Původně tvořila dnešní zástavbu Příbrami dvě zcela odděleně se vyvíjející města. Mimo vlastní Pří-bram to byly Březové Hory, typické horní město rozvíjející se kolem hlavních březohorských náměstí. Naproti tomu se samotná Příbram vyvíjela kolem velkoryse založeného hlavního náměstí. Hlavní...
Původně tvořila dnešní zástavbu Příbrami dvě zcela odděleně se vyvíjející města. Mimo vlastní Pří-bram to byly Březové Hory, typické horní město rozvíjející se kolem hlavních březohorských náměstí. Naproti tomu se samotná Příbram vyvíjela kolem velkoryse založeného hlavního náměstí.
Hlavní březohorská náměstí byla založena v těsné blízkosti historických šachet a cesty vedoucí v náhorní poloze nad řekou Litavkou. Doly a haldy výrazně poznamenaly ráz Březových Hor a cesty vedoucí k nim určily jejich urbanistický charakter.
Pro vývoj samotné Příbrami pak hraje stěžejní roli zmíněné centrální náměstí (T. G. Masaryka), procházející severojižní osa v náhorní poloze nad Příbramským potokem a osa směřující z náměstí na východ (pěší zóna Pražské ulice). Významné, i pro širší region, bylo založení a postupné budování mariánského poutního místa - Svaté Hory.
Příbram a Březové Hory se spojily až po druhé světové válce. Jeho radiálněokružní půdorys je typický pro historickou urbanistickou strukturu Příbrami a hlavní průhledové osy směřují buď k hlavním náměstím, nebo ke Svaté Hoře. Poslední komplexní bytová výstavba na jihozápadním okraji města, tj. zdabořské a drkolnovské sídliště, se pouze připojila k již existující struktuře města, od níž zůstala dodnes prakticky izolována.
Výrobní aktivity, tj. těžba, neželezné hutnictví a doprovodná průmyslová odvětví se soustřeďovaly již od druhé poloviny devatenáctého století na severní periferii. Severně až severozápadně od obytné zástavby tak vznikla poměrně rozsáhlá industriální zóna.
BEZ ÚZEMNÍHO PLÁNU
K 1. lednu 2000 v Příbrami trvale bydlelo 36 776 obyvatel. Ačkoli se jedná o třetí největší město Středočeského kraje, nemá dosud schválený svůj územní plán, což je u téměř čtyřicetitisícicového města o rozloze 3340 ha určitá rarita. Zatím jej nahrazuje, alespoň pokud se formulování základních cílů dalšího územního rozvoje týče, strategický plán.
Strategický plán můžeme označit jednak jako základ nové smlouvy mezi samosprávou a státní správou a občany a podnikatelskými subjekty, která následně vyústí mimo jiné v územní plán města, a jednak jako příležitost k dialogu v rámci regionu o společné správě území.
Ten se může stát součástí prací na územním plánu velkého územního celku, v tomto případě celého okresu Příbram. Strategický plán se po odsouhlasení v městském zastupitelstvu stává jedním ze základních dokumentů uskutečňování komunální politiky v praxi a jedním z hlavních nástrojů udržitelného rozvoje města.
Vstupní etapu strategického plánu Příbrami představovaly analýzy, mapování a inventarizace dnešního stavu a historie, která jej zapříčinila.
Na ni navázaly syntézy a formulace hlavních zásad rozvoje města. Je třeba kladně hodnotit fakt, že jsou formulovány s ohledem na maximální srozumitelnost a vypovídací schopnost, aby mohly být použity v co nejširší diskuzi příbramského obyvatelstva o směrech dalšího vývoje města.
Strategický plán pro Příbram byl v roce 1997 přijat zastupitelstvem města a stal se základem při tvorbě územních a hospodářských zásad pro zpracování budoucího územního plánu sídelního útvaru města Příbram.
NEVYVÁŽENOST VYUŽÍVÁNÍ
Základním problémem dnešní Příbrami, který strategický plán řeší, je výrazná nevyváženost funkčního využívání území. Další územní vývoj musí korigovat především extrémní bipolaritu, kdy hlavní monofunkční obytné celky leží na jihu a jihozápadě a pracovní příležitosti jsou koncentrovány v severní průmyslové oblasti, případně v obslužném centru staré Příbrami.
Pro ekologicky vhodnou výrobu se jeví jako nejvhodnější prostor mezi zdabořským a drkolnovským sídlištěm, který by mohl saturovat lokální pracovní zdroje a doplnit zde již existující pracovní příležitosti ve zdravotnictví, velkoobchodě a supermarketech.
Plánovaným spojením nemocnice s poliklinikou a ZÚNZ Příbram vznikne největší zaměstnavatel ve městě i v celém okrese s asi 1350 pracovními místy.
Pro průmyslovou výrobu je vytipována lokalita bývalých šachet rudných dolů na jižní periferii. Částečně by tak byla elimininována převaha pracovních příležitostí v průmyslu (neželezné hutnictví, strojírenství, potravinářství, nábytkářství a sanitární vybavení, distribuce a spedice) v severní výrobní oblasti, přesahující v tomto směru i administrativní hranice (Kovohutě Příbram).
BRDSKÉ CENTRUM TURISTIKY
Zmíněné disproporce mezi lokalizací obytných a výrobních celků způsobují negativní vlivy vnitroměstské dopravy na životní prostředí násobené hlavní tranzitní komunikací I/18.
Nezbytný je proto jihovýchodní obchvat města, který by nesl hlavní zátěž průjezdní přepravy a který byl zakomponován i do územního plánu velkého územního celku okresu Příbram.
Je to důležité i pro ochranu přírodního zázemí Příbrami, které zasahuje až do urbanizovaného prostoru a které představuje cenný fenomén. Zelený koridor Příbramského potoka plní navíc, především ve své severní části, integrující funkci, kdy spojuje Příbram a Březové Hory v jeden celek.
Zároveň může nabídnout alternativní pobyt ve městě (pro pěší i cyklisty) v podobě chráněné trasy propojující frekventované části s klidovými.
Příbram se bude profilovat jako nejvýznamnější turistické centrum v brdském regionu. Využije tak konečně svou atraktivní polohu v přímém kontaktu s relativně málo narušenou přírodou a možnosti pro sport, turistiku a rekreaci, jež budou doplněny další specifickou nabídkou, tj. sportovně rekreačním centrem Březové Hory-Litavka a Hornickým muzeem-skanzenem.
VESNICKÁ SÍDLA
Specifický problémem jsou sídla vesnického charakteru ležící ve volné krajině se zhruba 100 obyvateli a zároveň ve správním území Příbrami. Dnes sílí tlak využít je jako specifické rezidenční čtvrti. Cílem strategického plánu je zachovat jejich stále kvalitní venkovský charakter i stávající podobu kulturní, příměstské krajiny a uchránit je před nenapravitelnými asanačními zásahy.
Strategický plán dnes prezentuje jeden z hlavních nástrojů formujících vize a dlouhodobé cíle územního rozvoje. V současné době se připravuje i pro tak složitý útvar, jakým je hlavní město Praha.
JAN KOKTA
FOTO AUTOR
