Zahájila příprava nové strategie Brněnské metropolitní oblasti na léta 2028–2034

Ve Sněmovním sále Nové radnice v Brně proběhlo 18. června představení základních analytických podkladů a harmonogramu přípravy Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti (BMO) pro období po roce 2027. Setkání se zúčastnilo přibližně 120 expertů na územní rozvoj, projektových a strategických manažerů, starostů a dalších odborníků. Ti se již od roku 2014 podílejí na přípravě a naplňování metropolitní strategie a realizaci projektů financovaných prostřednictvím nástroje integrovaných územních investic (ITI).

„Spolupráce všech subjektů je ve fázi přípravy a implementace strategie zásadní. Nástroj ITI nám umožňuje uvažovat a plánovat v širších souvislostech a zároveň systematicky rozvíjet spolupráci s obcemi v zázemí Brna. Je zřejmé, že problémy v oblasti dopravy či životního prostředí nekončí na administrativních hranicích města, a proto je nezbytné je řešit na úrovni celé metropolitní oblasti,“ uvedla Markéta Vaňková, primátorka města a předsedkyně Řídicího výboru Brněnské metropolitní oblasti. 

Demografie, bydlení i klima

Účastníci se ohlédli za dosavadní činností v letech 2013–2026, včetně evaluace stávající strategie. V další části programu se představily analytické práce, které od podzimu 2025 vznikají ve spolupráci s Geografickým ústavem Masarykovy univerzity, společností Urban planner a dalšími partnery. Tyto analýzy identifikují hlavní trendy rozvoje Brna a jeho zázemí v oblastech mobility, demografie, životního prostředí, zdravotnictví či sociální péče. Data ukazují, že populace BMO bude stárnout, avšak pomaleji, než je průměr v Česku. Zároveň poroste rychleji než celorepublikový průměr. 

Klimatické scénáře predikují postupné zvyšování teplot, nárůst počtu tropických dnů a změny ve srážkovém režimu, kdy se budou období sucha častěji střídat s krátkými, ale intenzivními přívalovými dešti. Významnou výzvou zůstává také oblast bydlení. Průměrné ceny bytů v BMO vzrostly od roku 2015 o 234,9 %, což výrazně ovlivňuje dostupnost bydlení.  

„ S těmito identifikovanými potřebami budeme zároveň apelovat na řídicí orgány operačních programů, aby byla v rámci přípravy a realizace čerpání evropských fondů zajištěna odpovídající prioritizace finančních prostředků pro metropolitní území, která představují klíčové motory rozvoje a zároveň nesou významnou část socioekonomických i environmentálních výzev,“ doplnil Martin Příborský, zastupitel města Brna pro strategický rozvoj a metropolitní spolupráci.  

Brněnská metropolitní oblast obdržela v programovém období 2014–2020 na svůj rozvoj přibližně 5 miliard korun, v období 2021–2027 pak přibližně 8 miliard korun. Tyto prostředky získalo město prostřednictvím nástroje ITI. Pro navazující programové období 2028–2034 se očekává další finanční alokace. 

Stručné shrnutí evropských financí v BMO od roku 2013: podpořeno 256 projektů za 13 miliard korun; 54 % projektů financováno ve městě Brně; 46 % projektů v jeho zázemí.

/tz/*