Vysvědčení společnosti 2025: Nejlepšího hodnocení dosáhla kvalita zdravotnictví a fungování místní samosprávy

V lednu 2026 občané oproti loňsku hodnotili život v české společnosti opět o něco příznivěji. Nejlepšího hodnocení dosáhla kvalita zdravotnictví a místní samosprávy. Naopak nejhorší známky si vysloužily podmínky života mladých rodin. Nejvíce se zlepšilo hodnocení ústavních činitelů a orgánů, tj. práce premiéra, vlády, parlamentu, ale i práce prezidenta.

K těmto výsledkům dospěl Výzkumný ústav STEM, který ve svém průzkumu – stejně jako v lednu každého roku – požádal obyvatele ČR, aby ohodnotili různé oblasti života v naší společnosti pomocí školních známek, viz TABULKA zcela dole.

Stejně jako ve škole v tomto hodnocení platilo, že jednička označuje nejlepší hodnocení a pětka zase to nejhorší. Zpráva STEM nabízí jak pohled napříč výsledky ve všech kategoriích v letošním roce, tak přehled časového vývoje ve vybraných oblastech od začátku století. Podobně jako v loňském roce se hodnocení jednotlivých oblastí dále mírně zlepšuje.

Průřezové hodnocení naší společnosti v lednu 2026

STEM žádá lidi o oznámkování společenského života v lednu každého roku, výsledky tedy odrážejí to, jak se lidé cítili v předcházejícím roce. V lednu 2026 získaly nejlepší známky kvalita zdravotní péče, práce obecních či městských úřadů, kterým jedničku nebo dvojku udělila téměř polovina občanů (47 %, resp. 46 %).

Vysoký podíl příznivých známek byl udělen i práci prezidenta (45 %), dále zajištění občanské svobody (42 %) či péči o bezpečnost občanů (41 %).

Podíl jedniček a dvojek je vyšší než podíl čtyřek a pětek také u možnosti uplatnit vlastní schopnosti (36 % vs. 21 %), vyřizování úředních záležitostí (36 % vs. 27 %), práce krajských úřadů (34 % vs. 18 %, zde je ovšem vysoký podíl trojek, 49 %) a stavu životního prostředí (30 % vs. 24 %).

Ze srovnání s průzkumem v lednu 2025 je patrné, že hodnocení se opět oproti minulému roku v mnoha kategoriích zlepšilo. Nejvýraznější meziroční zlepšení hodnocení zaznamenala práce ústavních orgánů a činitelů: podíl jedniček a dvojek se u práce premiéra zvýšil o 15 p. b., u vlády o 12 p. b., u práce parlamentu o 9 p. b. Přesto je nutné dodat, že i když si tyto oblasti polepšily, tak Češi a Češky je stále hodnotí poměrně kriticky. Práci parlamentu hodnotí čtyřkou či pětkou téměř polovina občanů (47 %), stejně tak práci premiéra či činnost vlády (45 %). Tyto pozitivní výkyvy v kombinaci s vysokou mírou nespokojenosti mohou odrážet proměny složení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a vlády po říjnových volbách roku 2025. Přesto občané nejvyšší podíl špatných známek, tj. čtyřek a pětek, udělili podmínkám života mladých rodin (55 %).

Podíl dobrých známek, tj. jedniček a dvojek se navýšil i v oblasti rozvoje demokracie (o 7 p. b.) či sociálních jistot, vnitropolitické situace a činnosti politických stran (6 p. b.). Přesto i zde se meziroční zlepšení stále pojí s vysokým podílem nespokojenosti. Například sociální jistoty hodnotí pozitivně více než čtvrtina občanů (28 %), ovšem více než třetina (35 %) je hodnotí těmi nejhoršími známkami. Zlepšení je pozitivním signálem, zároveň však neznamená, že by většina lidí byla s uvedenými aspekty života v české společnosti spokojena.

/tz/*

Hodnocení života společnosti za rok 2025 na stupnici, kde 1 = výborná, 5 = nedostatečná

Zdroj: STEM

Ilustrační foto zcela nahoře: web STEM