Jaké jsou postoje obyvatel a představitelů samospráv vesnických památkových rezervací (VPR) a vesnických památkových zón (VPZ) a zástupců Národního památkového ústavu (NPÚ) k památkové ochraně, k bydlení v těchto obcích a možnosti využití těchto památkových souborů pro cestovní ruch?
Výše položenou otázkou se zabýval sociologický průzkum s názvem Regionální rozvoj a plošná ochrana souborů lidové architektury, který se uskutečnil v druhé polovině roku 2006 a začátkem letošního roku. Do studie bylo zahrnuto 792 respondentů z VPR a VPZ (viz tab. 1). Vedle toho byli formou řízeného rozhovoru osloveni představitelé sledovaných obcí a pracovník NPÚ, který má ve svém referátu uvedené obce. Celkem bylo osloveno 47 starostů, 8 místo-starostů a 10 pracovníků NPÚ.
NEJČASTĚJŠÍ ODPOVĚDI
Na otázku "Myslíte si, že se starosta a obecní zastupitelstvo zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou vaší obce?" odpovědělo 61 % ano nebo spíše ano, 30 % nevědělo, jak se k této otázce postavit a jen 9 % se domnívá, že nedostatečně.
Dvě třetiny respondentů si myslí, že k nim turisté jezdí, z toho 28 % odpovědělo, že velmi často. Odpovědi se však významně lišily podle jednotlivých regionů. Nejméně turistů jezdí do VPZ na Plzeňsku, nejčastěji je lze potkat v památkově chráněných obcích okresů České Budějovice a Česká Lípa. Přitom obyvatelé VPZ na Plzeňsku jsou nejčastěji přesvědčeni o tom, že prohlášení jejich obcí VPZ bylo přínosem (64 %), zatímco na Českolipsku jen 22 % a Českobudějovicku 24 %. Z toho lze usuzovat, že zvýšený počet turistů nepovažují obyvatelé vždy za přínos. Obyvatelé sledovaných obcí nejčastěji vyjadřovali názor, že pro zvýšení zájmu turistů by se mělo zastupitelstvo zaměřit na kvalitu komunikací, veřejných prostranství a pořádek v obci. Druhé nejčastěji zmiňované návrhy souvisely s marketingem (infocentra, publikace a celkově propagace obce). Teprve na třetím místě je požadavek získat veřejné prostředky na opravu domů v obci. Nejméně návrhů na zvýšení zájmu turistů se týkalo vybudování restaurací, penzionů, sportovišť či různých kulturních akcí.
HLAVNÍ ZÁVĚRY VÝZKUMU
Při statistickém zpracování výsledků šetření byly také srovnávány postoje obyvatel VPR a VPZ a obce Holašovice, zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (viz tab. 2).
Z uskutečněného výzkumu plynou tyto hlavní závěry:
V památkově chráněných vesnicích zdaleka nepřevládají rekreační objekty, ale 77 % obyvatel žije ve vlastních domech.
Mezi obyvateli VPR a VPZ převládají ti, kteří zde již dlouhodobě bydlí a projevuje se to také na vysokém podílu lidí důchodového věku.
Zhruba tři pětiny obyvatel si uvědomují výhody a nevýhody bydlení v památkově chráněných vesnických územích a asi čtvrtina si myslí, že prohlášení obce VPR nebo VPZ nebylo pro obec přínosem.
Téměř dvě pětiny obyvatel jsou hrdé na to, že bydlí v těchto obcích, a pouze 5 % je s bydlením v těchto obcích nespokojeno.
Průměrně dvě třetiny obyvatel se domnívají, že k nim velmi často nebo občas jezdí turisté, aby si obec prohlédli.
Většina VPR a VPZ má zpracovanou územně-plánovací dokumentaci, alespoň na úrovni urbanistické studie.
Pokud má obec zpracován strategický plán, nebo alespoň plán rozvoje venkova, pak často v rámci mikroregionu.
Postoje starostů k dalším otázkám, týkajícím se výhod a nevýhod památkové ochrany, vztahu k úřadům a podobně, se neliší od názorů obyvatel jejich obce.
V jednotlivých obcích velmi často převažující postoje obyvatel korelují s názorem starosty. Dalo by se říci, že představitel obce značně ovlivňuje názory obyvatel, nebo obráceně se přizpůsobuje náladám v obci.
Pracovníci NPÚ jsou jednoznačně přesvědčeni o přínosu památkové ochrany souborů lidové architektury pro rozvoj těchto obcí. Domnívají se, že oni rozvoj těchto obcí nekomplikují a při jednání s občany se setkávají s celou škálou postojů od arogance až po pozitivní přístup k požadavkům památkové ochrany. Především kladně hodnotí přístup chalupářů ve srovnání se stálými obyvateli obcí.
Literatura
Bureš, P., Škabrada, J., Šnajdrová, H.: Památková ochrana historických vesnic v České republice, Praha: Ministerstvo kultury ČR, 1996, 120 s., ISBN 80 - 902096 - 2 - 9.
Cozlová, K., Pešková, L.,Hanzlíčková,
M., Douchová, I., Hejná, V., Metličková,
M., Šebáková, A.: Regionální rozvoj a plošná ochrana souborů lidové architektury v obcích vybraného okresu.
Diplomová práce: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, České Budějovice 2007 (vedoucí všech prací Vaníček, J.)
JIŘÍ VANÍČEK
Vysoká škola polytechnická, Jihlava
