01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vracení peněz do Bruselu nehrozí

V závěru minulého roku se podařilo předložit Evropské komisi převážnou část upravených operačních programů a také byly z větší části schváleny. Náměstek ministra pro místní rozvoj Ing. Milan Půček, MBA, Ph.D., považuje za ještě podstatnější to, že řídící orgány již od podzimu 2007 vydávají výzvy a je možné předkládat konkrétní projekty.

Je možné už říci, jak dopadne plánovací období 2004-2006 z hlediska čerpání finančních prostředků vyčleněných pro ČR?

Toto období skončí v pololetí, možná až na podzim roku 2008. Předpokládáme, že budeme schopni všechny peníze vyčerpat, protože projektů je dostatek. U většiny operačních programů se uzavřelo víc smluv, než na kolik byly peníze. Mohou být určité výjimky, ale nepředpokládám, že významné.

Můžete být konkrétnější, alespoň co se týká roku 2005?

Pokud jde o rok 2005, peníze jsou většinou investovány, žadatelé požádali o proplacení přislíbených částek a probíhají k tomu nutné procedury. Proces, který jsme nastavili, je ale poměrně zdlouhavý. I když je většina finančních prostředků utracena, musí vše projít u nás nebo na příslušném řídícím orgánu kontrolou a následnou certifikací, to znamená schválením platby na ministerstvu financí. Ale problémy by být neměly. Platí to i pro Společný regionální operační program, který asi obce zajímá nejvíc. Alokace pro rok 2005 je plně vyčerpána.

Nehrozí tedy, že bude nutné peníze vracet?

Může se to stát, ale to už mají v rukou žadatelé. Pokud by po celou dobu realizace příslušné investice informovali, že vše je v pořádku, a až v závěrečné fázi by se objevil problém, nedá se toho už moc dělat. I proto, aby se peníze nevracely, máme víc projektů, než na kolik jsou peníze. Odhadnout tuto správnou míru je pro každý řídící orgán dost těžké; když se vyčerpá víc, musí to zaplatit z vlastního rozpočtu, když méně, je samozřejmě kritizován.

Nakolik pokročilo schvalování stávajících 24 operačních programů (OP) v Evropské komisi (EK)?

V této době (začátkem prosince 2007 - pozn. redakce) je reálný předpoklad, že všechny programy kromě OP Věda a výzkum pro inovace budou do konce roku 2007 schváleny. Zcela bezproblémové jsou regionální operační programy, OP Doprava a OP Podnikání a inovace.

Určité těžkosti se objevily ještě u operačních programů Životní prostředí a Technická pomoc a Integrovaného operačního programu (IOP). Zdůrazňuji ale, že pro žadatele není klíčový podpis programu, ale to, zda jsou vyhlášeny výzvy. Obce z těchto tří problémových programů asi nejvíc zajímá Životní prostředí, a tam výzvy už běží. IOP má zpoždění proto, že nám EK doporučovala, abychom se věnovali přednostně programům regionálním. Důsledkem ale bylo, že připomínky k Integrovanému operačnímu programu jsme dostali z EK až 23. října. Jeho konečná verze se zapracovanými připomínkami odešla do Bruselu v listopadu. Co se týká programu Technická pomoc, jsou důvody podobné.

Jak jste spokojeni s kvalitou konkrétních projektů?

Naše ministerstvo jako národní koordinátor je odpovědné za Národní strategický referenční rámec. Hlídá, aby byly jednotlivé operační programy s tímto rámcem v souladu, měly mezi sebou vypořádány všechny vazby. Konkrétní operační programy jsou věcí řídících orgánů. Jejich kvalita se i na základě připomínek během posledního půl roku velmi zlepšila. Pokud jde o obce a jejich projekty, jsou to už zkušení a silní partneři, rizika na jejich straně bývají obvykle menší než u jiných žadatelů. Tvoří skupinu těch vzornějších, i když jsou také výjimky.

Kontrola čerpání peněz je jistě intenzivní. Podléhá stejně silné kontrole i využívání investice pořízené s přispěním EU?

Skoro všechny projekty obsahují tzv. indikátory projektu. Některé jsou závazné, další jen monitorovací. Například žadatel zřídil s pomocí evropských dotací vzdělávací středisko. V takovém případě jsou závaznými ukazateli počet učeben, počítačů, zaměstnanců; tyto indikátory jsou splněny samotným dokončením investice. Monitorovací indikátory se plní až následně; hodnotí se tzv. udržitelnost projektu. Třeba kolik lidí zmiňované středisko vyškolí.

Indikátory si nastavuje samotný žadatel. Vím, že třeba obce si velmi pečlivě hlídaly, co dají v projektu do těch závazných. Pokud by se totiž závazné indikátory neplnily, měl by žadatel velké potíže a pravděpodobně by musel dotaci vracet. Monitorovací indikátory sice musí také sledovat a zajímají se o ně i kontroloři, ale jejich neplnění neznamená vracení dotace. Kontroly tedy sledují nejen to, zda se peníze investovaly tak, jak měly, ale také, jestli žadatel dodržuje indikátory, k nimž se zavázal.

Stalo se už, že by někdo musel peníze vracet?

Kontroly teprve startují, protože většina projektů se ukončovala v roce 2007 a další ještě doběhnou v roce 2008. Příjemce dotací proto čeká většina kontrol hlavně v letošním roce. A jsou opravdu masivní: Dělá je řídící orgán, z našeho ministerstva odbor kontroly a auditu, může se dostavit zástupce příslušného finančního úřadu, Nejvyššího kontrolního úřadu a nakonec i auditor z Evropské komise. V Bruselu nás upozorňují, že tyto kontroly budou velmi přísné. Města, která mají hodně projektů, už určitě nějakou kontrolu zažila a vědí, kolik času to zabere. Je to pochopitelně dost nepříjemné a zdlouhavé, ale nutné.

Jak to vypadá s pěti programy přeshraniční spolupráce?

ČR je řídícím orgánem jen u programu Česko - Polsko. V případě dalších programů spolupráce, tj. s Bavorskem, Saskem. Slovenskem a Rakouskem, jsou řídícími orgány vždy příslušné sousední země. Všechny tyto programy jsou v Bruselu a je rovněž předpoklad, že budou schváleny do konce roku. Finančně jde ale o velmi malé objemy - ve všech je zhruba jen 1,5 % z veškerých přidělených peněz pro ČR.

Jsou tyto programy vůbec nutné? Některé příhraniční oblasti na tom začínají už být lépe než vnitrozemské.

Není to tak docela pravda. Regiony sousedící s Polskem nebo Slovenskem mají opravdu dost velké problémy, především proto, že tam není dostatečná dopravní infrastruktura. Kromě toho se peníze využívají na žádoucí společné projekty v cestovním ruchu, na ekologické projekty, kulturní výměny apod. Myslím, že vzájemná spolupráce na těchto projektech je v příhraničním prostoru velmi důležitá a peníze tu jsou využity účelně.

JIŘINA ONDRÁČKOVÁ

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down