Velký přínos pro malou obec

Název obce Panenská Rozsíčka je spojen s lesy a činností člověka v nich. Jméno Rozsíčka pochází ze slova "rozseč", kterým naši prapředci označovali místo osídlené po vysekání lesa. Přívlastek Panenská byl do názvu osady vzpomínané už ve 14. století přidán poté, když se její část stala majetkem jeptišek - "panen" z kláštera v Nové Říši. K lesům se však váže i současnost obce, která čítá 134 obyvatel a nachází se poblíž Třeště na Jihlavsku. Základem jejího majetku je totiž 78 hektarů lesa.

Ten si obec obhospodařuje sama za pomoci odborné lesní správy, kterou jí zajišťuje Lesní družstvo Borovná. Panenská Rozsíčka však jeho členem není, vstoupila pouze do Společenství vlastníků Lesa Telč. Díky členství dosáhne na krajskou dotaci, kterou pokrývá náklady na činnost odborného lesního hospodáře. Mimochodem, podle údajů Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) na tento účel si své dotační tituly podle původních závazných pravidel (§ 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích) podržely už jen dva kraje: Vysočina a Liberecký. Připomeňme také, že Panenská Rozsíčka stála jako zakládající člen u zrodu SVOL.

I na příkladu Panenské Rozsíčky lze doložit, jak moc hlavně pro malou obec znamená osobnost starosty. Bohumil Novák je původním povoláním opravář zemědělských strojů, a určitě také proto si obec k péči o vlastní lesy umí udržovat odpovídající funkční strojový park. Má tři traktory, naviják, štěpkovač na dřevní materiál, štípačku na dřevo apod., o motorových pilách nemluvě.

VYPLATÍ SE VŮBEC TĚŽIT?

Mýtní těžbu si obec zajišťuje sama, přičemž velké kalamity se obci naštěstí vyhýbají. Desetiletý lesní hospodářský plán schválený v roce 2005 počítá pro lesní majetek obce s předepsanou celkovou těžbou 9700 m³ dřeva, tedy téměř tisícovkou kubíků ročně. "Ve skutečnosti však ročně těžíme něco málo nad 500 kubíků," poznamenává starosta a mimo jiné to vysvětluje faktem, že obhospodařování lesa znamená i povinnost vytěžené plochy vyklidit od klestu po těžbě a znovu zalesnit. Kupříkladu loni se z lesů obce vytěžilo 515 m³ dřeva a zhruba stejné množství by to mělo být i letos. "Těžba s sebou přináší další dodatečné náklady, které bychom v obci při zvyšování jejího objemu už v budoucnu neutáhli," konstatuje starosta. V té souvislosti jej příliš neuspokojují ani ceny dřeva na trhu. Zdůrazňuje, že místo někdejších 2000 Kč za kubík kulatiny se nyní cena ustálila na hladině o pětinu až čtvrtinu nižší. Od letošního druhého čtvrtletí je podle Bohumila Nováka problémem kulatinu prodávat i v cenovém rozmezí 1200 až 1500 korun za kubík. Pilařskou kulatinu a papírenskou vlákninu obec prodává přes zprostředkovatelskou firmu, zbylý sortiment přímo na pilu v blízkých Hodicích.

Ostatní práce, jako třeba sázení, vyžinování, probírky a prořezávky, stavbu a údržbu oplocenek, ochranu proti okusu zvěří či štěpkování, dostávají na starost místní občané zaměstnaní v rámci veřejně prospěšných prací, jejichž mzdu obci dotuje úřad práce.

Jinou možnost, jak účelně využívat vnějších zdrojů, podle Bohumila Nováka představují pozemkové úpravy. Do nich v obci dokázali ve shodě s Pozemkovým úřadem Jihlava zahrnout i zpevněné lesní cesty o celkové délce 1,6 kilometru, umožňující přístup na lesní majetek jak obce, tak četných soukromých vlastníků. Na přelomu letošního a příštího roku se má už přikročit ke zpracování příslušné projektové dokumentace.

Příjmy za dřevo spolu s přijatým, dnes už splaceným úvěrem a s dotacemi (1,3 mil. Kč) z Programu obnovy venkova pomohly kofinancovat šestimilionovou rekonstrukci budovy bývalé základní školy na penzion, který obec sama provozuje. Penzion slouží turistům, kteří do regionu přijíždějí zavítat k nedalekému prameništi Moravské Dyje, obdivovat místní chráněné leknínové jezírko či tam zahájit výtvarně-filozofickou pouť - Podyjskou glyptotéku, kterou na Dyji od jejího pramene až po soutok s řekou Morava vybudoval na 11 místech sochař Lubo Kristek.

VÝTOPNA I Z MÍSTNÍCH ZDROJŮ

Už ve stadiu zpracované projektové dokumentace a uděleného stavebního povolení je příprava výstavby centrální obecní výtopny (zatím bez kogenerace) na biomasu, která by využívala i dřevní štěpku z lesa obce. Dalším zdrojem biomasy by podle předběžné-ho souhlasu měly být Lesy města Jihlavy v dovozní vzdálenosti zhruba 15 kilometrů a zejména odpadové piliny a odřezky z pily v sousedních Hodicích. Součástí projektu, který předpokládá náklady okolo 40 milionů korun, jsou i bezkanálové rozvody teplé užitkové vody stejně jako pořízení výměníkových stanic v jednotlivých připojených domech, jichž by mělo být sedm desítek.

Obci se k tomu stal vzorem podobný, už uskutečněný projekt ve Starém Městě pod Landštejnem na Jindřichohradecku. Na základě tamních zkušeností starosta odhaduje, že po vybudování výtopny v Panenské Rozsíčce by se roční náklady na teplovodní vytápění a dodávku teplé vody (v létě by se kvůli úspoře nákladů nedodávala) do rodinného domu pohybovaly okolo 10 až 12 tisíc korun. "Protože nemáme zavedený zemní plyn a kromě dřeva se ještě v řadě domů spaluje i uhlí, šlo by tak nejen o významný příspěvek k čistšímu ovzduší, ale šetřili bychom i kapsu našich občanů," zdůrazňuje Bohumil Novák.

POMŮŽE OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ?

Pro projekt by proto rád získal podporu z Operačního programu Životní prostředí v rámci prioritní osy 3 Udržitelné využívání zdrojů energie, oblast podpory 3.1 - Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšit využívání obnovitelnách zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny. Vyhlášení příslušné výzvy se očekává počátkem roku 2009, přičemž dotace má být maximálně do výše 90 % z celkových způsobilých výdajů projektu.

"Kdyby nám dotace byla opravdu přiznána a činila oněch 90 %, pak by se obec do projektu bez váhání pustila," svěřuje se starosta. "I ještě možná 80 % by nám pomohlo. Ale při nižší míře podpory bychom museli náš projekt odložit, protože vyšší kofinancování ze zdrojů obce bychom neutáhli," uzavřel starosta Panenské Rozsíčky Bohumil Novák.

IVAN RYŠAVÝ