Včerejší jednání vlády se v některých bodech programu bezprostředně týkalo obcí, měst i krajů

Kabinet Andreje Babiše na svém zasedání v pondělí 20. dubna 2026 mj. podpořil malou novelu stavebního zákona, která má o rok odložit nasazení Národního geoportálu územního plánování, vyjádřil nesouhlasné stanovisko k zákonodárné iniciativě Pardubického kraje na úpravu rozpočtového určení krajů a také k návrhu skupiny poslanců na odstranění některých aplikačních potíží u krácení výše odměn při souběhu funkcí člena zastupitelstva více územních samosprávných celků. Vláda rovněž schválila převod agendy odboru průmyslové spolupráce, která dosud spadala pod Ministerstva obrany, na Ministerstvo průmyslu a obchodu, a přijala akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení.

Na svém včerejším jednání vláda Andreje Babiše mj. přijala souhlasné stanovisko k návrhu poslankyně Zuzany Mrázové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 167, https://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?O=10&T=167). K tomu návrhu malé novely stavebního zákona se na tiskové konferenci po jednání vyjádřila i samotná předkladatelka návrhu ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová.

Jak ministryně uvedla, cílem návrhu, který v roli poslankyně připravila, je prodloužení přechodného období pro použití jednoho ze systémů informační stavební správy, konkrétně Národního geoportálu územního plánování. Od spuštění digitalizace stavebního řízení uplynuly již téměř dva roky. Díky tzv. bypassu  digitalizace stavebního řízení bylo zavedeno přechodné období pro využití většiny informačních systémů stavební správy, a to až do konce roku 2027.

Pokud však jde o Národní geoportál územního plánování, toto přechodné období byla stanoveno pouze do konce letošního června, což ministryně Zuzana Mrázová označila za dědictví nepovedené digitalizace stavebního řízení.  „V tuto chvíli, je Národní geoportál územního plánování funkční, čímž byly naplněny milníky Národního plánu obnovy, ale bohužel nejsou stoprocentně otestovány všechny jeho funkcionality,“ konstatovala Zuzana Mrázová.

V té souvislosti poukázala na to, že z procesního hlediska, tak hrozí, že by mohlo dojít ke komplikacím v rámci správních procesů a projednávání územně plánovací dokumentace ze strany samospráv, ale například také u Územního rozvojového plánu v případě státu. „Je nutné si říci, že musíme naplnit i vymezení akceleračních zón právě v rámci změny číslo 2 Územního rozvojového plánu ČR – a i v tomto případě by byl ohrožen termín 31. srpna, která máme stanovený od Evropské komise,“ připomněla Zuzana Mrázová.

Jak dále konstatovala, Poslanecká sněmovna nyní projednává i tzv. velkou novelu stavebního zákona (viz sněmovní tisk 67). I tato novela podle jejích slov poměrně zásadním způsobem mění oblast územního plánování. A také tyto změny si vyžádají změny v nastavení Národního geoportálu územního plánování, který bude nutné opravit a v praxi otestovat, což bohužel nelze zaručit do konce června 2026.

„Z tohoto důvodu jsme předložila návrh malé novely stavebního zákona, jehož jedinou změnou je prodloužení přechodného období pro použití Národního geoportálu územního plánování, a to o jeden rok, do 30. června 2027,“ vysvětlila Zuzana Mrázová s tím, že návrh zákona z výše uvedených důvodů předkládá Poslanecké sněmovně se žádostí o vyslovení souhlasu s ním již v prvním čtení, aby nedošlo k ohrožení právní jistoty a procesů územního plánování.

S tímto svým návrhem seznámila všechny poslanecké kluby bez ohledu na to, zda jsou vládní či opoziční, protože se domnívá, že tato změna „není o politice, ale o tom, aby bylo nastaveno jasné právní prostředí pro obce, města, kraje a aby nebyly ohroženy správní úkony při pořizování územně plánovací dokumentace“.

Pardubický kraj se svou zákonodárnou iniciativou u vlády neuspěl

Kabinet Andreje Babiše včera naopak vydal nesouhlasné stanovisko k návrhu Zastupitelstva Pardubického kraje (viz sněmovní tisk č. 140 https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=10&CT=140&CT1=0).  na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 140).

Na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Andrej Babiš připustil, že rozpočtové určení daní (RUD) nemusí už být pro všechny kraje příliš spravedlivé. Během posledních let v jednotlivých krajích došlo k dalšímu vývoji, ať už jde například o změny v počtu obyvatel, žáků a studentů, v počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby kraje  nebo o změny co do délky silnic II. a III. třídy v jejich správě apod..

Podle Andreje Babiše však tyto problémy v přežitém nastavení RUD krajů nelze řešit tak, že „si jeden kraj řekne o více peněz“. Jak předseda vlády uvedl, debata o rozpočtovém určení daní pro kraje může proběhnout, jestliže všechny kraje za vládou přijdou se společným návrhem na jeho změnu.

Pardubický kraj na základě své zákonodárné iniciativy navrhuje změny v RUD krajů poukazem na to, že nastavení principu dělení objemu prostředků rozpočtového určení daní pro kraje je platné již téměř dvacet let a neměnné (fixní), aniž by odráželo průběžně probíhající změny v počtu obyvatel, změny zdravotních služeb, dopravy či školství.

To podle Zastupitelstva Pardubického kraje vyžaduje průběžnou, ideálně každoroční, aktualizaci nastavení, jako je tomu – byť částečně – v systému rozpočtového určení daní pro obce. V neposlední řadě současnému systému rozpočtového určení daní chybí spravedlivost v tom smyslu, že na výkon stejných veřejných služeb a kompetencí dostávají menší kraje méně peněz.

Zákonodárná iniciativa Pardubického kraje dále připomíná, že současná podoba RUD krajů nezohledňuje aktuální objem činností krajů a zejména jeho vývoj v čase, kde se disbalance mezi příjmy krajů prohlubuje s postupně rostoucími příjmy a výdaji. V roce 2001 byly kraje financovány formou dotací z věcně příslušných kapitol státního rozpočtu. Následně jim byly stanoveny podíly na příslušných částech sdílených daní.

Jak se dále zpřesní stanování výše odměn při souběhu funkcí? 

Vláda včera přijala také nesouhlasné stanovisko k návrhu poslanců Věry Kovářové, Matěje Hlavatého, Zdeny Kašparové, Jakuba Krainera, Elišky Olšákové, Michaely Opltové, Jana Papajanovského, Víta Rakušana, Lucie Sedmihradské, Julie Smejkalové, Michaely Šebelové a Barbory Urbanové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).

Skupina poslanců svým návrhem (viz sněmovní tisk č. 146, https://public.psp.cz/sqw/historie.sqw?t=146) mj. sledovala zejména to, aby se odstranily aplikační potíže u krácení výše odměn při souběhu funkcí člena zastupitelstva více územních samosprávných celků.

Návrh skupiny poslanců proto obsahoval správné vymezení okruhu funkcí, jejichž souběh vede ke krácení výše odměny; upuštění od postihu souběhu neuvolněných funkcí tak, aby upravovány byly jen souběhy uvolněných funkcí; ve vztahu k neuvolněným funkcím řešit pouze souběh s funkcí poslance, senátora či člena vlády (zrcadlově k již několik let existující právní úpravě v případě uvolněných zastupitelů) či s uvolněnou funkcí v jiném zastupitelstvu; řešení hypotetické situace krácení výše odměny v případě, že by dotyčný byl současně poslancem, senátorem nebo členem vlády a zároveň zastával dvě a více uvolněných funkcí, aby nedošlo v případě takovéto situace k dalšímu, „vícenásobnému“ krácení již jednou zkrácené odměny; zavedení informační povinnosti člena zastupitelstva, aby do 5 dnů od vzniku případné rozhodné skutečnosti mající vliv na výši jeho odměny o této skutečnosti informoval územní samosprávný celek, jehož je členem atd.*

Více viz sněmovní tisk č. 146, https://public.psp.cz/sqw/historie.sqw?t=146).

/rš/

Na snímku: Záběr z tiskové konference po jednání vlády 20. dubna 2026. Foto: Úřad vlády ČR