
Vláda v demisi projednala ve čtvrtek 27. 11. 2025 Zprávu o životním prostředí za rok 2024. Česku se daří snižovat emise skleníkových plynů, lepší se i kvalita ovzduší, zvyšuje se využití odpadů a lesy se obnovují po kůrovcové kalamitě. Na druhou stranu stagnuje kvalita povrchových vod, snižuje se rozloha zemědělské půdy a rozšiřují se zastavěné plochy a doprava je nadále závislá na spalování paliv fosilního původu.
„Snižovat emise skleníkových plynů se daří díky modernizaci technologií napříč ekonomikou a dobrému využití finančních prostředků z národních i evropských zdrojů, zejména prostřednictvím OP Životní prostředí a od roku 2021 také z Modernizačního fondu nebo Národního plánu obnovy,“ upřesnil Petr Hladík, ministr životního prostředí v demisi.
Podle Zprávy o životním prostředí České republiky za rok 2024 setrvale snižujeme využívání fosilních paliv pro výrobu elektřiny. Již v roce 2023 podíl jaderných zdrojů přesáhl podíl elektřiny vyrobené z uhlí. V roce 2024 jaderné elektrárny vyrobily 40,2 % celkové výroby elektřiny, z černého a hnědého uhlí pocházelo 36 % vyrobené elektřiny, podíl OZE na výrobě elektřiny stoupl na 16,7 %. Díky energetickým úsporám a snižování podílu fosilních paliv v energetickém mixu klesly emise skleníkových plynů o 47 % vůči roku 1990. Česko splní cíl snížit emise o 55 % do roku 2030.
Snižuje se i spotřeba pevných fosilních paliv pro vytápění domácností a stoupá využití elektrické energie včetně tepelných čerpadel. Velkou roli má financování z evropských i národních zdrojů, například v rámci programu Nová zelená úsporám.
Kvalitu ovzduší se daří zlepšovat a národní emisní závazky pro vybrané látky znečišťující ovzduší, stanovené k roku 2030, se zřejmě podaří splnit. Výjimku představují emise amoniaku pocházejícího především ze zemědělství. Klesá i podíl území s překročenými imisními limity. Problematickou látkou znečišťující ovzduší však zůstává karcinogenní benzo[a]pyren. Jeho dominantním zdrojem je lokální vytápění domácností.
Z pohledu kvality ovzduší je nutná pokračující podpora výměny kotlů pro vytápění domácností za moderní bezemisní způsoby nebo za emisně méně náročné technologie a dále snižování energetické náročnosti budov.
Lesy se stabilizují po kůrovcové kalamitě, která začala v roce 2015 na severní Moravě a rozšířila se po celém Česku a vyvrcholila v roce 2020. V postižených oblastech probíhá rozsáhlá obnova lesů, stále častěji s využitím listnáčů a přirozené obnovy. S ohledem na adaptaci na změnu klimatu však zdravotní stav lesů stále není optimální, i vzhledem k nevhodné druhové skladbě a příliš jednoduché struktuře porostů.
Kvalita vod v posledních letech stagnuje a nedaří se dále snižovat míru znečištění. Hlavní příčinou zůstává nedostatečné čištění odpadních vod a plošné znečištění ze zemědělství.
Pokračuje pokles početnosti ptačích populací, které jsou hlavním indikátorem druhové rozmanitosti lesní a zemědělské krajiny. Nadále se snižuje rozloha zemědělské (zejména orné) půdy, přestože v poslední době se intenzita záboru zpomaluje. Úbytek zemědělské půdy je dán zvyšující se rozlohou zástavby a také lesní půdy. Relativně se daří chránit populace ohrožených druhů zejména díky managementu v chráněných územích a nástrojům aktivní druhové ochrany.
Zpráva o životním prostředí České republiky 2024 poskytuje ověřené oficiální informace o stavu životního prostředí pro politiky i širší veřejnost a hodnotí, zda Česko směřuje ke splnění cílů vyplývajících z legislativy, mezinárodních závazků a strategických dokumentů. Podrobná data na portálu Envirometr.
/tz/