XXI. celostátní finanční konference SMO ČR probírá vyhlídky financování územních samospráv

Obce jsou nejlepšími hospodáři ze všech veřejných institucí a vzorně pečují o svěřený majetek. Ne vždy však k výkonu svých funkcí nalézají ideální podmínky ze strany státu. I to zaznělo na dvoudenní XXI. celostátní finanční konferenci Svazu měst a obcí ČR, která byla zahájena dnes, ve čtvrtek 6. prosince v Praze za účasti tří stovek starostů a zastupitelů obcí a měst. Mezi hosty a řečníky konference byl premiér, ministryně vlády a další významní hosté.

Za účasti tří stovek starostů a zastupitelů municipalit i dalších hostů byla ve čtvrtek 6. prosince zahájena již XXI. celostátní finanční konference Svazu měst a obcí ČR. Konferenci uvedl předseda Svazu a starosta Kyjova František Lukl. Hosty uvítal i nový pražský primátor a čestný předseda Svazu měst a obcí ČR Zdeněk Hřib a předseda vlády ČR Andrej Babiš.

Celostátní finanční konference dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější akce Svazu, o čemž svědčí i každoročně vysoká účast představitelů samospráv. Konference má za cíl seznámit zejména volené zástupce měst a obcí s aktuálními tématy z oblasti financování obcí. Na letošní finanční konferenci byla jedním z taháků otázka finanční autonomie územně samosprávných celků.

V rámci inovovaného konceptu programu konference byly do programu zařazeny interaktivní diskusní panely. Jejich tématem byla mimo jiné problematika kohezní politiky či diskuse o rozsahu a efektivitě veřejnosprávních kontrol. Zvláštní pozornosti se těšila diskuse o finanční autonomii obcí a měst ČR s výhledem do budoucna.

Podpora kohezní politiky je spolu se společnou zemědělskou politikou jednou z největších položek rozpočtu Evropské unie po roce 2021. Česká republika je čistým příjemcem unijních dotací. To znamená, že na tvrdé investice dostáváme z EU více peněz, než co do rozpočtu jako členský stát vkládáme. Jak však docílíme toho, aby tyto zdroje byly rozděleny smysluplně podle skutečných potřeb obcí a měst?

Petr Osvald, předseda Pracovní skupiny pro kohezní politiku Svazu, se svými řečníky v kohezním bloku diskutoval o vazbě těchto témat na problémy měst a obcí, a to zejména v otázkách integrovaných nástrojů ITI a CLLD. Tyto nástroje pomocí územních strategií dlouhodobě plánují projekty sloužící k rozvoji území. Evropské dotace po roce 2021 musí být vhodné i pro malé obce. „Evropské dotace musí být zacíleny podle místních potřeb, zjednodušeným způsobem a s co největší mírou spolufinancování ze strany EU a státu. Žadatelé musí mít jasně dané podmínky pro čerpání dotace na správně připravený a smysluplný projekt. Proto je nutné, aby ČR při vyjednávání podmínek s Evropskou komisí vhodně cílila na skutečné potřeby v území,“ konstatoval Petr Osvald a dodal, že je nutné, aby obce byly schopné pokrýt své základní potřeby z rozpočtového určení daní a dotace mohly pobírat pouze pro svůj územní, ekonomický a sociální rozvoj.

V bloku klasických prezentací vystoupili kromě ministrů vlády a zástupců veřejných společenských institucí též ředitelé společnosti ČEZ, České spořitelny, České pošty a dalších významných firem.

Hojně navštívený byl diskusní blok k tématu veřejnosprávních kontrol, v němž se řešila problematika sjednocení kontrol, závaznosti kontrolních závěrů, efektivity kontrol, vztahu jejich předmětu a účelu a stanovení nápravných prostředků.

Územní samosprávné celky dlouhodobě upozorňují na fakt, že systém kontroly obcí je velice složitý, nepřehledný, nesystematicky řešený a často duplicitní. Navíc jednotlivé kontroly se často rozcházejí ve svých závěrech,“ vyjádřil se Vladislav Vilímec, předseda Finanční komise předsednictva SMO ČR a senátor Parlamentu České republiky. Systém finanční kontroly a v jejím rámci veřejnosprávní kontroly dopadá na celou veřejnou správu, tedy nejen na výkon státní správy, ale i na výkon samosprávy. V diskusi též zaznělo, že obce mají v systému samosprávy obdobné povinnosti jako ministerstva. Měly by proto mít i odpovídající podporu a možnosti k výkonu své práce a naplňování svého poslání – tedy odpovědného budování podmínek pro život občanů. Při tvorbě kvalitního legislativního rámce je neoddiskutovatelná i role Svazu měst a obcí ČR jako prostředníka při vyjednávání mezi vládou a samosprávnými celky.

Druhý, závěrečný den konference v pátek 7. prosince se bude diskutovat v bloku k budoucnosti finanční autonomie českých obcí, o jejíž posílení Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě usiluje.

Řešení spočívá v posílení finanční autonomie územně samosprávných celků v podobě navýšení podílu územních samospráv z daní vybraných státem na třetinu, podobně jako je tomu v řadě evropských států, a dále pomocí absolutního navýšení finančních prostředků pro obce tak, aby získaly všechny velikostní kategorie obcí a žádná kategorie nebyla ztrátová.

Obce by tak mohly samy rozhodovat o svých záležitostech a realizovat nejpotřebnější projekty a nečinit pouze to, co jim umožňují specifické dotační programy vypsané v daný rok. Cílem těchto snah by bylo zajištění dostatečných finančních prostředků určených na poskytování kvalitních a dostupných veřejných služeb a na údržbu a rozvoj území a obecní infrastruktury,“ zdůraznil předseda Svazu František Lukl. Tato situace by garantovala obcím dlouhodobou finanční stabilitu a bylo by možné otevřít debatu o přenastavení systému poskytování národních dotací a příspěvku na výkon státní správy.*

/zr/

 

K foto:

Z jednání XXI. celostátní finanční konference SMO ČR

Foto: archiv vlády ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *