01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Velká a malá sídla: Musí být financování jejich rozvoje v rozporu?

Až z 80 procent jsou prakticky shodná stanoviska rodícího se občanského sdružení Sdružení místních samospráv ČR a Svazu měst a obcí (SMO) ČR, která se týkají financování měst a obcí. Tvrdí to senátorka Ing. Jana Juřenčáková, jedna z iniciátorek Petice proti diskriminaci občanů menších měst a obcí -...

Až z 80 procent jsou prakticky shodná stanoviska rodícího se občanského sdružení Sdružení místních samospráv ČR a Svazu měst a obcí (SMO) ČR, která se týkají financování měst a obcí. Tvrdí to senátorka Ing. Jana Juřenčáková, jedna z iniciátorek Petice proti diskriminaci občanů menších měst a obcí - Iniciativa za živý venkov. Sdružení místních samospráv se vymezuje proti Svazu měst a obcí jako obhájce zájmů menších měst a obcí.

Jenže právě v tomto "vymezování" se skrývá oněch zbývajících 20 procent stanovisek, ve kterých se SMO a nově vznikající občanské sdružení patrně zásadně neshodnou. Připomeňme, že zájmové sdružení právnických osob SMO jako dobrovolná, nepolitická a nevládní organizace už při přípravě stávající novely zákona o rozpočtovém určení daní razilo zásadu, že jakékoliv úpravy ve financování měst a obcí nesmí zvýhodnit jednu kategorii sídel na úkor jiné kategorie. Naopak z vyjádření některých představitelů Sdružení místních samospráv je zřejmé, že pokud jde o financování dalšího rozvoje menších měst a obcí považují v tomto směru jejich zájmy za málo slučitelné se zájmy největších sídel.

Přesto jsme se pokusili nalézt to, v čem by Svaz měst a obcí ČR mohl vytvořit společnou platformu s chystaným Sdružením místních samospráv ČR. Dali jsme proto prostor k vyjádření, jak předsedovi Komory obcí SMO ČR Josefu Bezdíčkovi, tak senátorce Ing. Janě Juřenčákové, která je považována za jednu z mluvčích sdružení. V krátké anketě jsme k rozpočtovému určení daní a představám o jeho dalším vývoji oslovili i několik představitelů menších měst a obcí.

ANKETA

1) Od 1. 1. 2008 by měla začít platit novela zákona o RUD. Vyhovuje vašim představám a co by se mělo objevilo v příští novele tohoto zákona?

2) Co považujete za největší problém při financování dalšího rozvoje obcí a měst vaší velikosti?

Věra Michnová, starostka města Štramberk na Novojičínsku (3475 obyv.):

1) Fakt, že rozpočty obcí si v roce 2008 až na pár výjimek výrazně polepší, samozřejmě těší. Ale v dalších letech si zase budeme utahovat opasky a po roce 2013 nás nemine "tvrdá dieta" za roky "blahobytu" financované z EU. Vůbec by nebylo na škodu, aby obce mohly sdílet i spotřební a ekologickou daň, kam se hrnou velké finance. Stát totiž neustále přenáší na obce různé povinnosti, ale přidat jim s nimi více peněz nechce.

2) Problémem bude téměř vše - stav bytových domů v majetku města, které jsou dávno za zenitem, dokončení kanalizačních sítí, vybudování ČOV, vodovodního řadu v okrajových oblastech Štramberka. Stejně jako třeba příprava pozemků pro výstavbu rodinných domů, kde bychom měli budovat inženýrské sítě, parkoviště a odstavné plochy (jsme jedno z nejnavštěvovanějších měst v kraji). Nedosáhneme-li na dotace, financování našeho rozvoje se stane Kafkovým Zámkem, či chcete-li, "mlhovinou na úpatí Beskyd". Jenže snadné to nebude ani tehdy, pokud dotace obdržíme. Na spolu-účast si budeme muset půjčit a v dalších desetiletích se nevyhneme splácení úvěrů a půjček.

Antonín Ulman, starosta obce Kladníky na Přerovsku (142 obyv.):

1) Na to nelze jednoduše a ve zkratce odpovědět. Rozhodně však poslanci dlouhodobě podceňují venkov, protože pro ně je nejdůležitější Praha a velká města. Kdyby se v největších městech muselo tak pečlivě zvažovat na co kterou korunu vynaložit, jako to musíme činit my na malých obcích, nebyl by v tomto státě s financemi pro venkov takový stav, jaký je. Když si uvědomím, že například europoslanec má za pouhé tři, nanejvýš čtyři měsíce pro svou osobu tolik, co naše obec v příjmové části rozpočtu na rok, tak to hovoří samo za sebe. Určité zlepšení nové RUD možná přinese. Jenže jsem starostou už čtvrté volební období a zkušenosti mě nabádají nevidět věci příliš růžově. Pokud se zruší daň z nemovitostí (pozemků), přijdeme o 20 % ročního rozpočtového příjmu. Zrušení této daně nepomůže běžným občanům, ale těm, kdo přišli k rozsáhlému majetku různým způsobem a teď využívají svého vlivu k tomu, aby neplatili ani daň. V nově chystaném zákoně by měly být podstatně zvýšeny příjmy zejména obcí do 200 obyvatel, které jsou na tom s rozpočtovými příjmy nejhůř.

2) Nepřehlednost dotačních titulů, jejich zbytečná složitost a s tím spojená byrokracie. Bez nejrůznějších agentur na dotace dosáhnout nelze. Jenže tyto agentury jsou drahé a výsledek spolupráce s nimi bývá nejistý. Malé obce potřebují čistírny odpadních vod, nově budovat kanalizační stě, vodovody, občanskou vybavenost. Protože jde o finančně náročné investice, obecní rozpočty dlouhodobě situaci nejsou schopny zvládnout - a zejména proto by měly být v v příjmové části výrazně posíleny.

Ladislav Kouba, starosta obce Pastuchovice v okrese Plzeň-sever (69 obyv.):

1) Nevyhovuje. Obce pod 100 obyvatel dostávají stálo málo peněz, kvůli čemu nemohou vytvořit vázaný vklad pro čerpání dotací.

2) Nedostatek peněz.

Jana Redlová, starostka obce Smolné Pece na Karlovarsku (120 obyv.):

1) Je dobře, že byla schválena alespoň "přechodná" novela. Předpokládám, že bychom napřesrok měli do rozpočtu dostat asi 200 tisíc korun navíc. Není to optimální, ale fajn. V RUD by však příště měla být víc zohledněna i rozloha obce a podíl na 1 obyvatele by měl být stejný jak v Praze, tak v "Horní Dolní".

2) Neschopnost realizovat větší investiční akce (například vodovod), když i povinný 15% podíl vlastních financí je pro nás nedostupný.

IVAN RYŠAVÝ

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down