Dekret, podle něhož může krajský úřad používat znak (též na titulní straně) a prapor, převzal od předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann v únoru 2002. V prvním poli znaku je umístěn český, vpravo hledící korunovaný stříbrný lev ve skoku na červeném poli,...
| Dekret, podle něhož může krajský úřad používat znak (též na titulní straně) a prapor, převzal od předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann v únoru 2002.
V prvním poli znaku je umístěn český, vpravo hledící korunovaný stříbrný lev ve skoku na červeném poli, symbol české státnosti a polohy kraje v Čechách. Ve druhém poli je zobrazen zlatý, vlevo kráčející dvouhrbý velbloud na zeleném pozadí - jde o derivát plzeňského znaku. Jedná se o jeho druhou nejstarší součást. Znak městu rozmnožil po r. 1433 císař Zikmund v narážce na epizodu z husitských válek, kdy Plzeňané při výpadu proti vojskům, obléhající město, ukořistili velblouda, kterého husité obdrželi darem od polského krále. Ve třetím, zeleném poli se nachází stříbrné a zlaté břevno. Toto pole symbolizuje zalesněnou hranici - Šumavu a Český les. Právě hranice je vedle centra nejdůležitějším "přirozeným" znakem kraje. Poloha při hranicích s Německem se promítá do historie téměř ve všech epochách - ve středověku se zde sváděly bitvy a stavěly hrady, před rokem 1989 zde byla neprodyšná hranice, která personifikovala celý kraj, v současnosti je hranice - a s ní opět i celý kraj - naopak symbolickou branou do Evropské unie. Dvě břevna symbolizují dvě hlavní řeky, které odvádějí vodu z kraje - stříbrné Berounku a zlaté zlatonosnou Otavu. Svým povodím pokrývají celou rozlohu kraje. Čtvrté pole odkazuje ke staroplzenecké rotundě sv. Petra, nejstarší zachované stavbě České republiky. Tato svatyně byla ústředním chrámem Staré Plzně - prvního správního centra regionu. Ve znaku toto pole zastupuje především bohatou historii kraje a jeho duchovní tradice. - to - |
