Menu
e-shop
Čtyři roky otevřenější komunikace měst a obcí začínají měnit také samotné voliče. Podíl lidí, kteří ve městech komunální dění aktivně sledují a zapojují se do něj, vzrostl od roku 2022 z 2 na 7 procent. V malých obcích se zvýšil z 5 na 6 procent. Volby do zastupitelstev obcí, které se se letos konají 9. a 10. října 2026, ukážou.
Podle aktuální analýzy Asociace moderně komunikujících samospráv (AMKOS) tak postupně dozrává nová generace aktivních voličů, pro kterou je vlastní zkušenost s komunikací radnice a její reakcí na zpětnou vazbu důležitou součástí volebního rozhodování.
Aktivní sledování
Aktivní zájem přitom neznamená pouze sledování politiky před volbami. Jde o voliče, kteří průběžně čtou aktuality města, sledují zastupitelstva nebo komunální politiky na sociálních sítích, používají městské aplikace, komunikují s radnicí, dávají podněty k řešení problémů nebo se zapojují do participativních projektů.
Právě ve městech je změna za poslední volební období nejvýraznější a roste přímo úměrně možnostem zapojení, které nabízí samotné radnice. Ještě v roce 2022 bylo možné mezi takto aktivně zapojené zařadit přibližně 2 % obyvatel, dnes je to 7 %. Rozdíl mezi městy a menšími obcemi, kde byl tradičně vztah občana s radnicí bezprostřednější, se tak prakticky vytratil. „Otevřenější komunikace začíná nést ovoce. Když si lidé zvyknou, že mohou dostávat informace přímo, položit otázku, upozornit na problém a vidět, co se s jejich podnětem stalo, jejich zájem zpravidla nekončí u jedné zprávy. Začnou mnohem více sledovat, co se v jejich okolí děje. Především ve městech tak vznikla početnější skupina lidí, která má s komunální politikou průběžný vztah, místo aby se o ni začala zajímat až několik týdnů před volbami,“ komentuje Ondřej Švrček, zakladatel komunikační sítě Munipolis. Zásadně pomáhá rozvoj přímé komunikace v obcích. Tu používá už většina měst nad 50 tisíc obyvatel a skoro 65 procent všech českých samospráv a zapojuje se do ní přes milion Čechů. Umožňuje jim důležité zprávy z obce získávat přímo do telefonu – ať už formou obecních aplikací nebo pomocí e-mailů či SMS.
Důležitá participace
Komunikací s občany ale jejich zapojování nekončí, jak potvrzuje vývoj u participativních rozpočtů. V roce 2024 v nich české obce nechaly občany rozhodovat o více než 150 milionech korun, letos už celková částka podle analýzy AMKOS překračuje 200 milionů. Participativní rozpočty přitom v Česku začaly výrazněji růst teprve v posledních letech; už v roce 2024 se jich konala zhruba stovka. Obce, které s participací pracují, se podle aktuální analýzy shodují také na jejím praktickém přínosu. Lidé, kteří dostávají možnost přímo ovlivnit část investic nebo rozhodnout o podobě svého okolí, jsou s fungováním obce spokojenější a mají větší motivaci zajímat se o její další rozvoj. A více vnímají politickou práci svého zastupitelstva. Nejde přitom o nový efekt. Už starší data AMKOS spojovala realizaci participativního rozpočtu s více než 2,5násobně vyšším zájmem o dění v obci. V místech, kde má participace delší tradici, se navíc dařilo do rozhodování zapojovat až polovinu aktivních občanů. „Participace ukazuje, proč dává otevřenější přístup samospráv smysl. Občan, kterého obec pustí k rozhodování, není jen příjemcem informací. Dostává konkrétní zkušenost, že má cenu se ozvat a že jeho aktivita může něco změnit. Obce samy přitom vidí, že výsledkem není jen více podnětů nebo hlasujících, ale také spokojenější vztah lidí k místu, kde žijí,“ uvádí Ondřej Švrček.
Význam autenticity roste
Samotné základní požadavky na komunální politiky se oproti minulým volbám dramaticky nemění. Už před čtyřmi lety patřila mezi hlavní očekávání srozumitelná komunikace, možnost diskutovat s vedením obce i mimo zastupitelstvo nebo pravidelný zájem o názory a náladu obyvatel. Proměňuje se však prostředí, ve kterém voliči tyto vlastnosti posuzují. Čím více lidí komunální politiku průběžně sleduje a čím více má vlastní zkušenost s komunikací radnice, tím snáze může porovnávat slova politiků s jejich skutečným jednáním.
Do letošní analýzy se tak výrazněji promítá například únava z opakovaného svádění problémů na předchozí vedení. Lidé více očekávají, že politici přijmou odpovědnost za současnou situaci a vysvětlí, jak ji chtějí řešit. Navazuje to na dlouhodobě silnou poptávku po sebereflexi, schopnosti přiznat chybu a stavět se problémům čelem. Roste také citlivost na komunikaci, která autenticitu pouze napodobuje. Týká se například politických příspěvků na sociálních sítích, v nichž kandidát nebo jeho podporovatel vystupuje zdánlivě jen jako běžný nezávislý soused, přestože jde fakticky o součást kampaně.
Rostoucí důraz na autenticitu se však projevuje i v postoji k textům a vizuálům, které působí strojově, zaměnitelně nebo postrádají jasnou vazbu na konkrétního člověka a místo. „Komunikaci s občany zásadně proměnila umělá inteligence. Lidé se shodují, že příspěvky, které jsou na první pohled tvořené AI, důvěru v politiky spíše podkopávají. Kvalita v tomto ohledu vyhrává nad kvantitou – zvláště v momentu, kdy podle naší analýzy vzrostl počet AI příspěvků týkajících se politiky v sousedských skupinách více než sedminásobně,“doplňuje Ondřej Švrček.
Výsledky průzkumu:
Co musí splňovat vedení obcí, aby mu občan dal svou důvěru (výběr z top 25 priorit)
Jaké jsou důvody, proč by občan zvolil jiného kandidáta (výběr z top 25 priorit)
/zr/*
