Kam s dalšími investory? ptají se na plzeňském magistrátu poté, co rozprodali Borská pole. Odpověď zní: do Škodovky!Zhruba tři desítky Japonců, kteří našli přechodné bydliště v Plzni, mají drobný problém: pivo je dle jejich vlastního hodnocení skvělé, ale ve městě není zatím žádný sushi bar a české...
Kam s dalšími investory? ptají se na plzeňském magistrátu poté, co rozprodali Borská pole. Odpověď zní: do Škodovky!
Zhruba tři desítky Japonců, kteří našli přechodné bydliště v Plzni, mají drobný problém: pivo je dle jejich vlastního hodnocení skvělé, ale ve městě není zatím žádný sushi bar a české stravě nepřišli na chuť. To všechno ale vyvažuje spokojenost, které se těší jejich aktivity na Borských polích, kde koneckonců tráví většinu času.
"Jsem sedm dnů v týdnu ve firmě, o Plzni toho moc nevím," říká také generální ředitel Precision Castparts CZ (PCC) Tim Till, který přišel s britskými kolegy budovat společnost v západočeské industriální zóně před patnácti měsíci.
V průmyslové zóně Borská pole, kde se letos v únoru prodal poslední volný pozemek, působí přes dvacet společností, z nichž většinu představují zahraniční investoři.
PŮLMILIARDA SE VRÁTILA
"Plzeňská průmyslová zóna se zaplnila rychleji, než jsme očekávali," říká Milan Svoboda, ředitel Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně (ÚKR). "Teď nemáme žádnou podobnou ucelenou plochu, kterou bychom mohli investorům nabídnout. Vytypovali jsme některé lokality, ale zóna by mohla být hotova až tak za pět let."
S přípravou Borských polí naštěstí nebyl velký problém, protože z poloviny šlo o pozemky Ministerstva obrany (bývalé letiště), zbytek patřil Lesům ČR a Pozemkovému fondu. Většinu pozemků magistrát vyměnil s majiteli za jiné. Přípravné práce, stejně tak jako později lákání konkrétních investorů, probíhaly ve spolupráci s agenturou na podporu zahraničních investic CzechInvest.
Investice města do areálu představuje dodnes 580 milionů korun, z toho ovšem část byly výdaje, které by se musely stejně vynaložit, i kdyby zóna nevznikla (např. přilehlé komunikace). Dalších 76 milionů přišlo z programu Ministerstva průmyslu a obchodu na rozvoj průmyslových zón. Částečně se na nákladech podíleli také síťoví investoři (telekomunikace, energetika, plynárny).
Městu se už investice vrátila, a to nejen v podobě peněz utržených rozprodejem pozemků investorům. "Hlavním přínosem je příspěvek k restrukturalizaci hospodářské základny v Plzni," hodnotí Jaroslav Pojar, vedoucí oddělení hospodářského rozvoje ÚKR, který byl už u zrodu zóny v roce 1995.
Ještě začátkem devadesátých let pracovalo ve Škodovce, která zde byla tradičně dominantním zaměstnavatelem, přes třicet tisíc lidí, což představovalo asi 40 % všeho práceschopného obyvatelstva. Když se Škoda začala rychle zmenšovat, dokázala Borská pole absorbovat volnou pracovní sílu tak rychle, že dnes už je nalezení kvalitních (natož ještě kvalifikovaných) pracovníků pro některé expandující firmy problém. Na konci roku 2002 pracovalo na Borských polích zhruba 5200 lidí.
Celkový počet cizinců, kteří za tímto účelem do Plzně přijeli, se pohybuje okolo stovky, toto číslo ale klesá současně s tím, jak se cizí management nahrazuje českým. Kosmopolitním městem se Plzeň díky průmyslové zóně sice nestala, jak ale říkají místní, příchod cizích investorů rozhodně zvýšil renomé krajského města.
REALITY SKORO BEZE ZMĚNY
Příchod cizích investorů do Plzně překvapivě příliš nezahýbal trhem realit. "Pokud jde o nemovitosti na bydlení, cizinci si je zpravidla pronajímají," říká ředitel největší plzeňské realitní kanceláře Pavel Pubec. Důvodem je podle něho především fakt, že na koupi bytu by musela firma použít investiční prostředky, zatímco pronájem se hradí z provozních zdrojů.
Podle magistrátu také trh průmyslových nemovitostí, zejména pozemků, ovlivnil vznik průmyslové zóny jen nepatrně. "Industriální park se rozprodával poměrně levně, 500 až 600 korun za metr; počítali jsme s tím, že se podaří srazit ceny pozemků jiných průmyslových zón, které jsou v územním plánu nakreslené, ale není to tak," stěžuje si Milan Svoboda. Soukromí vlastníci nechtějí prodávat levně, chtějí vydělat.
Šéf Realitní kanceláře Pubec to ale na základě svých zkušeností hodnotí jinak: "Dříve se průmyslové pozemky v Plzni běžně prodávaly za 700 až 800 korun za metr, město však prodávalo levněji, což se odrazilo v dnešních cenách, které také klesly."
Jedním z dalších důvodů, proč není dost pozemků na prodej, je skutečnost, že zájemci-investoři požadují před koupí ve většině případů ekologický audit. Ten by měl zaplatit prodávající - nejde o malé částky, mohou být až v řádu statisíců.
NEVYUŽITÁ ŠKODA
Než bude k dispozici nová velká zóna, hodlá město nabízet alespoň jednotlivé menší pozemky, které má dosud ve vlastnictví. Příležitost přilákat další investory, jak domácí, tak zahraniční, je ale na dosah ruky - představují ji tzv. brownfieldy (opuštěné průmyslové haly), především v areálu Škody Holding.
"Škoda by se měla brzy stát přirozenou průmyslovou zónou, areál se otevře dalším investorům," řekl před nedávnem generální ředitel holdingu Martin Roman. Zájem nového vlastníka Škodovky, společnosti Appian Group, zbavit se pozemků a spolupracovat přitom s městem potvrzuje i Milan Svoboda z ÚKR. Teď se podle něho bude řešit, co je v areálu na zboření a co by se dalo prodat. "Město ale nemá prostředky na to, aby se podílelo finančně," upozorňuje Svoboda.
Hlavní škodovácký areál má rozlohu 400 hektarů, řada budov je opuštěných. Zdejší pozemky mají jednu velkou výhodu a jednu nevýhodu. Předností jsou fungující sítě, velkým nedostatkem staré ekologické zátěže. Jak ale říká tiskový mluvčí Škody Holding Karel Samec, s řešením se počítá. Samec uvádí příklad: "Už od roku 1997 působí ve Škodovce firmy najaté Škodou, které na náklady Fondu národního majetku pracují na odstraňování starých zátěží ve všech prostorách areálu, halách i pozemcích." Ve Škodovce mají ale i zkušenost s investorem, který koupil starou halu i s oborem - a s ekologickou zátěží. "Vše se dalo ošetřit ve smlouvě," dodal bez bližších podrobností Samec.
Zájem o části areálu potvrzuje vedení Škody, město i realitní makléři. Pavel Pubec říká: "Investor většinou dává přednost stavbě na zelené louce, ale je to vždycky otázka ceny." V každém případě se teď musí počkat na rozhodnutí Appianu, které výrobní obory si definitivně ponechá (zatím se hovoří jen o energetice a dopravní technice) a kterých se zbaví.
BOHATÝM NIC
Na otázku, zda Borská pole přinesla Plzni i obtíže, odpovídá Milan Svoboda takto: "Investoři určitě město pozvedli, přispěli i k růstu hrubého domácího produktu. To se negativně odrazilo, když jsme například žádali dotaci z programu na regeneraci sídlišť. Nedostali jsme nic."
Městská pokladna zvlášť plná není. Řada investorů z průmyslové zóny ještě neplatí daně a peníze, které získala Plzeň z prodeje pozemků, jsou už dávno ty tam, rozdělily se na nejrůznější účely. "Měli jsme tehdy dát všechny získané prostředky do zvláštního fondu a dnes z něho financovat právě rozvoj další zóny, leccos by dnes bylo jednodušší," myslí si Svoboda.
LIBUŠE BAUTZOVÁ,
JULIE HRSTKOVÁ
Ekonom 14/2003