01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zpětný odběr: Obcím se vše nelíbí, ale samotný systém jim vyhovuje

Jednat, jednat a znovu jednat. Tak by mohlo znít doporučení těm obcím, jimž připadá, že by pro ně jejich smlouvy s provozovateli kolektivních systémů zpětného odběru elektrozařízení mohly být poněkud výhodnější.

Provozovatelé sice právem poukazují na to, že spoluprací s nimi obce především získají výrazné úspory z rozpočtové kapitoly nakládání s odpady, neboť odvoz a recyklace vybraných vysloužilých elektrospot-řebičů nejde k tíži obcí, nýbrž se tak děje na náklady kolektivních systémů. Kolektivní systémy ostatně navíc ještě přispívají i na provozní náklady sběrných míst. Jenže obce mají právem za to, že i zavedený a fungující systém lze ještě dále vylepšovat.

Zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení by měl v ideálním případě skloubit a naplnit potřeby i zájmy hned několika stran: Státu, který se Evropské unii mj. pod hrozbou sankcí zavázal k tomu, že již letos se v Česku zpětně odeberou a recyklují alespoň 4 kilogramy elektrozařízení na každého občana (v roce 2006 to byly zatím jen dva kilogramy). Výrobců a dovozců elektrozařízení, kteří jsou zákonem stanoveni jako povinné osoby zodpovědné za financování a zajištění zpětného odběru a recyklace elektrozařízení. Obcí, které zodpovídají za likvidaci odpadů na svém území - a tedy i vysloužilých elektrozařízení. Spotřebitelů, kteří nesou částečně náklady na systém zpětného odběru a jako občané by měli mít zájem na tom, aby fungující systém přispíval k ochraně životního prostředí.

TÁBOR VYJEDNAL KOMPROMISY

Není však tajemstvím, že některé obce a města přikročily k vyjednávání s kolektivními systémy o některých úpravách ve smlouvách, které s nimi mají uzavřeny. A leckde se v tomto směru skutečně dospělo k vzájemným kompromisům.

Například v Táboře zpětný odběr zajišťují v obou svých sběrných dvorech. Radnici se nelíbil návrh nové smlouvy, kterou loni obdržela od společnosti ASEKOL, s. r. o. "Největší problém pro nás představovala výše sankce, kterou společnost navrhovala při porušení některých smluvních podmínek z naší strany. Nelíbila se nám ani možnost jednostranného omezení odběru námi shromážděného elektrozařízení, stejně jako třeba jednostranné změny manuálu sloužícího k popisu postupu při zpětném odběru, rozlišování historických a nových elektrozařízení - a bezesporu ani odměna, kterou město dostává za prováděnou službu," vysvětluje starostka města Ing. Hana Randová.

Táborské radnici se nakonec podařilo se společností ASEKOL vyjednat hned několik kompromisů. Starostka je shrnuje takto: "Výše pokuty za případné porušení smluvních podmínek z naší strany se omezila alespoň horní hranicí. Padl tak původní návrh, aby sankce činila trojnásobek naší odměny za kalendářní rok. U případných změn v manuálu a ve smlouvě, které by ASEKOL mohl později uplatňovat, jsme si vymínili právo vyžádat si jejich projednání. A ne mít pouze možnost od smlouvy odstoupit, nebudou-li se nám případné dodatečné změny líbit, jak zněl původní návrh. Pokud by ASEKOL jednostranně omezil odběr sebraného elektrozařízení a nám hrozilo přeplnění sběrných dvorů televizory a monitory, můžeme si teď vymoci odvoz veškerých takto shromážděných elektrospotřebičů, a to ještě před platností omezení. Tím bychom získali potřebný čas, abychom nalezli jiné náhradní řešení. Jestliže by kolektivní systém v takovém případě odvoz elektrozařízení na naši výzvu nezajistil, máme nyní možnost mu účtovat pevnou denní částku za každý den prodlení. A v neposlední řadě jsme se také dohodli, že i nadále nebudeme rozdělovat shromážděná elektrozařízení na historická a nová. Způsobovalo by to zejména problémy obsluhám sběrných dvorů, které nejsou ze strany kolektivních systémů dostatečně finančně ohodnoceny."

INICIATIVA JIHOČECHŮ

Ing. Miroslav Beneš, tajemník Svazu měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJK), poznamenává, že kompromisy, které se podařilo vyjednat městu Tábor s některými kolektivními systémy, se hodně podobají těm, které SMOJK dohodl právě se společností ASEKOL. Inženýr Beneš upřesňuje, že třeba sankce, kterou by mohla tato společnost uplatnit vůči obci za nedodržení smluvních podmínek, má nyní strop 25 tisíc korun. Pokud naopak kolektivní systém pozastaví plnění smlouvy a do sedmi dnů od obdržení řádné objednávky podané obcí nezajistí z jejího sběrného dvora odvoz elektrozařízení, obec jej může pokutovat 100 Kč za každý den z prodlení. Kolektivní systém také už nebude tak tvrdý, pokud obsluha obecního sběrného dvora nesprávně označí příslušný elektrospotřebič. Aby nyní mohla být pokuta udělena, musí k nesprávnému zařazování docházet opakovaně v průběhu jednoho čtvrtletí.

O POKUTÁCH LZE DISKUTOVAT, ALE BEZ NICH TO NEJDE

Jednatel společnosti ASEKOL Mgr. Jan Vrba připouští, že tento provozovatel kolektivního systému na základě řady jednání s obcemi podstatně snížil výši pokut za neplnění některých smluvních ustanovení. "Zcela vypustit je však nemůžeme. Smluvními pokutami se ASEKOL brání například proti duplicitě ve vykazování elektrozařízení. ASEKOL, stejně jako ostatní provozovatelé, odpovídá za korektní data evidovaná v informačním systému, která je povinen pravidelně předávat ministerstvu životního prostředí (MŽP). Tuto svoji povinnost bereme velmi vážně a za její chybné naplňování můžeme být sami ze strany MŽP sankcionováni," vysvětluje. ASEKOL se rovněž chrání například před špatným zařazením elektrospotřebiče, který byl přijat ve sběrném dvoře, protože by se tak znesnadnila, či dokonce znemožnila jeho recyklace. Koneckonců důsledné označování vybraných elektrozařízení je především ochranou samotného provozovatele sběrného dvora. Jestliže by totiž příslušný orgán státní správy zjistil na sběrném dvoře neoznačené elektrozařízení, muselo by být evidováno v kategorii odpadů, nikoliv v režimu zpětného odběru. A jeho likvidace by pak byla už zcela v režii dané obce.

Mgr. Jan Vrba však podtrhuje, že každá smlouva s obcemi včetně obcí Jihočeského kraje "je standardní a může se lišit jen v detailech". Standardní je proto prý například sankce vůči provozovateli kolektivního systému ze strany obce za omezení, přerušení nebo jen opoždění svozu elektrozařízení, která pro něj obec shromáždila ve svém sběrném dvoře. "Omezit či přerušit svoz z obce bez sankce lze podle smlouvy pouze za jediné, avšak velmi přesně definované podmínky. Totiž kdyby se pro zpětný odběr změnila legislativa," zdůrazňuje jednatel společnosti ASEKOL.

SANKCE PRO OBĚ STRANY

Podobně hovoří Ing. Roman Tvrzník, generální ředitel společnosti ELEKTROWIN, a. s.: "Už v květnu 2006 jsme po jednáních nejen s obcemi sdruženými v SMOJK plně akceptovali požadavek municipalit na reciproční sankce, které může obec vůči tomuto provozovateli kolektivního systému uplatnit za nedodržení termínu svozu." ELEKTROWIN se obcím zavazuje odvézt z jejich sběrných dvorů shromážděné spotřebiče do 7 pracovních dnů od objednání. Pokud není termín dodržen, má obec možnost fakturovat sankci ve výši 500 Kč. Ing. Roman Tvrzník dodává: "Pro představu o tom, jak jsou vzájemné sankce mezi obcemi a naší společností nastaveny, připomínám, že my naopak máme možnost obcím recipročně udělit sankci za objednání nenaplněné kapacity sběrného místa pouze ve výši 100 Kč."

Inženýr Tvrzník vyjmenovává i další ústupky, na něž tato společnost po jednáních s obcemi přistoupila. Jsou to: přesné vymezení provozovatele sběrného dvora; v případě, že má sběrný dvůr souhlas k provozování zařízení ke sběru odpadů, je vyjmuto ustanovení o plnění technických požadavků, které jsou tak plněny podle uděleného sou- hlasu; vymezení donáškové vzdálenosti spotřebičů z místa shromažďování k místu nakládky; povinnost zajišťovat odvoz mimo provozní dobu sběrných dvorů; odsouhlasení metodického pokynu před provedením změny.

Ing. Roman Tvrzník zároveň vyjadřuje připravenost ELEKTROWINU jednat o dalších možných připomínkách obcí a měst. "Pokud jsou to připomínky, které nezasahují do chodu systémového řešení, pak jsme ochotni a vstřícní takové změny učinit vždy!" vzkazuje municipální sféře.

ROKYCANY NECHTĚJÍ MÍT SMLOUVOU SVÁZANÉ RUCE

V Rokycanech mají také dva sběrné dvory a oba slouží i pro zpětný odběr elektrozařízení. Bc. Josef Hůza z odboru rozvoje města konstatuje, že zhruba pětinu až čtvrtinu objemu odpadu vybraného v obou dvorech tvoří vysloužilá elektrozařízení, zejména televizory, monitory a chladničky. Spolupráci s provozovateli kolektivních systémů město zahájilo na jaře 2006 a ještě téhož necelého roku stačilo pro ELEKTROWIN shromáždit zhruba 42 tun především chladniček. Díky tomu radnice za rok 2006 od této společnosti inkasovala 6300 Kč. Pro ASEKOL od června do konce prosince 2006 to bylo 312 kusů televizorů a monitorů a na 200 kilogramů drobného elektrozařízení, za což město obdrželo 1180 Kč.

Městu však podle Bc. Hůzy mj. vadí, že nový návrh smlouvy předložený společností ASEKOL na jedné straně slibuje, že pokud na něj město kývne, získá nárok na paušální odměnu 10 tisíc korun na každý sběrný dvůr, a zmnohonásobí tak svůj příjem za aktivitu v systému zpětného odběru. Ale na straně druhé návrh smlouvy hrozí, že při jeho odmítnutí se na město bude vztahovat původní způsob odměňování. "Kdo by více peněz nebral?" vznáší řečnickou otázku Bc. Hůza s poukazem na to, že náklady města jen na obsluhu sběrných dvorů činí zhruba 25 tisíc korun měsíčně. "Jenže ASEKOL se zřejmě obává možných legislativních změn a snaží se, abychom mu zaručili, že do svých dvorů nepustíme jeho případnou konkurenci," domnívá se Bc. Hůza. "Ale ani my sami už jen z praktických důvodů bychom nechtěli mít v jednom dvoře hned dva systémy, které se věnují zpětnému odběru téhož typu elektrozařízení. Pro každý z nich bychom totiž museli ukládat vybrané elektrospotřebiče zvlášť, odděleně vést už teď nikterak jednoduchou evidenci apod. A jak třeba rozlišit, zda ten či onen monitor má být přiznán ASEKOLU, či onomu druhému systému? Nám se pouze už jen z principu nelíbí, že bychom se měli k něčemu takovému dopředu zavázat."

Mgr. Jan Vrba oponuje: "Exkluzivitu si ve smlouvách nevymiňujeme. Ovšem v hypotetické situaci, pokud by obec uzavřela více smluv na stejný typ elektrozařízení, by naše společnost dál zodpovídala za korektní data evidovaná v informačním systému, která je povinna předávat v pravidelných zprávách na MŽP. Proto žádáme obce, které by eventuálně uzavíraly smlouvu na stejný typ elektrozařízení s více kolektivními systémy, o oddělené vykazování, ukládání a nakládání s odevzdanými spotřebiči v případě zřízení místa zpětného odběru i pro další systémy. Dalším důvodem je samozřejmě to, že v takovém případě si každý systém musí uhradit svoje vlastní náklady na sběr a zpracování elektrozařízení, což vyžaduje přesnou evidenci. Obce ke změně smlouvy nenutíme. Ale dochází-li ke změně tak zásadních podmínek, jako jsou paušální platby či snižování sankcí ve prospěch obce, nabízíme podepsání této nové aktualizované smlouvy."

OBCE ZE SYSTÉMU NEVYSTUPUJÍ

Provozovatelé kolektivních systémů slibují pro letošní rok řadu dalších výhod pro spolupracující obce. Například ELEKTROWIN se chystá ještě víc podpořit sběr zejména velkých a malých spotřebičů, jichž se ve srovnání s chladničkami zatím sbírá méně. Bonus v tomto směru připravil pro obce už loni, přičemž v jím předělených kategoriích spot-řebičů (vyjma chlazení) mohl činit až 2 Kč/kg, (konkrétní výše závisí na výtěžnosti na obyvatele). Motivovat chce také odměňováním obcí, které ve zpětném odběru dosahují dobrých výsledků. Zvýšit motivaci obcí se chystá rovněž ASEKOL. Pro letošek navíc připravuje dotační fond na podporu projektů obcí v oblasti rozvoje sběru a na podporu informovanosti občanů. Za připomenutí stojí i fakt, že ani ASEKOL, ani ELEKTROWIN nezaznamenaly dosud žádný případ, kdy by město či obec s nimi zrušily smlouvu.

POMOHLA BY KONKURENCE?

Starostka Tábora Ing. Hana Randová shrnuje: "Možná by pomohlo, kdyby byla umožněna určitá konkurence mezi kolektivními systémy. Asi nebylo nejšťastnější svěřit starost o historická zařízení každé ze skupin vždy jen jednomu systému. Kdyby bylo více možností, možná by se tyto systémy snažily vytvořit pro města a obce ještě lepší podmínky. Nicméně dlužno říci, že ač jsme měli k nastavenému systému řadu výhrad, nyní už funguje docela dobře a všechny systémy plní své podmínky bez závad. Napravily se i počáteční problémy s termíny odvozu. Pro města je velkým přínosem, že nemusí platit za ekologické odstranění elektrozařízení. Rozhodně však každému doporučuji předložené návrhy smluv dobře přečíst a nenechat se odradit tvrzením, že na nich nelze nic měnit. Každá smlouva je přece dohodou obou smluvních stran, a tak se k její konstrukci musí přistupovat. Asi se pro obce a města jen tak nepodaří navýšit odměny za sebraná elektrozařízení. Ale je třeba vytvořit si přinejmenším přijatelné podmínky plnění. V Táboře se nám řada, byť třeba i drobnějších úprav ve smlouvách podařila."

IVAN RYŠAVÝ

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down