V Liberci se uskutečnilo průlomové setkání k projektu 100 klimaticky neutrálních a chytrých měst do roku 2030, kterého se zúčastnili zástupci čtyř českých ministerstev, Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Technologické agentury ČR a dalších významných institucí, včetně evropské platformy NetZeroCities. Město zahájilo diskuzi o podpoře Liberce z národní i regionální úrovně k jeho ambicím stát se do budoucna klimaticky neutrálním.
Město Liberec je od roku 2022 členským městem EU mise 100 klimaticky neutrálních a chytrých měst do roku 2030. V rámci projektu se má zavázat ke klimatické neutralitě a také získat tzv. Mission Label, neboli určitou certifikaci, která městu umožní čerpat další benefity. Liberec tím získává větší kredit i v rámci Evropy. A to včetně propojení na další města a relevantní experty, ale také k možnostem a informacím o dalších zdrojích financování. Smyslem celé mise je hledat nové způsoby řízení a propojování, ale především snaha o snižování emisí. A to na všech úrovních, kdy se mají zapojit všichni relevantní aktéři v rámci území města i v regionální i národní.
To je i důvod, proč se právě nyní uskutečnilo jednání, na kterém se vedení města a Libereckého kraje setkala se zástupci řady expertních institucí. Například ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a dále Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Národní sítě Zdravých měst ČR, Agentury regionálního rozvoje (ARR) Libereckého kraje, regionální kanceláře Technologické agentury ČR a EU platformy NetZeroCities.
„Schůzku jsme iniciovali proto, že my i zástupci všech dotčených celostátních institucí a organizací, vnímáme, že Liberec je třeba začít intenzivně podporovat v jeho misi nejen na regionální, ale především také na národní úrovni,“ říká Šárka Prachařová, náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a dotace. Město má velmi omezené kapacity a možnosti, proto je třeba zapojovat i další aktéry a využít veškerou možnou podporu.
„Rádi bychom následovali příklad jiných evropských zemí a iniciovali vznik určité platformy, ale také jednoho kontaktního místa na národní úrovni, které by fungovalo jako meziresortní a komplexně dokázalo podpořit nejen nás, tedy průkopnické město Liberec, ale i další česká města, která budou cílit na klimatickou neutralitu,“ dodává náměstkyně.
V rámci jednání byla účastníkům představena samotná EU mise 100 klimaticky neutrálních a chytrých měst do roku 2030 a liberecká iniciativa v rámci členství v této misi. Hlavním cílem bylo prezentovat bariéry dalšího postupu města a v návaznosti na to i konkrétní možnosti podpory, které by Liberec od státu uvítal. „Největším problémem pro náš další rozvoj jsou totiž hlavně naše interní kapacity. Ať už personální nebo finanční,“ vysvětluje náměstkyně Šárka Prachařová.
Kromě personálního posílení pro samotné strategické plánování a přípravu v této oblasti, zahrnující nastavování celého ekosystému města, včetně spolupráce s aktéry z průmyslu, participace občanů, propagace a osvěty, chybí městu i dostatek financí na implementaci vznikajícího akčního plánu, tedy investice na konkrétní projekty. Klíčové je, aby Liberec mohl navýšit investice směřující například do komplexní renovace budov, budování obnovitelných zdrojů, ekologizaci dopravy a dalších projektů. Kromě financí město naráží i na různé legislativní a regulatorní bariéry, které se týkají zejména libereckých záměrů v rámci budování komunitní energetiky a větrných elektráren.
„Pracujeme na budování komunitní energetiky ve městě. A v rámci toho spolupracujeme s různými partnery, jako je například Teplárna Liberec nebo Technická univerzita v Liberci. Naším cílem je nastavit dané společenství takovým způsobem, aby se komunitní energetika v budoucnu mohla adekvátně rozvíjet, růst. To znamená, aby do ní mohly plynout investice i od soukromých investorů,“ upozorňuje Vojtěch Prachař, zastupitel města zodpovědný za přípravu komunitní energetiky v Liberci. Společenství řídící komunitní energetiku by mělo vzniknout už k 1. září letošního roku.
V rámci setkání zástupci diskutovali také aktivity jednotlivých účastníků, mimo jiné například to, jak lze podpořit inovační ekosystém v Liberci. Ale i možnosti vytvoření společných pilotních projektů, nebo jakými způsoby lze v Liberci otestovat nová, inovativní řešení a technologie. Představen byl i vznikající Sociální klimatický fond. Hovořilo se také o společném podpisu vznikající liberecké klimatické smlouvy, která bude na podzim 2024 předložena Evropské komisi.
Miroslav Scheiner z MPO seznámil s tím, jak lze Liberec podpořit v oblasti posilování jeho inovačního ekosystému a jeho visibility v rámci celé ČR i EU. Na téma inovačního prostředí navázali zástupci CzechInvestu, kteří zdůrazňovali význam soukromých firem, start-upů, ale i inovativních technických řešení, ke kterým má agentura přístup, a která mohou liberecké firmy podpořit například v rámci ekologizace jejich výrobních procesů.
Zástupci MMR preferovali nutnost následovat dobrou evropskou praxi a nastavení celého ekosystému pro česká města, která chtějí být klimaticky neutrální. Je nezbytné, aby vznikl určitý zastřešující tým. Respektive platforma, která by měla být meziresortní a podpořit města na všech úrovních. V příštích týdnech se uskuteční navazující setkání, kde se budou řešit další konkrétní kroky v rámci podpory Liberce a českých měst obecně.*
/tz/
