Menu
e-shop
Na otázku položenou v titulku, odpovídá pro Moderní obec JUDr. Petr Kolman, Ph.D., právní pedagog a publicista, dlouholetý spolupracovník tohoto odborného časopisu.
Ustavující zasedání zastupitelstva obce je důležitým (studenti by řekli „mega-důležitým“) okamžikem po komunálních volbách. Nově zvolení zastupitelé skládají slib, ustavují se orgány obce. Zpravidla se rozhoduje také o složení rady, kdo bude starosta a místostarosta, kdo předseda finančního výboru a o obsazení dalších municipálních funkcí.
Co se však stane, pokud se některý ze zvolených zastupitelů na ustavující zasedání nedostaví? Přichází automaticky o mandát, protože nesložil slib? Logicky, pakliže tam nebyl, nemohl ho řádně složit. Odpověď je z právního hlediska jednoznačná: nikoli.
Základní právní úpravu představuje zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Podle § 55 odst. 1 volebního zákona vzniká mandát člena zastupitelstva obce zvolením. Slib tedy není okamžikem vzniku mandátu, nýbrž zákonem stanovenou podmínkou výkonu zastupitelského mandátu.
Podle ustanovení § 69 odst. 2 zákona o obcích skládá člen zastupitelstva slib na začátku prvního zasedání zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní. Právě tato formulace je pro posouzení uvedené situace zásadní. Zákon totiž výslovně nevyžaduje, aby zastupitel složil slib výhradně na ustavujícím (resp. prvním) zasedání. Rozhodující je první zasedání, kterého se po zvolení skutečně účastní. Tedy subjektivní, nikoliv objektivní prvek.
Zánik mandátu upravuje ustanovení § 55 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Mezi důvody zániku mandátu řadí také odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou. Zákon však nestanoví, že by mandát automaticky zanikl pouhou neúčastí na ustavujícím zasedání.
Není přitom rozhodující pouze to, zda zastupitel svou nepřítomnost řádně omluvil. Ani neomluvená (!) absence sama o sobě nenaplňuje zákonný důvod zániku mandátu. Nelze totiž bez dalšího ztotožnit faktickou neúčast na zasedání s výslovným odmítnutím složit slib. Takový postup by znamenal nepřípustné rozšiřování zákonných důvodů zániku mandátu.
Jiná situace by nastala, kdyby zastupitel přišel na zasedání a výslovně odmítl slib složit, případně jej složil s výhradou. V takovém případě zákon se zánikem mandátu počítá. U opakované či účelové nepřítomnosti je nutné posuzovat konkrétní okolnosti. Ani zde však nelze samotnou absenci automaticky považovat za odmítnutí slibu bez dostatečného právního podkladu.
Pokud se nově zvolený zastupitel ustavujícího zasedání nezúčastní, obec by neměla jeho mandát považovat za zaniklý ani na jeho místo bez dalšího povolávat náhradníka. Zastupitel složí slib na začátku nejbližšího následujícího zasedání, kterého se zúčastní. Do té doby je třeba rozlišovat mezi existencí mandátu a možností vykonávat práva a povinnosti spojené s jeho výkonem.
Pro vedení obce z toho plyne praktické poučení: Při řešení personálního obsazení zastupitelstva je nutné důsledně vycházet ze zákonných důvodů zániku mandátu. Politická nepříjemnost způsobená absencí zastupitele ani pochybnosti o jeho motivech nemohou nahradit zákonem stanovený právní důvod.
Ustavující zasedání zastupitelstva obce je důležité, nikoli však jedině možné místo pro složení slibu. Samotná nepřítomnost zvoleného zastupitele nezpůsobuje automatický zánik jeho mandátu. Obec by proto měla postupovat podle zákona, nikoli podle předpokladu, že kdo nepřišel na ustavující zasedání, přestal být zastupitelem.
/red/
Prameny:
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zejména § 55. In: e-Sbírka. Dostupné z: e-Sbírka – zákon č. 491/2001 Sb.
Zdeněk Koudelka, Jana Zwyrtek Hamplová, Petr Průcha, Radek Suchánek: Zákon o obcích (obecní zřízení) – Komentář, Praha: Nakladatel Leges, 2025
