Tváří dubnového vydání Moderní obce je ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Ivanem Bartošem, místopředsedou vlády pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj. Ivan Bartoš se také stal tváří dubnového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální dubnové vydání Moderní obce však přináší i anketu mezi dalšími devíti členy kabinetu premiéra Petra Fialy, A to mezi těmi, kteří činností svých resortů mohou výrazně ovlivňovat i podmínky pro fungování územních samosprávných celků. Přinášíme proto výběr z jejich vyjádření pro Moderní obec.

Dubnové vydání časopisu ovšem obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha jiných podnětných a zajímavých textů. Nenechte si ujít ani téma měsíce, které tentokrát nese název Finance pro města a obce.

* Ivan Bartoš, vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Podporujeme všechny typy bydlení, tedy nejen vlastnické, ale i jeho alternativy (nájemní, družstevní), a to včetně podpory alternativních stavebníků nových bytů (obecní výstavba, družstva, baugruppe). Chceme zákon o podpoře bydlení, který posílí roli obcí a nabídne jim řešení i financování. Zajistíme více peněz na bydlení do Státního fondu podpory (SFPI) investic i na přípravu projektových dokumentací, výkupy nemovitostí a brownfieldů pro účely bydlení nebo rekonstrukce zanedbaného bytového fondu. Ostatně podpora SFPI je i v programovém prohlášení vlády a poskytnutí peněz na národní programy nám bylo přislíbeno i při jednání o rozpočtu.

Na MMR jsme pro zadavatele připravili metodické materiály a postupy, jak mohou postupovat s ohledem na rostoucí ceny. Bylo zpracováno a uveřejněno společné stanovisko MMR a ÚOHS pro možné změny cen. Zadavatelé tak mají nástroje, s jejichž pomocí lze reagovat na zdražování cen ve stavebních zakázkách.

Jako praktické lze velmi doporučit, aby případné výhrady změny ceny byly nastaveny oběma směry, protože u řady komodit lze zaznamenat nejenom zastavení růstu ceny, ale dokonce i poměrně výrazný pokles.

Je tedy na zadavatelích, aby byli připraveni na možné pohyby cen v průběhu realizace plnění veřejné zakázky a veřejné zakázky byly soutěženy již s mechanismy, prostřednictvím, kterých budou schopni reagovat na případné změny cen. 

MMR zároveň informovalo všechny řídicí orgány (ministerstva) jednotlivých programů o možnostech navyšování cen ve veřejných zakázkách. Pokud je změna provedena v souladu se zákonem a zadavatel je schopen změny finančně pokrýt, neměla by taková změna představovat pro akci problém.

* Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Od začátku jsem říkal, že ministerstvo vnitra nechci vnímat jako ministerstvo represe, ale jako ministerstvo bezpečí, což samozřejmě vyžaduje řadu věcí. První z nich je funkční policie, hasičské záchranné sbory. Nemám pocit, že by fungovaly nějak špatně, ale u policie je potřeba minimálně dotáhnout do konce reformu specializovaných pracovišť, zefektivnit práci dopravní policie a vůbec dát lidem pocit, že policie skutečně pomáhá a chrání. 

Co se ministerstva týká, chceme se zaměřit i na veřejnou správu, kdy po systematizaci v dubnu vznikne konečně na ministerstvu vnitra sekce veřejné správy s vlastním zázemím, vlastním náměstkem. To má vést také k lepší komunikaci s regiony. Málokdo si uvědomuje, že ministerstvo vnitra není jen ministerstvo policie a hasičů a jedné tajné služby, ale je také ministerstvem moderního a efektivního státu.

Poslední věc, kterou bych rád zmínil, je vliv na kvalitní strategickou komunikaci státu jako takového, aby dokázal být občanům blízko, aby dokázal čelit dezinformacím, nebo hybridním hrozbám, což je také stále aktuální. 

* Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: V resortu práce a sociálních věcí zejména jde o budování kapacit v oblasti dlouhodobé péče, modernizaci již existujících sociálních služeb, úpravy a opravy současných objektů, ale i podpora terénních a ambulantních sociálních služeb, které udržují klienta v domácím prostředí. Kromě nastavení podpory zmíněných projektů se snažíme komunikovat se starosty, co by nám na daném území dávalo logiku podpořit, anebo když se ozvou, tak jim se vším pomůžeme.

Například se na mne obrátil starosta ze Zlínského kraje, že v souladu s našimi plány rozvoje sociálních služeb chystají výstavbu domova pro seniory. Vysvětlili jsme mu možnosti financování a poradili s přípravou projektu. Zároveň při tom sbírám zpětnou vazbu, co je z naší strany dobře nastaveno a kde naopak v praxi něco drhne a měli bychom to změnit.

* Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ve funkci ministra zdravotnictví se chci zaměřit nejen na řešení aktuálního problému v podobě celosvětové pandemie onemocnění COVID-19 a jejích dopadů na společnost, ale také na další oblasti a problematiku českého zdravotnictví. Mým cílem je, aby občan, pacient, v České republice měl stejnou nebo srovnatelnou péči, jako občan, pacient, v jakékoliv středoevropské zemi např. v Německu nebo Rakousku. Důraz a vysokou prioritu budu klást také na prevenci a preventivní zdravotní programy napříč lékařskými obory, protože včasná diagnostika a prevence je skutečně klíčovým a důležitým faktorem rozvoje zdravé společnosti a předpokladem pro úspěšné zvládnutí každé léčby.

Na úřad ministerstva jsem nastoupil ve chvíli, kdy ještě stále v České republice veškeré společenské dění, životy lidí, ovlivňovaly dopady vládních nařízení a opatření spojené s řešením celosvětové pandemie covid-19. Z tohoto důvodu bylo nutné převzít tuto agendu a určit priority, které nám pomohou toto období překlenout.

V první řadě bych samozřejmě rád postupoval podle programového prohlášení vlády, kde jsme si dali za úkol podpořit oblast veřejného zdraví, tedy kvalitní a dostupnou péči pro všechny naše spoluobčany. Programové prohlášení je právě od toho, aby jej ministři jednotlivých vládních resortů plnili a prosazovali. To je politika, kterou se řídím a se kterou já počítám.

* Martin Kupka, ministr dopravy: Při převzetí úřadu jsem si vytkl několik priorit. Ze silničních staveb je pro vládu priorita dostavba pražského okruhu, hlavně části z Běchovic k D1, tzv. úsek 511. Dále je prioritou dostavba D35 do Mohelnice. Letos budeme zprovozňovat další úsek z Časů do Ostrova a v příštím roce by se měly zahajovat další úseky této tolik potřebné dálnice. Pro řidiče chystáme také digitalizaci dopravních agend, aby lidé museli na úřad jen v nejnutnějších případech a běžné žádosti vyřídili online.

Ze železnice mám jako prioritu přípravu vysokorychlostních tratí, aby byla Česká republika konkurenceschopná v Evropě. První pilotní úsek se má začít stavět v roce 2025 mezi Běchovicemi a Poříčany, který bude součástí VRT Praha-Brno. Připravují se i další koridory, např. do Ústí nad Labem nebo z Brna do Ostravy.

* Petr Gazdík, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Mou jednoznačnou prioritou je pokračovat v zavádění Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Tento dokument si dává za cíl mimo jiné snížení nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnění maximálního rozvoje potenciálu žáků a studentů, což považuji za palčivý problém českého školství. V tomto směru se chystáme více podporovat především školy v socioekonomicky slabších regionech. Už jsme také zahájili diskusi o nové podobě maturitní zkoušky. Další prioritou je zaměřit vzdělávání více na získání kompetencí, potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život – s tím souvisí revize rámcových vzdělávacích programů, na které resort usilovně pracuje.

Nepředpokládám, že by současná politická situace ve světě naše priority a plány nějak změnila. V těchto dnech si však ještě silněji uvědomujeme, jak důležité je žáky ve škole objektivně informovat o aktuálním dění ve světě v souladu s postojem České republiky. Musíme podporovat vytváření společenství zdravých vztahů, budovat atmosféru spolupráce a vzájemného respektu, a tím eliminovat nenávist a nepřátelství mezi příslušníky různých národů žijících na území naší země, protože to do zdravých školních kolektivů rozhodně nepatří.

* Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Spolupráce s představiteli obcí a měst na správném nastavení konkrétních parametrů u jednotlivých dotačních výzev a projektů je určitě ta správná cesta. Díky zkušenostem komunálních politiků přímo z praxe jsme schopni předejít budoucím problémům. Konkrétně se to například ukazuje na projektu digitálně technických map, který si za svůj cíl klade digitalizaci stavebního řízení. To velmi ulehčí konkrétní stavební projekty, protože obecní samosprávy budou hned vědět, kde jim v katastru vedou jaké sítě, a budou tak moci své projekty lépe a efektivněji plánovat.

* Zdeněk Nekula, ministr zemědělství: Myslím, že stabilní zemědělství podstatnou měrou přispívá k rozvoji obcí. Poskytuje na venkově pracovní příležitosti nejenom přímo, ale i v návazných profesích. Určitě chci, aby šla větší podpora malým a středním zemědělcům, na ekologické zemědělství či na precizní zemědělství.

Budeme dál pokračovat v péči o vodní hospodářství, kde na letošek, i přes plánované úspory, nebudeme snižovat dotace, protože použijeme nespotřebované peníze ze zůstatku z předchozího roku. Rozvoj vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod a propojování vodárenských soustav tak nebude nijak narušen. Nerad bych také snižoval rozpočet na pozemkové úpravy, protože je to jeden z nejdůležitějších nástrojů ke zlepšení struktury krajiny a narovnání majetkoprávních vztahů.

Rovněž pomáháme obnovovat lesy. Například kromě příspěvku na hospodaření v lesích a kůrovcového příspěvku jsme nedávno spustili nový program na podporu adaptace lesů na změny klimatu. Příspěvky až do výše 4,1 miliarda korun za rok mohou získat vlastníci, včetně obcí a měst, kteří připravují lesy na dopady klimatické změny, hospodaří přírodě blízkým způsobem, podporují přirozenou obnovu lesa, zvyšují jeho druhovou pestrost a pečují o lesní půdu. Program je určený pro soukromé, obecní i státní vlastníky lesů do roku 2026.

Důležité je, aby samy obce měly zájem o vlastní rozvoj, protože místní lidé sami nejlépe vědí, co je pro kterou obec potřeba. Tady bych vyzdvihl práci místních akčních skupin, tedy společenství občanů, neziskových organizací, podnikatelů a veřejné správy, které velmi dobře koordinují při zlepšování života na venkově, a k tomu se jim daří získávat zdroje z evropských i národních dotací. Už dlouhodobě se osvědčila metoda LEADER, kdy veškeré podněty vycházejí takzvaně zdola, přímo od občanů nebo venkovských subjektů.

Pro nové programovací období do roku 2027 je pro místní akční skupiny připraveno v průměru 40 milionů eur na rok, přibližně 1 miliarda korun. Už z toho jasně vyplývá, že nám i Evropská unie na rozvoji obcí záleží a považujeme ho za klíčový pro zlepšení života našich obyvatel.

* Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí: Podporujeme a nadále budeme podporovat výstavbu vodohospodářské infrastruktury, zejména výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizací, vodovodních přivaděčů a vodovodních řádů nebo úpraven pitné vody. V novém OP Životní prostředí, který by se měl rozeběhnout v brzké době bude tato naše dotační podpora na prvním místě. Díky tomu očekáváme zlepšení dodávek pitné vody a lepší úpravy surové vody. ¨

Kromě toho budeme samozřejmě podporovat odpadové hospodářství obcí, dále nákupy vozidel s alternativními pohony pro obce a kraje, adaptaci obcí na změnu klimatu prostřednictvím Paktu starostů a primátorů pro klima a energii, dále máme společný dotační titul na renovaci veřejného osvětlení a samozřejmě pokračujeme v úspěšném programu kotlíkových dotací.
Na spolupráci s obcemi a městy se velmi těším, ostatně jako bývalá starostka si troufám říct, že jejich pohledu rozumím. Naším velkým společným úkolem je naplňování požadavků odpadového zákona, třídění a využívání recyklovaných materiálů. Novelou zákona o veřejných zakázkách došlo k úpravě, která dává přednost zeleným veřejným zakázkám pro veřejnou správu tak, aby se rozhýbala poptávka právě po recyklátech.

Dalším tématem jsou biologicky rozložitelné odpady, tedy nejen jejich sběr, ale i využívání nebo využití kompostu od jednotlivých občanů nebo spolků.

* Martin Baxa, ministr kultury: V první řadě budu rád za jakoukoli pozitivní iniciativu z našich měst a obcí. Jako plzeňský primátor jsem se snažil být aktivním iniciátorem různých debat a nápadů. Aktivní přístup se mi vždy vyplatil. Obecně razím tezi „pomoz si a bude ti pomoženo“. Ta je právě v oblasti spolupráce státu a municipalit mimořádně důležitá. A o kultuře to platí dvojnásob. Důležité je i sdílení zkušeností.  Aktuálně vedu jednání s českými kandidátskými městy na Evropské hlavní město kultury. Jsem rád, že jim mohu nabídnout nejen ministerskou podporu, ale i osobní zkušenosti z příprav projektu a i ze samotného roku 2015, kdy tento titul nosila moje milá Plzeň. Bude mi potěšením převzít záštitu nad kteroukoli smysluplnou aktivitou, která povede ke sjednocování přístupu státu a samospráv ke kultuře.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down