Výzkum ukázal, jak pražské domácnosti, školy či nemocnice plýtvají jídlem

Projekt Prague Food Waste, spolufinancovaný Technologickou agenturou ČR a Ministerstvem životního prostředí, přinesl vůbec první ucelená data o plýtvání potravinami v pražských domácnostech, školních jídelnách, nemocnicích a domovech pro seniory. Dvouletý projekt, na kterém spolupracovaly organizace Zachraň jídlo, Mendelova univerzita v Brně a výzkumné organizace INESAN a GREEN Solution, odhalil nejen množství vyhozeného jídla, ale i příčiny a doporučení, jak potravinovému odpadu předcházet.

Analýza směsného komunálního odpadu ukázala, že každý obyvatel Prahy vyhodí ročně v průměru 26 kg potravin, tedy asi 0,5 kg týdně. “V koši nejčastěji končí ovoce, zelenina a pečivo, přitom více než dvě třetiny lidí své plýtvání podceňují,” přiblížila Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně. Ukázalo se také, že typ zástavby a příjmová situace domácnosti ovlivňují, co a proč se vyhazuje - nízkopříjmové domácnosti plánují nákupy a hlídají trvanlivost potravin častěji než domácnosti s vyššími příjmy.

V domovech pro seniory, nemocnicích i ve školách

Z výsledných dat v domovech pro seniory vyplývá, že u obědů připadá na 100 kg připravených pokrmů 30 kg potravinového odpadu (ve formě odpadu z přípravy, z talířů a nevydaných pokrmů). “U večeří je to o něco méně, 28,6 kg, avšak je pravděpodobné, že si část pokrmů nechávali klienti v pokojích a zbytky vyhodili jindy,” popsala Kateřina Rohanová z organizace INESAN. Nižší míra odpadu byla znatelná v domově pro seniory, kde zaměstnanci servírují pokrmy přímo na patrech a klienti si mohou říct o úpravu velikosti porce. 

Výzkum v nemocnicích probíhal ve dvou různě velkých zařízeních s odlišným vybavením a počtem personálu. V menší nemocnici vzniklo výrazně více odpadu v podobě nevydaných pokrmů (220 gramů na porci za oběd) než ve velkém zařízení (36 gramů na porci za oběd a večeři), kde kuchaři aktivně využívali zchlazování a znovuvyužití pokrmů. Největší podíl odpadu vzniká na talířích pacientů či klientů – důvodem jsou změny v počtu hospitalizovaných, zdravotní stav i chuťové preference. Výzkum ukázal, že už drobná opatření, jako je úprava velikosti porcí nebo možnost výběru jídla, mohou množství potravinového odpadu výrazně snížit.

Z celkového množství odpadu, který vzniká ve školních jídelnách (33,8 %), zůstává skoro polovina na talířích žáků - 48 % potravinového odpadu, dále 43 % tvoří nevydané pokrmy ve a 9 % jsou zbytky z přípravy, jako jsou slupky, skořápky od vajec, kosti apod. “Za plýtvání ve výdeji může kombinace více faktorů – od nevyzvednutých obědů přes zapomenuté odhlášky až po to, že dětem některá jídla jednoduše nechutnají nebo by si raději daly menší porci,“ uvedla Denisa Rybářová z organizace Zachraň jídlo.

Manuály jako praktický návod

Výsledky výzkumu byly shrnuty do čtyř manuálů s názvy Jak šetřit jídlem… určených pro domácnosti, školní jídelny, nemocnice a domovy pro seniory. Obsahují tipy a doporučené postupy, jak snížit množství vyhozeného jídla.  Doporučení jsou koncipovány pro veřejnou správu, vedení organizací, kuchyňský personál či pečující personál. „Díky projektu Prague Food Waste jsme získali přehled o tom, kde a proč k plýtvání potravinami v příspěvkových organizacích a domácnostech dochází. Teď je na řadě proměnit tato zjištění v konkrétní kroky,” dodala Michaela Číhalíková, ředitelka organizace Zachraň jídlo.

Projekt realizovaly organizace Zachraň jídlo, Mendelova univerzita v Brně, INESAN a GREEN Solution.*

Webové stránky projektu: https://zachranjidlo.cz/projekt/prague-food-waste

/tz/