Finanční prostředky od státu v souvislosti s nařízením vlády o zvýšení mezd řidičů požadují kromě krajů také města a obce. Říkají, že i jich se právní předpis týká a v rozpočtech s těmito výdaji nepočítaly.
O dané věci chce předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO) a starosta Kyjova František Lukl jednat s ministrem financí Andrejem Babišem. Situaci by mohla vyřešit změna rozpočtového určení daní (RUD). Konkrétně v rámci RUD návrat podílu z daně z přidané hodnoty (DPH) pro města a obce na úroveň dohodnutou před důchodovou reformou, tedy ze současných 21,4 % na 23,58 %. Takový návrh, na kterém se shodují všechny organizace hájící zájmy samospráv v České republice, je nyní v Poslanecké sněmovně. Ve středu 19. dubna 2017 by ho v dolní parlamentní komoře měl projednat její Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
„Citlivě vnímáme, co se v kontextu se zvýšením mezd řidičů autobusů děje v celé veřejné správě. Ke stávce šoférů se minulý týden připojili i zaměstnanci MHD v České Lípě,“ uvedl k požadavku SMO jeho předseda František Lukl a dodal: „A i když to tak původně nevypadalo, dnes máme právní výklad Ministerstva práce a sociálních věcí, že se nařízení vlády o zvýšení mezd řidičů týká veškeré linkové, městské i jiné dopravy. Tedy kromě odměny za čekání mezi spoji. Je tak třeba náklady městům a obcím kompenzovat.“
V únoru nejen o mzdách řidičů jednalo předsednictvo Svazu měst a obcí ČR s Radou Asociace krajů ČR. Obě organizace odmítly pasivní přístup vlády v dané věci a shodly se na tom, že je situaci třeba neprodleně řešit. Kabinet vyzvaly, aby se na řešení podílel, a to po stránce finanční, legislativní i kontrolní.
„Nejen v souvislosti se zvyšováním mezd řidičů autobusů, ale i dalším pracovníkům včetně lidi ve veřejné správě, je nutné systémové řešení tak, aby se situace, kdy stát rozhodne o zvýšení, ale nedá na to žádné peníze, už neopakovala,“ připomněl nový výkonný ředitel SMO a starosta Velkého Oseku na Kolínsku Pavel Drahovzal. Podle jeho slov by se měla zásadně změnit legislativa. Garantovat, že pokud samosprávám přibudou povinnosti a úkoly, dostanou na to potřebné finance a k dispozici budou mít i další nástroje. "Možnou cestou je tyto garance dát přímo do Ústavy ČR,“ uzavřel Pavel Drahovzal.
Samosprávy také apelují na vládu, aby úkoly s finančním dopadem zadávala včas a s ohledem na rozpočtový rok. Pokud se změny dělají neplánovaně v průběhu roku, negativně se to dotýká investic krajů, měst i obcí. Stát by měl vůči samosprávám uplatňovat nikoliv vrchnostenský, ale partnerský přístup.*
/tz/
