01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zákon "jen" za 30 miliard, či "za všechny prachy"?

Když Poslanecká sněmovna 18. února ve třetím čtení vyslovila souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, rozpoutala se diskuse, kdo by měl nést odpovědnost za schůdnost chodníků: Vlastník chodníku, nebo majitel přilehlé nemovitosti?

Senátní návrh ji přenáší na vlastníky chodníků, jimiž jsou zpravidla obce. Svaz měst a obcí ČR už stačil vyčíslit případné dopady zákona do rozpočtů měst a obcí na sumu zhruba 30 miliard korun. Návrh zákona, jak jej schválila dolní parlamentní komora, nyní míří do Senátu, který jej projedná do konce března.

Jako předkladatel návrhu má senátor, primátor Teplic Jaroslav Kubera pravdu, když se vůči svým oponentům vehementně ohrazuje, že stejně jako současná legislativa ani tento jeho návrh na její úpravu přece nikterak a nikomu konkrétnímu nestanovuje odpovědnost uklízet chodníky a že pojem "úklid sněhu" se v návrhu vůbec nevyskytuje.

To je však jen půl pravdy. Právník Mgr. Jan Potměšil z Kanceláře Svazu měst a obcí ČR (SMO) podotýká, že i stávající zákon sice "pouze" činí odpovědným vlastníka přiléhající nemovitosti za škodu, ke které dojde v důsledku závady ve schůdnosti chodníku. "Jenže zákon tuto povinnost jako by předpokládá, když zmocňuje obec k vydání nařízení, kterým se stanoví pravidla pro úklid místních komunikací, tedy i chodníků. Pokud obec takové nařízení vydá, tak už z něj povinnost úklidu "natrvrdo" vyplývá."

ÚSTAVNÍ SOUD SE UŽ VYJÁDŘIL

Své tvrzení může opřít i o nálezy Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu (ÚS). Před dvěma roky ÚS odmítl návrh ministerstva vnitra na zrušení nařízení města Louny, jímž se vlastníkům nemovitostí stanovily povinnosti odstraňovat závady ve schůdnosti chodníku. Tímto odstraňováním se rozumělo "zametání s kropením, odstraňování bláta, odpadků a jiných nečistot, odklízení sněhu a posypávání náledí". ÚS se neztotožnil s názorem ministerstva, že nařízení ukládá vlastníkům nemovitostí povinnosti, jež vybočují ze zákonného zmocnění obsaženého v § 27 zákona o pozemních komunikacích, v důsledku čehož jsou ukládány i v rozporu s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž mohou být povinnosti ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích. ÚS nepřijal ani argumentaci, že uložení povinnosti zajišťovat schůdnost chodníku právním předpisem obce by vedlo i k porušení čl. 9 odst 2 Listiny, podle kterého nikdo nemůže být podroben nuceným pracím nebo službám.

ÚS mj. uvedl: "Okolnost, že zákon o pozemních komunikacích nepřevzal (výslovně) úpravu, zakotvenou v § 9 odst. 2 zákona č. 135/1991 Sb., nemůže - při zachování původního odpovědnostního režimu - implikovat představu (o záměru zákonodárce), že by "nevyslovené" povinnosti měly napříště stíhat někoho jiného než za škodu odpovědné vlastníky k chodníku přilehlých nemovitostí, kupříkladu subjekty tzv. veřejného sektoru (jmenovitě obce). Uvádí-li § 27 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích, že "obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic", nelze to pochopit jinak, než že jde o "rozsah, způsob a lhůty" ku splnění povinnosti "odstraňování závad" těmi, s nimiž § 27 odst. 4 téhož zákona spojuje odpovědnost za škody vzniklé tím, že by tyto závady odstraněny nebyly." (Více viz usnesení ÚS ze dne 23. 1. 2007, spisová značka Pl.ÚS 11/06 - pozn. redakce)

ZÁTĚŽ PRO OBECNÍ ROZPOČTY

Senátor Jaroslav Kubera tvrdí, že návrh nemá dopad na státní rozpočet. Dopady na rozpočty obcí a krajů prý nejsou specifikovatelné, neboť budou záviset na rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev o pojištění proti škodám, přičemž většina obcí i krajů je proti škodě způsobené třetím osobám pojištěna.

"Požádali jsme členské obce o vyčíslení předpokládaných nákladů, které by jim přijetí senátního návrhu zákona přineslo. Odpovědi zatím vyhodnocujeme. Praha už dříve zmínila svůj odhad zvýšení nákladů na 1 až 3 miliardy, Jihlava odhaduje nárůst o 15 milionů, Turnov zhruba 6 milionů, Bohumín kolem 1,2 milionu, Uherský Brod přes 2 miliony, Šumperk 2,5 milionu korun atd. U menších sídel jde o náklady v řádu statisíců, pouze u velmi malých obcí o desetitisíce," říká Mgr. Jan Potměšil z Kanceláře SMO.

Ve Velkém Meziříčí, dvanáctitisícovém městě na Českomoravské vysočině se o schůdnost 75 km chodníků starají majitelé přilehlých nemovitostí. Zbývajících 15 km chodníků a pěšin a zhruba 46 km místních komunikací udržuje městem založená společnost Technické služby VM, s. r. o. Tým šesti zaměstnanců s jedním traktůrkem s radlicí zmírní následky sněžení či náledí na 15 km chodníků za zhruba šest hodin. "Kdybychom se měli starat o údržbu ostatních městských chodníků, museli bychom dokoupit techniku za zhruba 0,65 mil. Kč a zvýšit počet lidí o třicet," konstatuje Ing. Jaroslav Mynář, ředitel Technických služeb VM. Připouští však, že ani pak by firma nezajistila zimní údržbu chodníků dříve a kvalitněji, než to nyní dokáže tisícovka majitelů rodinných domů spolu se stovkami obyvatel bytových domů a se zaměstnanci firem, úřadů a organizací.

KDYŽ SI LIDÉ VYCHÁZEJÍ VSTŘÍC

Otevřenější vůči návrhu zákona je Jan Strachota, starosta obce Křižovatka na Chebsku. "Takový zákon se mohl očekávat kvůli mnoha námitkám vlastníků nemovitostí, že přebírají odpovědnost za druhého. Je vidět, že zákonodárci občas vyslyší i hlas lidu," říká starosta obce s 278 obyvateli a zhruba třímilionovým ročním rozpočtem. Obec se už léta sama stará o veškerou zimní údržbu na svém území a má k tomu i kvalitní techniku. Spoléhá rovněž na dobrou spolupráci s místním zemědělským družstvem. "Navíc v naší malé obci jeden druhému vycházíme vstříc a kdo může, uklidí sníh před svým domem ještě dřív, než dorazí naše technika. Kdo už na to sílu nemá, počká na nás. Zimní údržba nás nestojí víc než 10 tisíc korun," uvedl Jan Strachota. Nakonec přesto dodal: "Byla by to zase jedna z mnoha povinností, které se neustále valí na obce. Doufám, že budeme schopni všechny zvládnout a hlavně že na ně budeme mít dost sil i peněz."

Také Široká Niva na Bruntálsku (603 obyvatel, rozpočet 7,25 mil. Kč) může být příkladem obce, kde místní obyvatelé, slovy starostky Aleny Mátéové, "vždy pokládali za svou morální povinnost mít před svým domem uklizeno". Pokud by na obce přešla odpovědnost za schůdnost chodníků, starostka by uvažovala o větším využití institutu veřejné služby, protože lidí pobírajících dávky v hmotné nouzi je v Široké Nivě hodně. Jenže přibyla by tak i další starost obci, neboť kdo jiný by práci nezaměstnaným zadával, kontroloval ji a přebíral? Podobné otázky vznikají, kdyby obec v rámci veřejně prospěšných prací dotovaných úřadem práce začala zaměstnávat lidi nejen v létě jako dosud, ale i v zimě. "Jenže když si uvědomím, jaká spousta sněhu u nás může napadnout během jediné noci, měla bych kvůli tomu zaměstnávat i někoho na noční směny? A co když naopak žádný sníh nenapadne - jakou náhradní činnost bych pro už zaměstnaného člověka hledala? Mimo mzdy přibudou ještě náklady na posyp a techniku, takže se dostaneme k částce kolem sta tisíc korun, což je téměř čtvrtina rozpočtu na provoz školy. Vše řešit dodavatelsky? Už vidím firmy, jak se přetrhnou, aby u nás uklidily pouhý kilometr chodníku - a když už ano, tak za jakou cenu?" shrnuje Alena Mátéová své první dojmy z "chodníkového" zákona.

DALŠÍ TLAK NA ZMĚNY V ROZPOČTOVÉM URČENÍ DANÍ?

Kde tedy hledat další peníze pro obce na údržbu chodníků, začne-li návrh zákona platit? Získat je zvýšením sazby daně z nemovitostí, jak doporučovali někteří senátoři při projednávání návrhu? "Takové návrhy považuji za neférové. Podobně by se přece mohlo argumentovat při uložení každé nové povinnosti, která obcím spadne do klína. Zavedení možnosti zvýšit daň z nemovitosti mělo být krokem k samostatnější daňové politice obcí, konkrétně možností, jak třeba kofinancovat evropské projekty nebo jak získat byť i přechodným zvýšením daně prostředky na akce, na jejichž prospěšnosti se obec shodne. Rozhodně nemělo jít o cestu, jak hasit následky té či oné nepromyšlené novely," říká Mgr. Jan Potměšil. Vyslovuje se však pro to, aby se uvažovalo o plošném navýšení podílu příjmů obcí ze sdílených daní. A dodává: "Jsou-li obce závislé na státním rozpočtu, jinde cestu nevidím. V úvahu by připadal i nějaký místní poplatek za úklid pozemních komunikací, podobně jako existuje poplatek za svoz odpadu. To už se však zase blížíme k vypisování obecních berní na výdaje, které bez diskuse uložil stát."

"Kvůli ekonomické krizi dojde k citelným propadům v příjmech obcí. Při 1% růstu HDP (což je dnes už velmi optimistický předpoklad) ministerstvo financí tento propad odhaduje na 12,6 mld. Kč. Obce budou muset krátit rozpočty, a do toho by mělo přijít zvýšení nákladů na chodníky, navíc v období, kdy už jsou rozpočty schválené. Je-li novela tak nezbytná, měla by se alespoň odložit její účinnost," míní Mgr. Jan Potměšil. Podle jeho slov bychom se však měli připravit na zhoršení stavu chodníků. Obec totiž obvykle nemůže najednou uklidit celé své území, nemluvě o problémech s nárazovým sháněním sil na úklid při změně počasí. "Právní puristé budou spokojeni, ale po kolena ve sněhu," uzavřel právník Svazu měst a obcí ČR.

IVAN RYŠAVÝ

Hlasy ze sektoru pojišťovnictví

Marcela Kotyrová, manažerka vzdělávání a komunikace, Česká asociace pojišťoven: Obecně je do pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti zahrnuto také riziko pro škody způsobené úrazem na chodníku. Jde však o odpovědnost subjektivní, tedy takovou, kde je nutné prokázat zavinění zodpovědné osoby. V takovém případě poškozený musí dokázat zavinění vlastníka domu, respektive porušení právní povinnosti řádného úklidu cesty tak, jak je v zimním období obvyklé. Podle nově zvažovaného zákona bude odpovídat obec jako právnický subjekt, tím pádem by již šlo o objektivní ručení za provoz, a to bez ohledu na zavinění. Záleželo by tedy pouze na rozhodnutí každé obce, zda by se pro případ takto vzniklých škod pojistila, či nikoliv. Obec i za současných podmínek odpovídá za komunikace, které spravuje. Riziko "odklízení sněhu a udržování komunikace v provozu schopném stavu" má tedy již ošetřeno. Pokud by skutečně vešla v platnost nově zvažovaná právní úprava, obec by odpovídala ještě za chodníky, které patří k nemovitostem. Tento fakt by znamenal zvýšené riziko, což by v konečném důsledku mohlo být bráno na zřetel ve stávajících pojistných smlouvách obcí a měst.

PhDr. Václav Bálek, tiskový mluvčí České pojišťovny, a. s.: Úrazy, které se stávají na špatně uklizeném chodníku, bývají nejčastějšími pojistnými událostmi, které Česká pojišťovna právě z pojištění odpovědnosti obcí, ale i majitelů domů likviduje. Převážná většina obcí již pojištění odpovědnosti má, zvlášť jsou-li zřizovateli dalších institucí, například škol nebo nemocnic, a mají je také s dostatečným limitem pro tento typ škod. Pokud by je některé obce neměly nebo měly limity pojistného plnění nízké (to se může týkat pouze menších), pak by měli jejich zástupci zkontaktovat svého pojistitele a pojištění odpovědnosti uzavřít. Nabídka je pestrá, například Česká pojišťovna poskytuje k majetkovému pojištění obcí pojištění odpovědnosti se slevou za propojištěnost. Návrh novely zákona však ještě neprošel celým legislativním procesem. V tuto chvíli tedy ani nikdo nemůže vědět, jak by se případně změnil škodní průběh, který tvoří základní stavební kámen pro výpočet pojistného.

Ing. Jaroslav Klapal, ředitel divize Průmysl, Slavia pojišťovna, a. s.: Pojištění odpovědnosti obcí za škodu vzniklou třetím osobám se již dnes vztahuje mimo jiné i na škody vzniklé v důsledku nedostatečné zimní údržby komunikací ve vlastnictví obcí (pokud komunikace nepřiléhá k nemovitosti ve vlastnictví jiného subjektu). Proto není v současné době třeba uzavírat nové pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti obcí za škodu vzniklou třetím osobám. S ohledem na možnou novelizaci zákona o pozemních komunikacích v uváděném pojetí by nepochybně došlo k nárůstu rozsahu tohoto pojištění, neboť by vzrostl počet komunikací, za jejichž údržbu by nově nesly odpovědnost obce. Lze předpokládat, že úměrně tomu by pojišťovny zvýšily cenu pojištění odpovědnosti za škodu. Je velmi pravděpodobné, že připravovaná novelizace vyvolá zvýšený zájem o toto pojištění. Slavia pojišťovna je připravena tomuto zájmu vyjít vstříc.

 

Hlasy ze sektoru komunálních služeb

Ing. Jaroslav Mynář, předseda Sdružení veřejně prospěšných služeb (SVPS): Návrh zákona by změnil hlavně občansko-právní vztah a míru trestní odpovědnosti. Tím podle názoru SVPS význam novely končí. Přijetím návrhu by se však údržba chodníků určitě zhoršila. Spojí se nám tu dvě roviny problémů. První rovinou je problém finanční; novela značně zatíží obecní a městské rozpočty a přinese i potřebu větších investic do posílení strojního vybavení firem provádějících údržbu. Druhou rovinou je problém organizační, neboť bude problematické nahradit stovky až tisíce majitelů nemovitostí, kteří zatím údržbu prováděli. Co si však města, obce a firmy počnou s navýšenými stavy zaměstnanců v době, kdy údržbu chodníků kvůli vývoji počasí nebude nutné vykonávat? SVPS zastává názor, že nejlépe by bylo stávající právní úpravu zachovat - to znamená nerušit povinnost údržby chodníků majiteli přilehlých nemovitostí, ale pouze převést trestní odpovědnost z majitelů přilehlých nemovitostí na majitele komunikací.

Aleš Žižlavský, ředitel společnosti Technické služby Opava, s. r. o.: Přijetí návrhu by znamenalo pro obce i příslušné firmy obrovské problémy, jejichž dopad si nyní ještě ani neumíme pořádně představit. Nešlo by totiž jen o problém ekonomický - schválený návrh novely by výrazně zatížil obecní rozpočty, ale také o aspekt technický a organizační. Technické služby Opava udržují ve městě Opava 51 km chodníků strojně a asi 11 km chodníků ručně. Časový limit pro dokončení zmírňování a odstraňování závad ve schůdnosti na těchto chodnících je 12 hodin. Podle údajů poslední pasportizace chodníků z roku 2005 by bylo nutno udržovat jen v Opavě dalších zhruba 210 km chodníků, z nichž asi jen 15 % lze udržovat strojně, takže bude nutné pořízení další techniky. Velká většina chodníků se však bude muset uklízet ručně, což obnáší přijetí stovek sezónních zaměstnanců. Ale jak jim ráno zadat konkrétní práci a určit místo, jak je pak na toto místo dopravit, co dělat s těmito lidmi, když sníh roztaje atd.? Veškeré tyto problémy, jako třeba lhůty pro dokončení prací na nově udržovaných chodnících, si zatím ani nedokážeme představit a je velmi jednoduché říct, že by to nebyl problém.

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down