Zákon o správě dat a řízeném přístupu otevírá cestu k efektivnímu rozhodování

Česká veřejná správa začne postupně fungovat podle nových pravidel správy dat, vycházejících z evropské legislativy. Nový zákon o správě dat a řízeném přístupu k datům byl zveřejněn ve Sbírce zákonů tento týden; pro občany znamená kvalitnější digitální služby, pro vědce a firmy bezpečný přístup k neveřejným informacím, které s nimi stát dosud neuměl efektivně sdílet. Roli jednotného informačního místa bude dle tohoto zákona v Česku zastávat Digitální a informační agentura, která se stává i uzlovým bodem pro komunikaci s evropskými strukturami a bude zajišťovat propojení českých datových zdrojů s Evropským datovým portálem.

Zákon o správě dat a řízeném přístupu k datům (č. 60/2026 Sb.) představuje normu, která modernizuje český eGovernment. V českém prostředí implementuje evropské nařízení Digital Governance Act (Akt o správě dat), a výrazně jej rozšiřuje o specifické nástroje. Jasně definuje transparentní pravidla pro bezpečné využívání dat státní správy, vytváří základ pro odpovědnou a moderní datovou politiku státu a pro efektivní využívání AI ve veřejné správě. Pokud jsou dobře popsaná data i vazby mezi nimi, jasné propojení na jednotlivé agendy, pak AI služba dovede přesněji generovat požadovaný výsledek. Předkladatelem zákona byla Digitální informační agentura (DIA).

„Pro občany nový zákon znamená příslib přehlednějšího nakládání s daty veřejné správy. Data budou moci úřady využívat tam, kde to dává smysl a kde zákon takové užití dovoluje – bezpečně, pod kontrolou, ve prospěch lepších veřejných služeb a pro podporu hospodářské strategie státu a inovací. Zákon přináší státu povinnost chovat se ke svým datům zodpovědně, jako k cenné komoditě,“ říká Bohdan Urban, ředitel DIA.

Hlavní přínosy a pilíře nové legislativy

V praxi zákon zavádí přísná pravidla pro popis datových rozhraní, práci s datovými slovníky a vedení katalogů na jednotlivých úřadech. Klíčovou roli v tom hraje Národní katalog dat, jehož správcem bude DIA. Nástroj umožní státu získat jasný přehled o tom, jakými informacemi jednotlivé úřady disponují. Katalog vznikne rozšířením stávajícího Národního katalogu otevřených dat. Zatímco původní systém obsahuje pouze dostupná „otevřená“ data státní správy; nový systém bude fungovat jako centrální veřejně přístupný rozcestník pro veškerá data státní správy – otevřená i neveřejná.

Od ledna 2028 začne systém plnit roli prostředníka pro podávání žádostí o řízený přístup k neveřejným údajům. Celý proces implementace nového zákona vyvrcholí 1. ledna 2029 spuštěním plného provozu, kdy vznikne povinnost pro všechny úřady evidovat svá data centrálně v Národním katalogu dat.

Řízený přístup k datům pro inovace

Zákon také upravuje řízený přístup k datům a nově umožňuje bezpečně využívat vybraná neveřejná data i pro účely vědeckého výzkumu, vzdělávání či tvorbu inovativních aplikací. Přístup k datům však nebude automatický – každý zájemce musí nejprve projít přísným posouzením a splnit zákonné podmínky. Proces pro opakované použití dat je nezbytným předpokladem pro rozvoj umělé inteligence, pokročilých analýz a efektivní správu státu v 21. století.

Absolutní priorita ochrany soukromí

Zákon zároveň klade důraz na ochranu osobních údajů a dalších chráněných zájmů. Bezpečnost dat zůstává nedotknutelná. Informace jsou pro účely dalšího využití poskytovány pouze v anonymizované podobě. Jakákoliv neoprávněná identifikace osob nebo zneužití dat je striktně zakázána a sankcionována.*

/tz/