V Kanceláři veřejného ochránce práv se diskutovalo o stavebním právu

Tradiční kulatý stůl veřejného ochránce práv o problematice stavebního práva dostal letos novou podobu. Zatímco v minulých letech právníci Kanceláře ombudsmana představovali zástupcům krajských úřadů a Ministerstva pro místní rozvoj zajímavé případy z činnosti veřejného ochránce práv, tentokrát se ombudsman zajímal, s jakými problémy se aktuálně v praxi potýkají, a požádal o výběr námětů právě zástupce úřadů. Ti tak měli možnost o tématech diskutovat napříč všemi regiony a dozvědět se, jak na danou problematiku nahlíží ombudsman.

Úředníci s právníky ombudsmana probírali například praxi udělování výjimek z obecných požadavků pro výstavbu. O výjimku stavebník žádá třeba, pokud chce stavět u hranice pozemku nebo blíž k sousednímu domu, než dovolují předpisy. Na výjimku není právní nárok, ale podle ombudsmana by se stavební úřady měly žádostmi věcně zabývat, posoudit je a přizvat k účasti na řízení dotčené sousedy. Zásadní podle ombudsmana je, aby úřad povolenou výjimku v rozhodnutí jasně specifikoval.

Účastníci kulatého stolu řešili také dopady novely zákona o požární ochraně, podle které už hasiči nemusí posuzovat některé stavby z pohledu požární bezpečnosti. Obavy stavebních úřadů, že aplikace takového pravidla u některých stavebních záměrů s sebou nese značné riziko, sdílejí i právníci Kanceláře ombudsmana: „Zvlášť u stavebních úprav bytových domů musí být požární bezpečnost prioritou, zanedbání požární prevence a neposouzení projektu odborným dotčeným orgánem by totiž mohlo mít katastrofální následky. Požárně bezpečnostní řešení v projektu sice zajišťuje specialista, ovšem pracovníci stavebních úřadů často nemají potřebné odborné znalosti k posouzení jeho správnosti a hasiči už projekt ze zákona neposuzují,“ popsal Pavel Půček, vedoucí odboru stavebního a životního prostředí Kanceláře veřejného ochránce práv. Ombudsman chce kvůli tomuto problému vyvolat jednání s generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru a zváží pak možnost iniciovat změnu zákona. 

Dostalo se i na diskusi o sporném rozhodnutí krajského soudu, který dospěl k závěru, že v rámci povolení demolice domu v řadové zástavbě by měl stavební úřad nařídit vlastníkovi, aby zajistil zateplení štítové zdi sousedního domu, kterou zbouráním obnaží. Účastníci kulatého stolu považovali podobné zhodnocení cizí nemovitosti, provedené na příkaz stavebního úřadu, za problematické. Zda je takový názor soudu v souladu s právním řádem, může posoudit ještě Nejvyšší správní soud (NSS). Ovšem až v nějakém jiném případě, protože ten zmíněný se k NSS nedostal.

Zástupci Krajského úřadu Pardubického kraje přišli na kulatý stůl s tématem opakovaných žádostí o dodatečné povolení stavby. Ty i podle zkušeností z ostatních regionů využívají k obstrukcím stavebníci, kteří se chtějí vyhnout vydání rozhodnutí o odstranění nepovolené stavby. Úřad totiž takové rozhodnutí nemůže vydat, pokud zároveň řeší právě možné dodatečné povolení stavby. Stavebníci tak po zamítnutí jedné žádosti o dodatečné povolení okamžitě podávají další a další, a tím odstranění nepovolené stavby oddalují.

Mezi další diskutovaná témata patřila například povinnost zahrnout mezi účastníky řízení i Společenství vlastníků jednotek, pokud zamýšlená stavba zasáhne společné části domu spravovaného daným SVJ, typicky prachem, hlukem nebo vibracemi. K rozsudku Nejvyššího správního soudu, který otázku účastenství SVJ řešil, mají krajské úřady - na rozdíl od ombudsmana -  výhrady. Na kulatém stole ale účastníci deklaroval, že ve své praxi názor soudu respektují.*

/zr/

Na snímku: Budova Kanceláře veřejného ochránce práv v Brně

Foto: archiv úřadu

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down