Zákon o podporovaných zdrojích energie. Pomůže jeho novela komunitním projektům obcí?

Výroba energie z obnovitelných zdrojů v Česku už několik let stagnuje a představuje pouze 15 % spotřebované energie. Závazek ČR ke klimatickému cíli do roku 2020 je i tak splněn. Zásadní změnu a rozvoj tzv. čisté energetiky má přinést novela zákona, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podle Komory OZE , expertů z Hnutí Duha by však zavádění navržených pravidel podpory do praxe ale mohlo přinést zdržení či komplikace v rozvoji OZE.

Jak bylo prezentováno na tiskové konferenci, která se konala ve středu 12. 12., návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie definuje nová schémata podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) a je pro nastartování čisté energetiky prvním klíčovým krokem. Tím druhým je Národní integrovaný plán (NIP), na základě kterého bude vláda po roce 2021 svými nařízeními určovat, jaké množství kterých OZE podpoří.

Podle Komory OZE je jasně definovaný plán je pro rozvoj obnovitelných zdrojů zásadní a je dobře, že s ním MPO přichází, počítají s ním i nová evropská pravidla. Návrh však sám o sobě žádnou podporu bohužel negarantuje, a mohou proto nastat komplikace, do kterých by se slibovaný rozvoj OZE mohl chytit. O co se jedná?

• Novela nepřináší přímé garance finanční podpory pro takzvané komunitní projekty OZE tak, jak je obvyklá v zahraničí, a je rovněž součástí čerstvě přijaté evropské směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů. Obecní a komunitní projekty jsou totiž v porovnání s komerčními projekty v nevýhodě, proto jejich rozvoj potřebuje určitou podporu státu. Zároveň to jsou právě obce a komunity, kdo může výrazně zrychlit tempo nových instalací: zapojení obcí a občanů totiž výrazně zvyšuje akceptaci nových projektů OZE ze strany veřejnosti.

• Návrh novely negarantuje jakoukoliv finanční podporu pro OZE přímo v zákoně, ale předpokládá mechanismus nařízení vlády, která bude potvrzovat a pravděpodobně jen na tři roky dopředu, rozsah podpořených projektů, a to včetně druhu podporovaných OZE. To pro zájemce o provozování OZE vytváří horší předvídatelnost a nejistotu. Navíc tak bude vždy existovat i riziko nevypsání žádné podpory. Ještě víc než pro podnikatele je tento mechanismus demotivující pro obce, které na rozdíl od komerčních projektů potřebují na přípravu projektu více času, protože jsou zatížené daleko složitějšími procesy než podnikatelé (každé významné rozhodnutí musí podstupovat schvalování na zastupitelstvu) a mají také ve srovnání s podnikateli v oboru méně odbornosti v přípravě projektu OZE atd.
  Hrozí proto, že nevýhodné podmínky pro obce ve spojení s nejistotou podporovaných projektů bude zájemce o projekty obecních a komunitních obnovitelných zdrojů odrazovat.

• Česko ve výrobě čisté energie už několik let stagnuje, což je nejpatrnější u zdrojů pro výrobu elektřiny: tedy u větrných, fotovoltaických, vodních a biomasových elektráren a bioplynových stanic. Ty už od roku 2013 zajišťují prakticky neměnných 13 % spotřebované elektřiny a nové zdroje se až na řídké výjimky nestavějí. 
  
  Čerstvé výpočty tuzemského potenciálu OZE, které má komora k dispozici, ukazují, že v roce 2030 můžeme z domácích čistých zdrojů vyrábět 20 terawatthodin (TWh) elektřiny. Společně s potenciálem ve výrobě obnovitelného tepla to odpovídá zhruba 22 až 28 % očekávané spotřeby energie v roce 2030, a to i bez započtení očekávaného nástupu pokročilých biopaliv a dalších čistých technologií v dopravě. Komora OZE a Hnutí Duha proto považují za důležité, aby Národní integrovaný plán (NIP) svými hodnotami směřoval k cíli vyrábět v roce 2030 nejméně 24 % energie. Národní cíl na úrovni 20,8 %, se kterým počítá předložený návrh, není relevantní, protože je stanoven metodou použitou pro cíl roku 2020 a pro rok 2030 je výpočet jiný.

Po vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení (skončilo 7. 12.) zákon projedná patrně do konce prvního kvartálu 2019 vláda. Začátek projednávání v poslanecké sněmovně předpokládáme nejdříve ve 2. kvartálu 2019. Platit by novela měla nejpozději od roku 2021.

Na tiskové konferenci prezentovali své zkušenosti s využíváním OZE starostové Milan Kazda z Kněžic na Nymbursku (kde již několik let funguje  místní bioplynová stanice) a Eduard Kavala z Bělotína.*