Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajmavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Barbora Arndt, starostka obce Suchohrdly. Portrétní snímek starostky této sympatické menší obce (502 obyvatel) u Miroslavi na Znojemsku najdete na první straně obálky zářijové Moderní obce.
Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů ze zářijového čísla Moderní obce.
Libor Honzárek, předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, místostarosta Havlíčkova Brodu: Ministerstvo kultury letos předložilo nový návrh památkového zákona a negativní reakce na jeho předlohu se dostavily velmi rychle. Nezbývá než věřit, že se budou kompetentní odborníci vzájemně přesvědčovat pouze polemikou čistě profesionální, směřující k ušlechtilému cíli, čímž je jednoznačně vůle po zajištění ochrany památkového fondu jakožto jedinečného národního pokladu zanechaného nám tu po našich předcích.
Barbora Arndt, starostka obce Suchohrdly na Znojemsku: Obecní rozpočet je nyní osm milionů korun, a obec je schopná ročně přispět dvěma až třemi miliony korun na menší investiční akce. Na ty velké si bohužel už musí půjčit. Pak do toho vstoupí stát, který s ohledem na výši dluhu stanoví obci výši splátek a pohrozí snížením daňových prostředků, pokud to obec nedodrží. Pěkné že? Já se ptám – proč nás nenechají, když jsme samospráva? A jaký dluh má stát, kolik on dluží? Proč se nezohlední, že jsme si půjčili na to, abychom mohli udržet život v obci?
Martin Švanda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: ÚOHS nevidí žádné zásadní překážky pro to, aby zadavatelé aplikovali odpovědné zadávání veřejných zakázek. V České republice je vždy pouze na rozhodnutí každého jednotlivého zadavatele, zda se takto rozhodne postupovat či nikoliv. ÚOHS má za to, že zákon o zadávání veřejných zakázek spolu s rozhodovací praxí ÚOHS a správních soudů poskytuje dostatek informací, pravidel a návodů, jak např. postupovat při stanovení zadávacích podmínek, vícekriteriálním hodnocení apod.
Miroslav Matej, Ministerstvo financí ČR, a Luděk Tesař, ekonom: Právní úprava v souladu s Ústavou ČR dává samosprávám značnou svobodu při financování svých aktivit prostřednictvím rozpočtů. Tato svoboda však, bohužel, poskytuje také značný prostor ke kreativitě, která vždy nepřispívá k naplnění hlavního účelu rozpočtu, tj. ke koncepčnímu plánování příjmů a výdajů. Po letech praxe se častěji objevují již zodpovězené zásadní otázky a vedle toho se rozšiřují nové mýty. Rozhodli jsme se proto společně vyzvat samosprávy ke zdravému návratu ke kořenům, vyvracíme zde některé mýty a propojujeme praxi a právní rámec ve vztahu k rozpočtu. Vytahujeme na světlo již starší stanoviska Ministerstva financí a předkládáme obcím určitá fakta, která by se jim mohla aktuálně hodit při sestavování rozpočtů.
Věra Kameníčková, analytička CRIF: Nakládání s odpady, za které jsou obce odpovědné, nezatěžují jejich rozpočty příliš. V době relativně rychle rostoucích příjmů ani nepřitahují pozornost představitelů obcí. Mezi obcemi jednotlivých krajů nalezneme v této souvislosti značné rozdíly. Pokud v budoucnu neporostou příjmy obcí tak, jako v posledních letech, mohou úspory v rámci nakládání s odpady zmírnit případné dopady nižších příjmů.
Petr Novotný, Institut cirkulární ekonomiky: S jistou rezervou můžeme zjednodušeně říci, že z každého tisíce tun bioodpadu je možné celoročně pohánět 2 autobusy. Jen v Brně lze ročně získat ke zpracování v bioplynové stanici střízlivým odhadem asi 30 tis. tun bioodpadu, který by mohl poskytnout energii pro pohon minimálně 60 autobusů.
Václav Bernard, starosta městyse Všeruby na Domažlicku: Každý den napočítáme v naší obci až 1000 nákladních automobilů, což výrazně zhoršuje životní prostředí, ubývá nám obyvatel. Po rozšíření mýta na některé silnice prvních tříd by seu nás počet kamionů mohl zvýšit až na dvojnásobek.
Lukáš Kříž, IT expert: Podle oslovených manažerů IT oddělení v místní veřejné správě USA činnost jejich institucí v horizontu tří až pěti let nejvíce ovlivní internet věcí, umělá inteligence, technologie blockchain, autonomní vozidla, rozšířená a virtuální realita a samořiditelné vzdušné dopravní prostředky, tedy především drony. Všechny tyto trendy mohou i na místní úrovni zkvalitnit a zefektivnit poskytování služeb veřejné správy.
Jan Alexa, analytická a výzkumná společnost IDC: Většina českých měst stále poněkud tápe, co se týče schopnosti implementovat moderní technologie, zejména cloudu. Obecně také města postrádají schopnosti ex post kontroly efektivity provedených Smart City projektů, často zůstává pouze u kontroly formální správnosti výdajů. A v neposlední řadě města často nejsou schopna „chytré“ projekty rozšířit i na jiné organizační složky než městský úřad, například přímo řízené organizace.
Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví: Jednoznačně podporuji proces tzv. rekodifikace stavebního práva. Nejde totiž pouze o samotný stavební zákon, ale o celý soubor asi osmdesáti zákonných předpisů. Celého procesu přípravy věcného záměru zákona jsme se jako Svaz aktivně účastnili, mimo jiné jsme členy kolegia ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové právě pro přípravu celé rekodifikace. Hlavní přínos nového zákona vidím v urychlení, zjednodušení a zlevnění investorské přípravy staveb, což se také pozitivně odrazí v době jejich realizace.
Věra Palkovská, primátorka města Třince: Metodu BIM, neboli informačního modelování staveb, jsme se rozhodli využít při výstavbě tělocvičny pro děti ze ZŠ Gustawa Przeczka s polským jazykem vyučovacím a českou Jubilejní Masarykovou ZŠ. Na začátku bylo nutné změnit dosavadní přístup v myšlení a ve fázi projektu se zaměřit více na samotný provoz než realizaci. Proto byly od začátku vybírány materiály, které svými vlastnostmi snižují nároky na výdej energií.
Po podpisu smlouvy s generálním dodavatelem a dalšími zúčastněnými v procesu stavby jsme se dohodli, že veškerá data budou od počátku ukládána na jedno sdílené datové prostředí označované jako CDE. V tomto prostředí například probíhala komunikace, sdílení zápisů z kontrolních dnů a byla tam i nahrána a následně sdílena projektová dokumentace využívaná všemi, kdo s ní potřebovali pracovat. Již od počátku se proto nestávalo, že by někdo z týmu neobdržel zápis z kontrolního dne nebo že by se mu důležitý dokument ztratil ve spamu.
Od zhotovitele jsme následně požadovali, aby veškeré dokumenty týkající se stavby nahrával právě do našeho CDE.
Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora: Ředitelé škol jsou z jistého hlediska ve svých funkcích prodlouženou rukou státu při poskytování této veřejné služby. Nejsou to tedy pouze vedoucí pracovníci obecních institucí, ale jejich role je v tomto směru komplexnější a složitější a jako takovou je potřeba ji vnímat. A o to větší význam mají společné diskuse jednotlivých aktérů ve vzdělávání, včetně maximálního zapojování zřizovatelů do těchto debat.
Na ředitele školy nelze pohlížet pouze jako na manažera jakékoli jiné obecní společnosti. Ředitel školy samozřejmě manažerem je, ale primárně má být „prvním učitelem“ a lídrem celého pedagogického procesu.
Proto není vhodné posuzovat práci ředitele školy pouze z „provozních pozic“, ale je třeba vnímat i věcný rozměr jeho práce spočívající v zajištění kvality veřejné služby, tedy vlastního vzdělávání a s ním souvisejících činností.
Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Územní studii krajiny pořizuje úřad územního plánování pro celý správní obvod ORP. Přitom je nepochybné, že o tom, že studie bude pořízena, rozhodla pouze jedna jednotka územní samosprávy, která vykonává současně v rámci přenesené působnosti na daném území státní správu, a proto jako jediná měla vliv na zadání studie – a bude mít jako jediná vliv na její obsah a konečný výstup. Totiž pouze ona je smluvním partnerem zpracovatele (dodavatele studie).
Zbyněk Vočka, vedoucí oddělení sociální pomoci, Odbor sociálních věcí Krajskýého úřadu Olomouckého kraje: Domnívám se, že finanční prostředky opatrovance, jež jsou tvořeny příjmy z dávek důchodového pojištění či dávek pomoci v hmotné nouzi a které má opatrovanec na depozitním účtu obce, nemohou podléhat exekuci. Pokud by šlo o důchod z důchodového pojištění, byl by tento již postižen exekucí, přičemž opatrovanci by byla vyplacena zbývající nezabavitelná část důchodu.*
* Moderní obec v digitální verzi si můžete zakoupit (celoroční i pololetní předplatné, stejně jako jednotlivá vydání) na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .
* Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/.
/rš/
