Menu
e-shop
Česká komora architektů v loňském roce potvrdila regulérnost u 72 architektonických soutěží. Zástupci komory to oznámili na diskusním setkání OTTA, které je pravidelně každý rok v lednu věnováno architektonickým soutěžím.
Jak minulý čtvrtek 19. února v tiskové zprávě sdělila Česká komora architektů (ČKA), v uplynulém roce byl vyhlášen rekordní počet architektonických soutěží. Ještě před zhruba patnácti lety by současných 72 soutěží znělo téměř neuvěřitelně. „Vnímáme to jako potvrzení narůstajícího zájmu o kvalitně vystavěné prostředí – jak u veřejných, tak u soukromých investorů," praví se v tiskové zprávě ČKA, která se odvolala na informace, jež letos 27. ledna zazněly diskusním setkání OTTA ((open think tank architektů)
Úvodního slova se na OTTA ujal místopředseda ČKA a neúnavný propagátor architektonických soutěží Petr Lešek. „Do roku 2011 bylo vyhlašováno zhruba deset až dvacet soutěží ročně. Právě v té době se ČKA začala výrazným způsobem angažovat v popularizaci architektonických soutěží, a proto mám radost, že za posledních 15 let narostl jejich počet téměř šestkrát,“ připomněl důležitou roli České komory architektů.
Architektonická soutěž na novou svazkovou školu pro 540 žáků, kterou společně vyhlásily obce Dobříč, Choteč, Chýnice, Ořech, Tachlovice a Zbuzany (vesměs okres Praha-západ), už má svého vítěze. Stal se jím tým architektů složený z Josefa Choce, Filipa Raška, Jonáše Mikšovského, Natálie Kristýnkové, Barbory Lopraisové a Michaila Nužného. Vizualizace: autorský tým
Předseda pracovní skupiny ČKA pro soutěže a veřejné zakázky (PSS) Mirko Lev seznámil přítomné s reorganizací pracovní skupiny, jejíž součástí je vytvoření pozice pěti stálých konzultantů a možnost zrychleného posouzení soutěžních podmínek, a také s aktuálním stavem přípravy interaktivních soutěžních podmínek, aktivitami evropské platformy pro soutěže Arch-E a situací v oblasti architektonických soutěží v Portugalsku.
Architektonickou soutěž na Mezigenerační centrum Osmička v Táboře vyhrálo architektonické studio Neuhäusl Hunal s. r. o. Vizualizace: architektonické studio Neuhäusl Hunal s. r. o.
Samotnou statistiku (nejen) za loňský rok přednesl Tomáš Zdvihal, člen PSS. Jak uvedl, analýza posoutěžních procesů za posledních deset let (509 soutěží) ukazuje, že hlavní motivací investorů k vypisování soutěží není marketing, ale především snaha získat kvalitní projekt. Podle Tomáše Zdvihala totiž téměř 80 % architektonických soutěží ve sledovaném období pokračuje navazujícími projekčními fázemi nebo realizací.
Z hlediska typologie architektonických soutěží zůstává situace v posledních letech poměrně stabilní. I v roce 2025 dominovaly otevřené jednofázové a dvoufázové soutěže, které tvořily 53 %, přičemž jejich počet je dlouhodobě konstantní. Užší soutěže představují zhruba čtvrtinu z celkového počtu 72 soutěží.
V roce 2025 výrazně vzrostl také podíl soukromých investorů, kteří se rozhodli postupovat formou regulérní architektonické soutěže (19 % všech soutěží). Vzhledem k tomu, že soukromí investoři se nemusejí řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek, mohou častěji volit odlišné, zpravidla neanonymní formy soutěžních procesů – zejména workshopy (22 %).
Mezi veřejnými investory nadále výrazně převažují obce a města, které stojí za 62 % všech soutěží. Ze státních organizací lze vyzdvihnout zejména Správu železnic (5 soutěží) a Správu Pražského hradu (2 soutěže).
Velice zajímavý je také přehled týkající se realizací vzešlých z architektonické soutěže. I v tomto ohledu byl loňský rok rekordní, neboť jich bylo dokončeno celkem 16. Stejně jako v roce 2024 také loni dominovaly realizace v oblasti krajinářské architektury a veřejných prostranství – patří mezi ně např. Rullerovo nábřeží v Brně, Komenského park v Kolíně, náplavka a okolí sídla Libereckého kraje ad.
Výrazně jsou zastoupeny také školské stavby, konkrétně trojice svazkových škol ve Středočeském kraji (ZŠ VIDA v Chýni, ZŠ Lošbates v Louňovicích a ZŠ Pod Beckovem v Bašti), mateřská škola Vokovická v Praze 6 a přístavba školy se sportovní halou ve Starém Plzenci. Dokončena byla rovněž historicky největší sportovní stavba vzniklá na základě architektonické soutěže – Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Český pavilon na výstavě EXPO 2025 se navíc dočasně stal největší stavbou z dřevěných CLT panelů v Japonsku.
V pražském Slivenci byl dokončen obecní sál s knihovnou, který navázal na loni realizovaný obecní bytový dům a po 12 letech byl rovněž dokončen a schválen územní plán Mělníka.
Aktuálně je rozestavěno dalších téměř 50 projektů. Mnoho z nich však svědčí o tom, jak složité je v českém prostředí stavby úspěšně zrealizovat. Najdeme mezi nimi totiž příklady projektů, u nichž architektonická soutěž skončila před více než dvaceti lety, jako je Moravskoslezská knihovna v Ostravě (2004), rekonstrukce Václavského náměstí v Praze (2005) nebo areál Údolní 53 pro VUT Brno (2006).
„U rekordů však nakonec zůstaneme. Od roku 1993 evidujeme již 977 regulérních soutěží, což znamená, že v letošním roce nás s velkou pravděpodobností čeká jubilejní tisící soutěž,“ uzavřel přehled Tomáš Zdvihal.
Diskusní setkání se dále věnovalo metodice zapojení Národního památkového ústavu (NPÚ) do architektonických soutěží, která navazuje na memorandum uzavřené mezi NPÚ a ČKA v roce 2024. František Chupík, náměstek ředitelky NPÚ, a David Měska, vedoucí územního odborného pracoviště v Praze, na diskusním setkání OTTA představili praktický „tahák“ určený zadavatelům soutěží, jejichž záměry se dotýkají i prvků chráněných památkovou péčí.
Metodika upřesňuje roli Národního památkového ústavu zejména ve třech stěžejních bodech – ve fázi přípravy soutěže, při schvalování soutěžního zadání a v průběhu samotného soutěžního procesu prostřednictvím přizvaného odborníka. Cílem je definice způsobu zapojení experta památkové péče a získání jednoznačného vyjádření NPÚ již v raných fázích architektonických soutěží.
Jakub Chuchlík, náměstek primátora pro rozvoj a digitalizaci, představil zkušenosti Jablonce nad Nisou s využíváním architektonických soutěží. Zaměřil se na objem realizovaných soutěží, způsoby jejich přípravy a organizace a na praktické dopady soutěžního zadávání z pohledu veřejného zadavatele. Upozornil na přínosy soutěží pro kvalitu řešení i na problémy, které se v praxi objevují, včetně nároků na procesní přípravu, kapacity zadavatele a koordinaci jednotlivých aktérů.
Během diskuse účastníci sdíleli své praktické zkušenosti se zástupci NPÚ, debatovali o přínosech a rizicích užších architektonických soutěží a vyjádřili svůj názor k narůstajícímu počtu náhradníků závislé části poroty. (Pozn.: tito náhradníci, často z řad zastupitelů obce, se účastní všech zasedání poroty bez možnosti hlasovat.)
/tz/*
Vizualizace zcela nahoře: V architektonické soutěži o přístavbu radnice ostravského Městského obvodu Slezská Ostrava zvítězil návrh ateliéru A8000 s.r.o. Radnice to oznámila počátkem letošního ledna. Vizualizace: ateliér A8000 s.r.o.
