvalitu života ve městě a snížení závislosti ČR na ropných produktech. Pro Ústí nad Labem je výstavba stanice a následné pořízení vodíkových autobusů zlomovou událostí pro budoucí rozvoj ekologicky smýšlejícího města.

* Petr Vícha, starosta Bohumína na Karvinsku: V Bohumíně se na odstavené vozy, které hyzdí veřejná prostranství zaměřují hlavně strážníci, ale také obyvatelé prostřednictvím aplikace Hlášení závad. Parkovací místa díky tomu blokují spíše jednotky aut. Naše město se jako jedno z prvních u nás rozhodlo pro veřejnou dražbu odtažených vozidel, k nimž se nikdo po uplynutí daných lhůt nepřihlásil… … My jsme především rádi, že tyto vraky mohly zmizet z ulic a neblokují nám parkovací místa. Jejich vydražení je příjemným bonusem, protože nám pokryje náklady na odtah. Ukázalo se, že tento postup má smysl a budeme v něm pokračovat.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Tento rok je v obecní samosprávě rokem volebním. V obcích a městech budou na podzim volební strany obhajovat své mandáty, a proto neuškodí připomenout si případ města Strakonice, který začal tím, že českobudějovický krajský soud rozhodl o zrušení tamních komunálních voleb, protože vedení města, podle názoru soudu, zamezilo opozici rovný přístup do lokálního média i na plakátovací plochy.

Případ to nebyl rozhodně jednoduchý, a ani v soudních kruzích na něj nebyl stejný názor. Nicméně dal vzniknout ústavnímu nálezu, který přece jen stanovuje určité „mantinely“ pro úvahy právě ve vztahu k místnímu tisku a k místním plakátovacím plochám. Těmito mantinely bychom se měli řídit, aby nedošlo k podobnému vývoji, jako došlo ve Strakonicích před čtyřmi lety – k opakování voleb…

… Komunální volby se blíží, a proto je nepochybně dobré zavčas si ujasnit, jaký prostor bude dáván volebním stranám v obecním veřejném prostoru tak, aby se všechny mohly stejně či obdobně prezentovat.

Ale pozor – rozhodně to neznamená, že vedení obcí a měst nemohou ukázat, co se jim podařilo, tedy lze předpokládat, logicky, že prostoru budou mít víc. Je to dáno i jejich informační povinností vůči občanům. Jedná se pouze o to, aby v rámci volební kampaně nebylo někomu bráněno pro vstup do místních médií absolutně. Mohlo by to vést i k zrušení voleb.

* Pavel Žalud a Zdeněk Valášek, pracovníci oddělení přestupků a voleb správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje: Podle našeho názoru nemůže nikdo (kromě příslušného správního orgánu) ústní jednání o přestupku obrazově, ale ani zvukově zaznamenávat (a to ani pro vlastní potřebu) bez toho, aby s tímto zaznamenáváním vyslovili všichni zúčastnění souhlas.

Takové zaznamenávání totiž naše právní předpisy nejenomže výslovně neumožňují (a připomínáme, že Listina uvádí, že k omezení základních práv a svobod může dojít jen v případech stanovených zákonem – viz její čl. 4 odst. 2, stejně tak  může být pouze zákonem omezena nedotknutelnost osoby a její soukromí – viz její čl. 7 odst. 1), ale z testu proporcionality zároveň vyplývá, že práva na ochranu osobnosti, jejího soukromí, cti a dobrého jména – a samozřejmě práva na ochranu osobních údajů, by při ústním jednání o přestupku měla mít přednost před právy na spravedlivý proces a ochranu proti zlovůli správních orgánů, jelikož tato práva lze zajistit mnoha jinými způsoby, bez zásahu do základních práv ostatních občanů. Nemožnost zaznamenávat ústní jednání o přestupku zároveň není v rozporu s veřejností takovéhoto jednání.

Samozřejmě se názory na tuto problematiku mohou (a budou) lišit, a to proto, že není přímo zákonem (nejlépe zákonem o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) tato problematika speciálně a konkrétně upravena tak, aby se stanovením jasných pravidel podobným rozporům předešlo a nad nejasnou problematikou nahrávání ústního jednání o přestupku se rozednilo.

* Jan Czajkowski, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno: V záležitosti stanovení dopravní obslužnosti regionů ombudsman v zásadě nemůže být občanům nápomocen pro nedostatek působnosti. V souladu se zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, je ochránce oprávněn přímo šetřit pouze výkon tzv. přenesené působnosti, tj. výkon státní správy, kterou na obce a kraje stát přenesl (kupř. jejich činnost jako orgánů ochrany ovzduší). Mimo jeho působnost stojí tzv. samostatná působnost obcí a krajů.

V konkrétním případě ochránce podatele z Valašska seznámil s tím, že objednání spojení veřejnou dopravou s přesahem přes státní hranici je kromě otázky dostatku finančních zdrojů na tyty účely ve veřejných rozpočtech, do značné míry i věcí dohody s relevantními institucemi ze sousedního státu (územní samosprávné jednotky, zainteresované ministerstvo).

Usiluje-li tedy podatel o změnu v zajišťování (financování) veřejné dopravy ve svém regionu s dosažením přeshraniční dopravní obsluhy území osobními vlaky (tak, jako tomu bylo v minulosti), bylo mu ze strany ombudsmana doporučeno obrátit se s tímto požadavkem v prvé řadě na orgány samosprávy v místě (obce, resp. samosprávné orgány Zlínského kraje).

* Luděk Tesař, ekonom: Podívejme se na celková inkasa některých vybraných daní, které se nám přihlásily do pomyslné soutěže Miss. Jde o nejvýznamnější dospělé daně „nad 18 let“. Jedná se o daně z příjmů, kde jsou hned tři představitelky. Je to jednak daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň srážková, která hodně vyrostla a daň z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi a kraji) a DPH.

Uplynulé dva roky vypadaly tak, že úrovně inkasa daní roku 2019 bude dosaženo zřejmě až letos (v roce 2022). Ekonomové sčítají následky řádění některých „covidových papalášů“, kteří (nikdo neví proč) používali termín „restart ekonomiky“, což je pochopitelně z ekonomického hlediska nesmysl.

Inkasa daní byla postižena jednak dopady nejrůznějších omezení (nikoliv covidem, jak se mylně v médiích uvádí, ten skutečně finance nenapadl a zákonem daná pravidla podnikání nezdeformoval), jednak zásadními změnami daní. Na úrovni státu byl rok 2021 sice uzavřen inkasy daní s meziročním růstem pouze ve výši 2,2 %, ale přesto šlo o úspěch, protože na počátku predikce Ministerstva financí ČR (MF ČR) hovořily o poměrně výrazném propadu celkového inkasa.

Pokud máme i letos pohovořit o predikci inkas daní z dílny MF ČR na rok 2022, tak zatím slibují poměrně štědrý rok a opravdu nyní máme důvod domnívat se, že tento rok by mohl být opět poměrně štědrý. Ceny letí nahoru, zisky nejbohatších firem také, banky budou zažívat vysloveně ráj na zemi, největší boháči planety budou nadále tak jako poslední dva roky prudce bohatnout – ale nepředbíhejme.

* Pavel Křivonožka, člen představentsva Národní rozvojové banky odpovědný za obchod: Budeme rádi, když naše specialisty Čestmíra Hrdinku a Vladimíra Sochora z týmu ELENA (poradenství v oblasti úspor energie ELENA, v jehož rámci se např. hradí až 90 % nákladů spojených s přípravou EPC projektu) obce, města či kraje osloví, poradí se s nimi, přičemž takové konzultace jsou bezúplatné. Už jsme k tomu sami kontaktovali 390 měst a obcí a dalších 300 měst a obcí nad deset tisíc obyvatel máme naplánováno ještě oslovit, takže nepřijdou-li radnice za námi, my přijdeme za nimi. Šanci pochopitelně mají i menší města a obce.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: V posledních čtyřech letech vykázalo 200 obcí opakovaně vyšší podíl dluhu na průměru příjmů, než stanovilo ministerstvo. Pro mnohé z nich to platí ještě delší dobu, soudě podle toho, že jejich dluh je i dvakrát vyšší než průměrné roční příjmy. A snížit jeho úroveň si vyžádá několik let. V těchto 200 obcích žije 226 tisíc obyvatel, jejichž počet se za poslední čtyři roky o 2 % zvýšil. Je tedy vidět, že i s tak „velkou zátěží“ obce mohou fungovat.

Pokud se opakovaně šedesátiprocentní – a vyšší podíl dluhu na průměru příjmů považuje za nežádoucí jev, bylo by dobré, zjišťovat důvody, kvůli nimž se takové obce dostaly do dané situace. Mohou za tím být i dotace. Často jen malé porušení dotační smlouvy a následné sankce mohou, zejména v menším obcích, způsobit nemalé zvýšení dluhové zátěže.

* Lukáš Kříž, IT expert: Mnoho chytrých měst začalo realizovat projekty inteligentních dopravních systémů, které spoléhají na senzory vestavěné do samotné dopravní infrastruktury. Jde o relativně nákladné řešení, jemuž se začíná rýsovat reálná alternativa nebo alespoň doplnění. Spočívá ve využití dat, jež sbírají a vzájemně sdílí tzv. propojená vozidla. Do nich výrobci integrují technologie známé pod označením V2X.

Podle loňského výhledu analytiků společnosti Juniper Research ušetří technologie chytré dopravy městům po celém světě do roku 2025 zhruba 277 miliard dolarů. Jak? V uvedeném období poklesne výskyt dopravních zácp a sníží se objem emisí CO2 o 64 procent. Na efekty plynoucí ze zachování plynulosti provozu připadá 97 procent přepočtené sumy úspor. V roce 2025 by měl – teoreticky – průměrný řidič strávit v dopravních zácpách až o 33 hodin méně. Ušetřený čas věnuje činnostem, jež přispějí k růstu hrubého domácího produktu. Tři čtvrtiny z celkové sumy úspor si přerozdělí města ve Spojených státech a v Evropě. Jde samozřejmě o důsledek jejich investic do příslušných technologií.

Mezi klíčové technologie chytré dopravy řadí analytici společnosti Juniper Research inteligentní semafory. Ty spolupracují se sadami senzorů, jež monitorují hustotu provozu a jejich řídicí systémy v reálném čase usilují o jeho co nejvyšší plynulost. Další důležitou technologií je již i v našich končinách známé chytré parkování. Třetí, která se již několik let rozvíjí, zastupují technologie s označením V2X neboli Vehicle-to-Everything. Ty vedle senzorů pracují s bezdrátovou konektivitou a sdílí informace nejen mezi dalšími propojenými vozidly, ale také s okolní chytrou infrastrukturou.

* Martin Ander, člen projektového týmu LIFE TreeCheck a vedoucí programů adaptace na změnu klimatu Nadace Partnerství: V přírodě odtéká povrchovým odtokem asi deset procent srážek, zbytek se vsákne nebo vypaří. V zastavěných městech velké zpevněné plochy způsobují, že polovinu vody, která spadne, posíláme prostřednictvím kanalizace a povrchových odtoků do řek pryč z města. Voda potom logicky chybí pro chlazení toho města. Výpar vody především skrze vegetaci, rostliny je tím hlavním chladicím prvkem veřejných městských prostor.“

K hlavním úkolům měst proto patří hospodaření s dešťovou vodou, potřebná je i vitální funkční vegetace v ulicích, její stín a chlazení a energeticky dobře připravené budovy. „Náš projekt v tomto pomáhá připravit investice měst po odborné, věcné i procesní stránce, aby byly opravdu efektivní napříč oblastmi s ohledem na změnu klimatu. Nestačí totiž realizovat jen některé investice, jako jsou odtoky řek, revitalizace nebo nové parky, ale potřebujeme dobrou práci s vodou a vegetaci dostat i do investic, které mají svůj hlavní účel např. v oblasti dopravy nebo jinde. Vyžaduje to zapojení veřejnosti – občanů i firem.

* Iveta Kowolová, spin-off společnosti Rosteam, která se zaměřuje na vzdělávání v komunitní práci a další oborová témata: Komunitní práce má různé fáze, mění se role i míra zapojení. Mám pocit, že úplné jistoty celkově v oboru, nejen v komunitní práci, jsem prozatím nenabyla a je to v pořádku. V sociální práci bychom měli být schopni neustále reflektovat své postoje, hodnoty a životní situace…

…Terénní pracovníci pro děti a mládež z organizace Bunkr docházeli do sociálně vyloučené lokality na Borku v Třinci od roku 2010. Po zmapování situace a ve spolupráci s městem Třinec se prostřednictvím projektu prevence kriminality v roce 2012 otevřelo Komunitní centrum Borek. Začátky znamenaly budování vztahu a vzájemné důvěry s místními. Na počátku jsme s kolegyní Lenkou Szotkowskou zjišťovaly potřeby obyvatel, postupem času se lidé začali angažovat a vznikala první jádrová skupina obyvatelek, pozdějších lídryň…

…Důvěra vzniká na základě vzájemného vztahu a je třeba ji dlouhodobě budovat, aby byli lidé ochotni spoléhat se jeden na druhého. Nám se to s kolegyní dařilo skrze opravdový zájem o lidi. Nejprve se podařilo vytvořit vztah s dětmi, poději i s dospělými. Velkou výhodou bylo zázemí komunitního centra. Jeho aktivity jsme od začátku přizpůsobovaly potřebám komunity. Co dále usnadňovala tento proces, byl stabilní tým komunitních pracovnic. S kolegyní Lenkou jsme s komunitou pracovaly od počátku až do konce působení v lokalitě. Komunitní centrum se stalo srdcem jejich ulice a druhým domovem…

…Výsledkem komunitní práce není to, že komunita má všechny své potřeby uspokojeny, ale to, že zná zdroje a nástroje, jak ovlivnit svůj život. V duchu čínského přísloví, že lépe než dát člověku ulovenou rybu, je naučit ho, jak ryby lovit. Vytvářely jsme partnerství s lídryněmi komunity a trávily s nimi spoustu hodin při „navazování udiček“. Čím více dovedností a kompetencí lidé nabývali, tím více jsme se upozaďovaly a měnily svou roli v komunitě tak, aby byla schopna fungovat samostatněji.

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down