01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vlašim je úspěšná v získávání dotací

Putování ve stopách projektů finančně podporovaných Evropskou unií nás tentokrát zavede do Vlašimi. Malé středočeské město úspěšně využívá dotace ze Společného regionálního operačního programu na podporu rozvoje cestovního ruchu a spolkového života.

Ve Vlašimi se s pomocí peněz z fondů EU dokončují dva velké projekty: obnova zámeckého parku a rekonstrukce objektu, který městu odkázali zdejší rodáci, sourozenci Roškotovi, na Spolkový dům. V parku jsou hotové úpravy zahrnuté do první etapy rekonstrukce, Spolkový dům funguje přes rok a dokončují se poslední úpravy jeho okolí.

Oba projekty jsou velmi zdařilé a prospívají městu nejen ekonomicky - jsou také velkým přínosem pro veřejný život. V obou případech bylo důležité, že město od začátku nacházelo partnery v řadách občanských sdružení a neziskových společností. Je jich celkem 16, vyjmenovat všechny nelze. Jednu výjimku je však nutné udělat: Občanské sdružení Podblanickem sice vzniklo teprve před čtyřmi roky, ale jeho výsledky jsou výrazné. Své poslání vidí v snaze "nabízet život na venkově jako alternativu života ve městě". Řešit konkrétní problémy má pomáhat i Škola obnovy venkova Podblanicka. Jeden z členů sdružení, Petr Zapletal, je i zpracovatelem a manažerem projektu obnovy zámeckého parku.

POKLADY LEŽÍCÍ LADEM

Zámecký park ani samotný zámek nepokládali donedávna za vyhledávaný cíl nejen turisté, ale ani domácí. Ostatně nebylo divu; celý areál byl v dost špatném, nelákavém stavu. Záměr tuto situaci změnit se začal rodit zhruba v roce 2000. Petr Zapletal uvádí, že se začínalo opakujícími se kulturními pořady v parku, pomalu vznikala tradice, občané postupně nacházeli k této kulturní památce vztah. Radnice měla na znovuzrození areálu zájem, přidávali se další partneři a časem vznikla neformální skupina pro rozvoj parku. Proto když ČR vstoupila do EU, byli zde už připraveni. Navíc měli výhodu v tom, že zpočátku nebyla konkurence při podávání žádostí o dotace tak velká.

První etapa projektu, jehož celkové náklady jsou 7,84 mil. Kč a z nichž EU uhradila plných 75 %, se uskutečnila v letech 2004 až 2006. Její součástí byla především rekonstrukce objektů nacházejících se v zahradě a jejich nové využití.

NÁVŠTĚVNOST SE ZNAČNĚ ZVÝŠILA

Začínalo se Vlašimskou branou, představující určitý symbol města, v níž je dnes Podblanická galerie, představující výtvarná díla regionálních umělců. Je zpřístupněna zámecká věž, v jednom ze zahradních domků našlo umístění městské Informační centrum. Součástí prací bylo vybudování nové naučné stezky, orientačního systému a obnova interiéru v tzv. Starém hradě, který původně vůbec nebyl přístupný. Dnes je v něm umístěna expozice historie tohoto parku. Občerstvení naleznou turisté v bráně zvané Znosimská. Vše provázela a nadále provází výsadba zeleně. A také propagace - letáky, prospekty, webové stránky. Výsledek? Pracovnice Informačního centra uvádějí, že letos se návštěvnost zvýšila proti loňskému roku o 70 %.

V této době se pokračuje druhou etapou, která zahrnuje úpravy představující téměř 17 mil. Kč, z nichž opět 75 % uhradí evropské fondy. Patří k nim i náročná obnova atraktivního Čínského pavilonu, v České republice jednoho z nejzachovalejších. Už dnes se uvažuje o tom, že po skončení prací bude nutné nějaké monitorování. Obavy z "moru" současnosti, vandalství, jsou totiž velké a asi bohužel oprávněné.

SPOLKOVÝ DŮM PATŘÍ SPOLKŮM

Při rekonstrukci domu sourozenců Roškotových se plně uplatnilo komunitní plánování. Všechny spolky a neziskové organizace působící ve městě i jeho okolí přispívaly svými nápady a představami, jak by měl dům fungovat, k vytvoření konečné podoby projektu. Projektová manažerka a dnes zaměstnankyně domu Renata Vondráková uvádí, že zájem byl obrovský, stejně jako efekt. Dnes zde má své stálé sídlo pět spolků, další spolky či organizace včetně některých církví, které nechtěly vlastní klubovnu a potřebovaly prostory jen k pravidelným nebo občasným setkáním, mohou využít tzv. setkávací klubovnu. Nájemné pro pět stálých nájemců, zmíněných pět spolků, které se zaměřují zejména na práci s dětmi ze sociálně slabšího prostředí, představuje zatížení ve výši jistě únosných 6000 Kč ročně.

Povedlo se ale i něco navíc, s čím se původně nekalkulovalo: "Členové spolků mají pocit, že dům je jejich, proto se o něj maximálně starají. Navíc už existuje spolupráce mezi jednotlivými spolky, a ty začínají být samy akceschopné - i v žádostech o dotace, a dokonce už někdy plní roli konzultanta. A ze strany veřejnosti je zájem čím dál větší, dům spojuje mnohé místní aktivity," říká Renata Vondráková. Činnost Spolkového domu se za krátkou dobu rozrostla natolik, že letos v červenci byla přijata druhá pracovnice na plný úvazek, což znamená, jak říká s humorem Renata Vondráková, že požadavek Evropské unie na zřízení pracovního místa byl splněn na 200 %.

Celkové náklady na rekonstrukci Spolkového domu dosáhly zhruba 12,8 mil. Kč, z nichž opět převážnou část (7,8 mil. Kč) uhradila dotace EU. Ze státního rozpočtu přišel příspěvek 780 tisíc a město poskytlo přes 4,2 mil. Kč. Starosta Vlašimi Luděk Jeništa hodnotí projekt jako velmi povedený, dokonce už přinášející přináší určitý zisk. Prostory Spolkového domu se totiž využívají i komerčně pro různé přednášky, semináře a školení, je tu i možnost ubytování pro 15 lidí.

PŘÍNOSY A ÚSKALÍ EVROPSKÝCH PROJEKTŮ

Vlašim je ve své velikostní kategorii (má zhruba 12 700 obyvatel) nejúspěšnější obcí v získávání dotací EU. Existuje recept na úspěch? Starosta Jeništa vidí 90 % úspěchu ve vytvoření takového pracovního týmu, který dokáže svým nadšením strhnout i samosprávu. Týmu, mezi jehož členy nepanuje závist, lidé spolupracují a nebojí se tak trochu riskovat. Ve Vlašimi je snad výhodou i to, že v tomto týmu je mnoho mladých lidí se spoustou nápadů, k němuž se posléze přidali i ti o něco starší.

Petr Zapletal upozorňuje i na úskalí, na něž mohou projekty podporované fondy EU narazit. Mohou se objevit další náklady, s nimiž se původně nepočítalo. Administrativní požadavky, zejména na další, původně neuvedené přílohy, jsou značné, převody finančních prostředků vzhledem k detailním kontrolám zdlouhavé.

Naráželo se také na nejasné limity využití projektu ve vztahu k cílům jednotlivých opatření a na nejasnosti ve výběrových řízeních. Řešení vidí v intenzivní, otevřené komunikaci s nadřízenými orgány.

JIŘINA ONDRÁČKOVÁ

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down