Vymáháme dlužné nájemné Většinou obtížně se získává nesplacené nájemné od uživatelů obecních bytů. Ve větších městech dlužné částky dosahují až desítky miliónů korun. Tyto "zamrzlé" finanční prostředky citelně chybějí především na rekonstrukci starších a výstavbu nových obytných domů. I to je vážný...
Vymáháme dlužné nájemné
Většinou obtížně se získává nesplacené nájemné od uživatelů obecních bytů. Ve větších městech dlužné částky dosahují až desítky miliónů korun. Tyto "zamrzlé" finanční prostředky citelně chybějí především na rekonstrukci starších a výstavbu nových obytných domů. I to je vážný důvod, proč radnice a správci bytového fondu hledají různé možnosti, jak dostat peníze od neplatičů do obecní pokladny.
N a zkušenosti při vymáhání nesplaceného nájemného v rámci příslušné legislativy jsme se zeptali v pěti městech.
Mgr. Helena Vavřinová,
tisková mluvčí, Městský úřad Mělník:
"Ke konci rok 2000 činily dluhy v bytovém hospodářství včetně poplatků z prodlení, soudních poplatků a podobně, které městský úřad vymáhá, víc než 4 milióny korun. Od roku 1999 město při získávání dlužného nájemného využívá možnosti exekuce na účet u banky či na mzdu. V praxi to znamená, že banka poskytne číslo účtu nebo si město zjistí zaměstnavatele dlužníka a poté finanční odbor pošle do banky či zaměstnavateli exekuční výměr, na jehož základě se dlužná částka neplatiči strhne.
Zpočátku byl tento způsob vymáhání velice úspěšný, avšak v poslední době se často stává, že dlužník svůj účet zruší nebo je zůstatek na jeho účtu nulový či debetní (mínusový). Tehdy musíme přistoupit k soudnímu vymáhání, exekuci movitého majetku. Tento způsob je ale zdlouhavý - některé nevyřešené případy jsou ještě z roku 1994. Nezaplacené nájemné včetně neuhrazených faktur se postupuje soudu automaticky. Loni se podařilo exekucemi na účet u banky či na mzdu vymoci na 100 000 korun, přičemž dalších 500 000 korun dlužníci uhradili po výzvách a upomínkách."
Michaela Lehnertová,
tisková mluvčí, Městský úřad Chomutov:
"Město Chomutov má v současné době ve vlastnictví zhruba 10 tisíc bytů, z nich 90 % první kategorie. Obývá je 3769 neplatičů nájemného. Celkový dluh na nájemném a službách spojených s bydlením přesahoval koncem dubna 2001 částku 79,5 miliónu korun. Opatření proti dlužníkům uplatňuje město jen taková, jaká umožňuje současná legislativa.
Dochází k tomu, že v těchto bytech se neprovádí opravy a výměny zařizovacích předmětů vyjma případů, při kterých by bylo ohroženo zdraví občanů, byl poškozován majetek města či jiného nájemníka. V případě, že rozvodné závody odpojí přívod elektrické energie, správce opětovně, pokud není zaplacen dluh, nepotvrdí přihlášku na odběr této energie. Nepotvrdí ji i tehdy, jestliže při vysokém dluhu není splacena aspoň jeho polovina a na druhou polovinu uzavřena splátková dohoda. Rovněž jsou neprodleně podávány žaloby na vymáhání dluhů a návrhy na přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu.
Od roku 1996 město vydává nájemní smlouvy na dobu určitou, a to na jeden rok. Při plnění všech povinností, vyplývajících z nájemního vztahu, jsou smlouvy poprvé prodlužovány na dva roky a podruhé na dobu neurčitou. Město již třikrát (v roce 1997, 1999 a naposled v roce 2000) vyhlásilo tzv. výzvu, kdy dlužníkům bylo umožněno v určitém termínu uhradit nesplacenou částku. Přitom jim jednou bylo odpuštěno celé penále a dvakrát 75 %. V průběhu těchto tří akcí bylo získáno dlužné nájemné v celkové výši asi 4,5 miliónu korun. Jinak na základě uvedených opatření - kromě soudních rozhodnutí - se daří měsíčně vybrat dlužné nájemné přibližně ve výši půl miliónu korun. Dluh ale narůstá, jak přibývají neplatiči a zvyšují se nesplacené částky.
Očekávaný účinek ale nesplnila například demontáž plynového sporáku a kuchyňské linky. Dlužníci si totiž obstarali elektrický vařič či sporák na plynovou bombu a nádobí uklidili do jiného nábytku. Kromě toho byly skladovací prostory u správců bytového fondu ve velmi krátké době zaplněné a odebrané předměty nebylo možné uložit jinde. Tato realizace si nakonec vyžádala větší finanční náklady než činily vybrané částky od neplatičů nájemného. To byl důvod, proč město toto opatření zrušilo.
V současné době probíhá v Chomutově privatizace bytového fondu, jejímž cílem je prodat na 7500 obecních bytů. Nebudou si je ale moci koupit zájemci, kteří vůči městu neplní dlužné závazky. Při následném prodeji bytů třetí osobě bude kupní cena navýšena o pohledávku váznoucí na této nemovitosti. I to je způsob, jak město alespoň zčásti získá dlužné částky."
Ing. Jiří Šohaj,
vedoucí odboru bytového hospodářství, Městský úřad Děčín:
"Tak jako v jiných městech a obcích se i naše město potýká s fenoménem dlužníci nájemného při užívání bytů. Při převodu státních bytů v letech 1991 - 1992 získalo město do svého majetku víc než 10 000 nájemních bytů. Rozhodnutím zastupitelstva byla schválena koncepce privatizace bytových jednotek a objektů. Znamená to, že by mělo být zprivatizováno kolem 80 % bytů z uvedeného počtu. Dlužné nájemné ke konci roku 2000 činilo téměř 15 miliónů korun, přičemž k tomuto datu bylo ve vlastnictví města necelých 6900 bytů. Řešení dlužného nájemného probíhá i v rámci možností daných zákonem, konkrétně podáním žaloby na přivolení k výpovědi z užívání bytu. To znamená, když je splněna podmínka, že nejsou zaplaceny tři po sobě následující nájmy.
V Děčíně se snažíme řešit problematiku dlužníků také některými stimulačními podmínkami. Patří k nim uzavírání dohod o uznání dluhu a jeho splácení podle možností dlužníka. Uhradí-li dlužnou částku, může dotyčný nájemník požádat o snížení, případně o odpuštění příslušenství dluhu - jedná se o penále. Žádosti posuzuje bytová komise a na základě jejího doporučení zastupitelstvo města ve většině případů schválí snížení penále až na 10 %. Dojde-li k zaplacení dlužné částky a penále nepřesahuje 5000 korun, lze je zcela prominout. Takové rozhodnutí je v pravomoci správce bytového fondu.
Pro řešení rozsudků o přivolení k výpovědi z nájmu bytu byly v roce 1998 vytvořeny podmínky. Byl rekonstruován jeden starší objekt a v něm připraveno šest náhradních bytů, konkrétně 1 + 1, které přesto, že někdy bývají nazývány holobyty, jsou podle vyhlášky č. 176/93 Sb. zařazeny do druhé kategorie. Na základě rozsudku jsou poskytovány jako náhradní byty nižší kategorie a menší podlahové plochy. I tímto způsobem se nám již podařilo uvolnit byty první kategorie větších rozměrů, převážně v panelových domech."
Petr Krajánek,
tiskový mluvčí, Městská část Praha 13: "Naše městská část spravuje skoro 6 tisíc bytů a neplatiči dluží víc než 7 miliónů korun, což činí přibližně 5 % z celkového předepsaného nájemného. Připočteme-li penále, soudní a další poplatky a náklady, dlužná částka přesahuje 15 miliónů korun. Starosta Petr Bratský považuje za úspěch, že nyní, díky důsledným soudním žalobám a exekucím, se dluh nezvyšuje, i když mezitím se několikrát zvedlo nájemné. Celkový počet "chronických" dlužníků se podařilo snížit ze 350 na 200. Ve více než 40 případech byli vystěhováni, někteří dokonce tzv. na ulici. Jiní dobrovolně vracejí klíče od vyklizených bytů, nebo se ochotněji než dříve snaží svůj dluh splatit a dohodnout splátkový kalendář, popř. snížení penále.
K těmto řešením je radnice vstřícná, ale přitom dosud stále probíhá několik dalších desítek žalob. I po vystěhování z bytu je celkový dluh nadále vymáhán. Jak dokazují nedávné příklady, může nastat situace, že z rozhodnutí soudu bude dluh neplatiči strháván i ze sociálních dávek (pokud nebude pracovat).
Někdy se obci daří získávat peníze zpět tím, že byt po neplatiči je nabídnut zájemcům ve veřejné soutěži, která je oznámena na úřední desce. Byt je poté za regulované nájemné pronajat uchazeči, který odkoupí pohledávku - dluh po neplatiči - za nejvyšší nabídnutou částku.
Současné zákony k důslednému postihu neplatičů teoreticky postačují, ale bylo by zapotřebí celou proceduru výrazně urychlit. Bohužel, soudy z kapacitních a procedurálních důvodů (dlouhé lhůty, častá odvolání) nestačí vyřizovat jednotlivé případy dostatečně rychle. Proto dlužné nájemné včetně penále narůstá do nadměrně velkých částek. Navíc byty jsou dále blokovány či dokonce devastovány namísto toho, aby je dřív mohli získat potřební uchazeči z evidence městské části. V souvislosti s deregulací nájmů by mělo být v doprovodných legislativních krocích dosaženo takového stavu, aby při požadované ochraně řádných nájemníků nebyli chráněni před spravedlností také neplatiči nájemného. I ti, kteří hrubě porušují nájemní smlouvy."
Milena Sláviková,
vedoucí odboru, kancelář primátora, Magistrát města Liberec:
"Město Liberec spatřuje hlavní těžiště ve vymáhání dluhů z nájemného za užívání bytu a služeb s tím spojených ve včasném soudním projednávání případu. Znamená to brzké podání žaloby na zaplacení dluhu, případně určení neplatnosti nájemní smlouvy z důvodu neplnění stanovených závazků nájemníkem. V současné době jsou podány stovky žalob z výše uvedených důvodů.
V důsledku zdlouhavého projednávání takových případů soudní cestou přistoupilo město k záměru získat dlužné částky pomocí tzv. externích vymahačů. To znamená, že smluvní partner je městem pověřen vymoci dluh mimosoudní cestou, v mezích daných odpovídajícími zákonnými normami. Za tím účelem město spolupracuje s pražskou právní kanceláří Materna & CORVUS. Za období dvou let spolupráce se tak podařilo vymoci od jednotlivých dlužníků zhruba 5 miliónů korun včetně poplatků z prodlení.
Při hodnocení této spolupráce lze konstatovat, že uvedený způsob zajištění dluhů má i pozitivní dopad projevující se v určitém lze říci výchovném efektu. U nájemců městských bytů, především neplatičů totiž vzrůstá obava z návštěvy vymahačů a dochází ke zlepšení platební morálky."
- bd -
FOTO ARCHÍV
