Vlastníci lesů: Sucho zvyšuje rizika. Od státu potřebujeme krizový scénář i předvídatelné financování

Situace v českých lesích se po kůrovcové kalamitě v posledních letech výrazně zlepšila. Rizika spojená se suchem, vysokými teplotami a oslabením porostů však nezmizela. Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) proto upozorňuje, že právě nyní je čas připravit se na případné zhoršení situace. Klíčové je umožnit vlastníkům včas reagovat a současně připravit funkční krizový scénář státu. Požadavky SVOL jsme kompletně zaznamenali na konci tohoto textu.

„Neříkáme, že nová kalamita je nevyhnutelná. Teplo, sucho a oslabení porostů ale zvyšují rizika a prevence je levnější než řešení rozsáhlých škod,“ uvedl tento týden na čtvrteční tiskové konferenci v Praze Jiří Svoboda, předseda SVOL.

Sucho komplikuje obnovu lesů

Na řadě míst odumírají kvůli nedostatku vláhy kultury založené před dvěma až třemi lety a výsadbu je nutné opakovat. Vlastník tak znovu hradí sadební materiál, výsadbu, ochranu i následnou péči, zatímco výnos z nového lesa přichází až za desítky let.

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR proto požaduje obnovení podpory opakované obnovy kultur významně poškozených suchem. Současně chce větší prostor pro volbu druhové skladby a původu reprodukčního materiálu podle konkrétních podmínek, posílení aplikovaného výzkumu a odbornou diskusi o využití vybraných nepůvodních dřevin. SVOL také žádá zapojení do pracovních skupin Národní koalice pro boj se suchem.

„Odolnost lesa nelze stavět na jedné dřevině. Každá má své limity, škůdce a patogeny. Rozhodující je vhodná druhová skladba podle stanoviště, kvalitní péče a schopnost rychle reagovat,“ dodal Jiří Svoboda.

Kůrovcového dříví ubývá, ale rizika trvají

Objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví klesá již pět let v řadě. Z 9,54 milionu m³ v roce 2021 se snížil na 1,44 milionu m³ v roce 2024 a také v roce 2025 poškození smrku dále výrazně klesalo. „Vývoj posledních let je pozitivní, ale neznamená to, že riziko zmizelo. V některých regionech zůstává kůrovcový základ zvýšený a teplý a suchý průběh vegetace může situaci rychle změnit,“ upozornil Petr Doležal, vedoucí oddělení Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Pro zdravotní stav lesů přitom není rozhodující pouze celkový objem srážek. Zásadní je jejich rozložení během roku, teplota, výpar, půdní vláha a délka suchých období. Právě kombinace těchto faktorů může výrazně zhoršit dostupnost vody pro lesní porosty.

Bez předvídatelného financování nelze obnovu plánovat

Schopnost vlastníků lesů reagovat na sucho a další rizika přímo souvisí s financováním. Ve schváleném rozpočtu na rok 2026 bylo na podporu lesního hospodářství určeno 2,477 miliardy korun. V návrhu Ministerstva financí pro rok 2027 z 31. srpna bylo navrženo 557 milionů korun bez výdajů krytých z emisních povolenek. Podle SVOL je pro rok 2027 potřeba nejméně 2,557 miliardy korun.

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR požaduje stabilní financování příspěvků podle nařízení vlády č. 24/2026 Sb., pevné termíny jejich průběžného proplácení a dořešení dosud nevyplacených žádostí. Za důležité považuje také přednostní využití prostředků odváděných Lesy ČR do státního rozpočtu pro potřeby lesního hospodářství.

„Pokud stát označuje sucho a adaptaci krajiny za prioritu, musí se to projevit také v rozpočtu. Vlastník potřebuje vědět, s jakými prostředky může počítat a kdy je skutečně dostane. Bez předvídatelného financování nelze dlouhodobě plánovat obnovu lesa,“ konstatoval Richard Podstatzký Thonsern, místopředseda SVOL.

SVOL zároveň upozorňuje na potřebu zajistit financování plateb za ekosystémové služby lesů podle § 46b lesního zákona, který nabývá účinnosti 1. ledna 2027, a podpory sdružování drobných lesních majetků.

Připravený vlastník a připravený stát

Období, kdy se kůrovcová situace zlepšila, je podle SVOL potřeba využít k přípravě na případné rychlé zhoršení zdravotního stavu lesů. Stát by měl mít připravený praktický krizový scénář zahrnující monitoring a předávání informací, kapacity pro těžbu a asanaci, dostupnost sadebního materiálu, pomoc drobným vlastníkům, logistiku dříví i finanční nástroje. „Vlastníci nečekají, až problém přijde. Obnovují lesy, mění druhovou skladbu, chrání porosty a investují do prevence. Potřebují ale partnera ve státu a pravidla, na která se mohou spolehnout. Připravený vlastník a připravený stát znamenají menší škody, rychlejší zásah a odolnější lesy,“ uzavřel Jiří Svoboda.

Shrnujeme: Požadavky a návrhy SVOL k řešení situace

1. Obnovit podporu opakované obnovy lesních kultur poškozených suchem
2. Problém: sucho způsobuje rozsáhlé úhyny již založených kultur, často až 2–3 roky po výsadbě; lokálně jsou hlášeny ztráty až 80 %.
3. Do roku 2021: samostatný příspěvek na opakovanou umělou obnovu sadbou – maximálně na 30 % plochy první sadby
4. Od roku 2022: samostatný titul zrušen a vylepšování začleněno do následné péče
5. Při nastavení následné péče MZe kalkulovalo s průměrným 17% vylepšováním výsadeb
6. NV č. 24/2026 Sb.: následná péče dobíhá pouze u prvních výsadeb z let 2019–2026; pro nové výsadby tedy tento způsob podpory vylepšování končí
7. Současný problém: sucho může způsobit nikoli běžné ztráty kolem rozsahu, se kterým systém kalkuloval, ale rozsáhlý až téměř úplný úhyn kultury
8. Při rozsáhlém úhynu musí vlastník znovu financovat výsadbu, aby mohl vůbec dosáhnout zajištění porostu

Požadavek SVOL: obnovit samostatný titul na opakovanou umělou obnovu sadbou u kultur významně poškozených nebo zničených suchem

•  Zajistit dostatečné finanční krytí žádostí o příspěvky na hospodaření v lesích podle NV č. 24/2026 Sb. a jejich průběžné a včasné vyplácení, včetně dořešení úhrady žádostí podaných v roce 2025 podle NV č. 30/2014 Sb.

              Profinancování příspěvků na hospodaření v lesích – stav k 31. 8. 2025:

• Potřeba stabilního financování příspěvků podle NV 24/2026 Sb.
• Pevné termíny průběžného proplácení příspěvků na hospodaření v lesích (2x za rok)
• Přednostní využití prostředků odvedených z fondu zakladatele státního podniku Lesy ČR pro lesní hospodářství
• Legislativně vrátit část poplatku za trvalé nebo dočasné odnětí PUPFL, která putuje do Státního fondu životního prostředí ČR (60 %) zpět do lesů – na podporu lesního hospodářství

Požadavek SVOL: zajistit finanční krytí příspěvků na hospodaření v lesích

• Adekvátně navýšit závazný ukazatel „Podpora lesního hospodářství“ v kapitole Ministerstva zemědělství ve státním rozpočtu na rok 2027 tak, aby odpovídal rozsahu opatření nezbytných pro adaptaci lesů na probíhající klimatickou změnu;
• Rozpočet 2026 schváleno: 2 ,477 mld. Kč
• Rozpočet 2027 – návrh předložený MF do vlády: 556,85 mil. Kč, oficiální návrh schválený vládou 21. 9. 2026 není zatím k dispozici
• Na podporu lesního hospodářství v r. 2027 je nutné minimálně 2,557 mld. Kč.
• Střednědobý výhled počítá pro rok 2028 s 529,22 milionu, ale pro rok 2029 už jen s 29,22 milionu korun.
• Jak bude systém podpory hospodaření v lesích po roce 2028 financován?
• Platba za ekosystémové služby lesů - § 46 b, změna lesního zákona účinná dnem 1. 1. 2027, nejsou finanční prostředky, nic se nepřipravuje!

Požadavek SVOL: stabilní a systémové financování LH v r. 2027 a následujících

•  
• Vytvoření jednoduchého národního nástroje k podpoře zadržování vody v lesích

Cíl: dlouhodobě dostupná a administrativně jednoduchá podpora pro vlastníky lesů všech velikostí.

      Podporovaná opatření:

• malé vodní nádrže a jejich obnova
• tůně a mokřady
• opatření ke zpomalení odtoku vody
• opatření zvyšující retenční schopnost lesní krajiny

      Co požadujeme:

• vytvořit jednoduchý národní nástroj, dostupný i malým a středním vlastníkům;
• omezit nutnost administrativně náročných projektových žádostí;
• zajistit stabilní a dlouhodobě předvídatelné financování;
• prověřit širší využití § 35 lesního zákona pro opatření ve veřejném zájmu, případně vytvořit jiný administrativně jednoduchý mechanismus.

Princip:
Voda zadržená v lese je veřejným zájmem – podpora musí být dostupná i vlastníkům, pro které jsou současné projektové dotační tituly příliš administrativně náročné.

• Zapojení vlastníků lesů do vlastní činnosti Národní koalice

• Národní koalice pro boj se suchem obnovena usnesením vlády č. 525 ze dne 17. 8. 2026.
• Vláda v současnosti nepředpokládá rozšíření stálých členů Koalice.
• Činnost Koalice se má opírat o širší odbornou základnu pracovních skupin.
• MZe předpokládá účast lesnických odborníků a vlastníků lesů v příslušné pracovní skupině.
• MZe deklarovalo, že SVOL osloví s nabídkou zapojení při ustanovování pracovní skupiny.
• Požadavek SVOL:
  → zajistit aktivní a trvalé zapojení zástupců vlastníků lesů do pracovních struktur Národní koalice, aby byla problematika lesů, jejich obnovy a zadržování vody v lesní krajině součástí řešení sucha.

• Vytvořit větší prostor pro vlastníky lesů při volbě druhové skladby a reprodukčního materiálu, včetně jeho původu, s ohledem na očekávané klimatické podmínky příštích desetiletí;

       Cíl: zakládat dnes lesy schopné obstát v klimatických podmínkách příštích desetiletí

• Současná pravidla již umožňují určitou flexibilitu – je však vzhledem k rychlosti klimatické změny dostatečná?
• Prověřit, zda systém 41 přírodních lesních oblastí (PLO) a pravidla přenosu reprodukčního materiálu odpovídají budoucím klimatickým podmínkám.
• Umožnit pružnější přenos reprodukčního materiálu mezi PLO a lesními vegetačními stupni, pokud je odborně odůvodněný.
• Při volbě původu reprodukčního materiálu více zohledňovat očekávané klima v době dospělosti porostu, nejen současné podmínky.
• Dát vlastníkům větší prostor pro volbu druhové skladby podle konkrétního stanoviště a místních podmínek.

• Vybrané nepůvodní dřeviny jako součást adaptace lesů

       Cíl: odborně prověřit jejich možné využití jako doplňkové součásti adaptačního mixu

• Otevřít odbornou a legislativní diskusi o kontrolovaném využití vybraných nepůvodních dřevin.
• Využití umožnit pouze tam, kde je odborně odůvodněné a stanovištně vhodné.
• Posuzovat jejich odolnost vůči suchu, vysokým teplotám, škůdcům a dalším klimatickým rizikům.
• Zohlednit také hospodářskou a průmyslovou využitelnost dřeva budoucích porostů.
• Vycházet z výsledků dlouhodobého výzkumu a praktických zkušeností v ČR i v zahraničí.
• Nastavit jasná pravidla pro jejich využití – nikoli plošné zavádění, ale kontrolované použití vybraných druhů na vhodných stanovištích.
• Které nepůvodní dřeviny mohou bezpečně doplnit druhovou skladbu českých lesů v podmínkách měnícího se klimatu?

• Výzkum pro praxi – rychleji od výsledků k vlastníkům lesů

       Cíl: dát vlastníkům praktická doporučení pro obnovu a pěstování lesů v měnících se klimatických podmínkách

• Zaměřit výzkum více na konkrétní potřeby lesnické praxe a vlastníků lesů. Ne výzkum pro výzkum.
• Prioritně ověřovat vhodnou druhovou skladbu, provenience a reprodukční materiál pro očekávané klimatické podmínky.
• Prakticky ověřovat odolnost domácích i vybraných nepůvodních dřevin vůči suchu, vysokým teplotám, škůdcům a chorobám.
• Využívat dlouhodobé pokusné plochy a provozní zkušenosti vlastníků lesů – výzkum přímo v reálných porostech.
• Hodnotit nejen přežívání a růst, ale také stabilitu porostů, produkci a budoucí využitelnost dřeva.
• Zrychlit přenos výsledků do praxe – stručná a srozumitelná doporučení podle stanovišť a regionů, využitelná při rozhodování vlastníků.
• Výsledky výzkumu rychle promítat do legislativy, dotačních pravidel a doporučených postupů hospodaření.

• Příprava ze strany státu pro případ rychlého zhoršení kůrovcové situace (krizové řízení, praktický scénář)
•      
• Rok 2024 byl v ČR nejteplejší od roku 1961 (10,3 °C, +2,0 °C proti normálu 1991–2020), přesto byl jako celek srážkově nadnormální.
• Zima 2025/26 byla srážkově chudá – 86 mm, 68 % normálu. Leden–srpen 2026 vykazuje několik výrazně teplých měsíců, zejména červen +2,6 °C a srpen +2,1 °C proti normálu.
• Roční srážkový úhrn sám o sobě nevypovídá o dostupnosti vody pro les. Rozhoduje rozložení srážek, teplota, výpar, půdní vláha a délka suchých epizod.
• Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví klesá pět let v řadě. Evidované objemy: 2021 9,54 mil. m³; 2022 5,56 mil. m³; 2023 3,20 mil. m³; 2024 1,44 mil. m³. V roce 2025 poškození smrku opět meziročně kleslo přibližně o 45 %.
• Kůrovcový základ zůstává v některých regionech zvýšený a teplý/suchý průběh vegetace může situaci rychle změnit.
• Vyhledávání pro kůrovce atraktivního dříví, jeho včasné zpracování a účinná asanace, jsou zcela zásadními opatřeními v ochraně lesa proti kůrovcům, které v případě jejich počátečního zanedbání nelze nahradit žádnými následnými obrannými opatřeními – požadavek SVOL: zachovat legislativně stanovených termínů pro zpracování veškerých polomů (zlomů, vývratů) a jiného dříví atraktivního pro rozvoj kůrovců vzniklého do 31. března (připravuje se novelizace vyhlášky) + podpora drobných vlastníků v ochraně lesa
• Požadavek na připravený postup pro případ rychlého zhoršení situace: monitoring, informační tok, kapacity na těžbu a asanaci, dostupnost sadebního materiálu, pomoc drobným vlastníkům, logistika dříví a finanční nástroje
• Jednání k řešení krizových situací v lesnicko-dřevařském sektoru na MZe – potřeba praktického scénáře s jasnými odpovědnostmi.
• Vlastníci nečekají, až problém přijde. Obnovují lesy, mění druhovou skladbu, chrání porosty a investují do prevence, potřebují však partnera ve státu a pravidla, na která se mohou spolehnout.

/tz/*

Ilustrační foto: web SVOL

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) již letos v srpnu požádalo ministra zemědělství o aktivní zapojení nestátních vlastníků lesů do řešení dopadů dlouhodobého sucha a do činnosti obnovené Národní koalice pro boj se suchem, viz zde:  https://moderniobec.cz/nestatni-vlastnici-lesu-si-stezuji-stat-chce-bojovat-se-suchem-ale-nas-nechava-stranou/ .